xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

5 / 2011

www.coexistentia.cz

nr 45  (4/2011)                                                    11.5.2011

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Dr. László Attila Kocsis i dr. inż.. Stanisław Gawlik dziękują po przekazaniu Orderu Krzyża Rycerskiego ambasadorem Węgier w Pradze panem Dr. László Szöke, który przekazał im prezydent Pál Schmitt / Dr. Kocsis László Attila és Dr. ing. Stanislaw Gawlik a Lovagkereszt Érdemrend átadása után megköszönik a kitüntetést, amelyet érdemeik elismeréseként Magyarország nagykövete Dr. Szöke László adott át nekik, a kitüntetést Magyarország elnöke Schmitt Pál adományozta / Dr. Lásló Attila Kocsis a Dr. Ing. Stanislaw Gawlik děkují po předání vyznamenání Řádu rytížského kříže za zásluhy J.E. velvyslancem Maďarska v Praze panem Dr. László Szökym, který jím byl propůjčen prezidentem Pálem Schmittem

 

Komitet Rady Europy w Czeskim Cieszynie / Az Európa Tanács Bizottsága Český Těšínben / Výbor Rady Evropy v Českém Těšíně

 

W poniedziałek 11.4. br. odbyło się w Czeskim Cieszynie spotkanie Komitetu Doradczego Konwencji Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych Rady Europy z siedzibą w Strasburgu z działaczami Komitetów do spraw Mniejszości Narodowych z Zaolzia i działaczami zaproszonych polskich organizacji społecznych. Komitet Doradczy reprezentowali: Anastasija Crisley z Irlandii, Milena Klajner z Chorwacji, Lidija Basta-Fleiner z Serbii i Krzysztof Zyman z Polski. W imieniu ruchu politycznego COEXISTENTIA wzięli udział Tadeusz Toman i Józef Przywara. Celem wizyty przedstawicieli Rady Europy było zapoznanie się z tym, jak wygląda w praktyce realizacja Konwencji Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych. Komisja natomiast nie zajmuje się Europejską Kartą Języków Regionalnych lub Mniejszościowych. Na dyskusję poświęcono 45 minut. Tadeusz Toman w imieniu COEXISTENTII przedstawił problemy z wdrażaniem dwujęzycznego nazewnictwa na przystankach kolejowych, przede wszystkim o braku możliwości sankcjonowania urzędów za nie realizowanie podpisanych przez państwo umów. Mówił też o niezgodnym ze swym przeznaczeniem wykorzystaniu środków europejskich przy wydawaniu publikacji przez niektóre gminy, które „zapominają“ prezentować w nich też dorobek polskich organizacji i wnioskował o powołaniu organu kontrolnego. W dyskusji wzięli ponadto udział Vladislav Piecha (dwujęzyczne nazewnictwo), Marta Kmeť (szkolnictwo), Bronisław Haratyk i Bronisław Walicki (ustawa o gminach) i Vít Slováček (działalność samorządu w Czeskim Cieszynie).

 

Ez év április 11.-ikén került sor Český Těšínben a Strassbourg-i székhelyű Európa Tanács Nemzeti  Kisebbségek Védelme Keretszerződésének Tanácsadó Bizottsága találkozására az Olzántúli Terület Nemzeti Kisebbségei Bizottságának funkcionáriusaival és a meghívott lengyel társadalmi szervezetek funkcionáriusaival. A Tanácsadó Testületet képviselték: Anastasija Crisley Írországból, Milena Klajner Horvátországból, Lidija Basta-Fleiner Szerbiából, valamint Krzysztof Zyman Lengyelországból. A COEXISTENTIA  politikai mozgalom képviseletében részt vett Tadeusz Toman és Józef Przywara. Az Európa Tanács képviselőinek látogatása azt a célt szolgálta, hogy megállapítsák milyen is a gyakorlatban az Európa Tanács  Nemzeti  Kisebbségek Védelme Keretszerződésének a betartása. Ezzel szemben a bizottság nem foglalkozik a Helyi és Kisebbségi Nyelvek Európai Chartájával. A vitára 45 perc volt szánva. A COEXISTENTIA nevében Tadeusz Toman mutatta be, hogy milyen problémák vannak a vasútállomások megállóin a kétnyelvű feliratok bevezetésével, főleg azt emelte ki, hogy hiányoznak a  megbüntetés lehetőségei azon  hivatalokkal szemben amelyek nem teljesítik az állam által aláírt szerződések végrehajtását. Tadeusz Toman beszélt arról is, hogy mennyire nem a céljuknak megfelelő arányban kerülnek felhasználásra az erre szánt európai pénzeszközök, amikor is a kiadványok publikálásakor egyes községek „elfelejtik“ ezekben a kiadványokban bemutatni a lengyel szervezetek tevékenységét, ezért ő ellenőrző szerv létrehozását javasolta. A vitában ezenkívül részt vett még Vladislav Piecha (kétnyelvű táblák), Marta Kmeť (iskolaügy), Bronislaw Haratyk és Bronislaw Walicki (a községekről szóló törvény) valamint Vít Slováček (a Český Těšín-i önkormányzat működése). 

 

V pondělí 11.4. tr. se konalo v Českém Těšíně setkání Poradního výboru Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin Rady Evropy se sídlem v Strasbourgu s funkcionáři Výborů pro národnostní menšiny ze Zaolzí a funkcionáři pozvaných polských společenských organizací. Poradní výbor reprezentovali: Anastasija Crisley z Irska, Milena Klajner z Chorvatska, Lidija Basta-Fleiner z Srbska a Krzysztof Zyman z Polska. Jménem politického hnutí COEXISTENTIA se zúčastnili Tadeusz Toman a Józef Przywara. Cílem návštěvy zástupců Rady Evropy bylo zjistit, jak vypadá v praxi plnění Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin. Komise se naproti tomu nezabývá Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků. Diskusi bylo věnováno 45 minut. Tadeusz Toman jménem COEXISTENTIE předložil problémy se zaváděním dvojjazyčného názvosloví na železničních zastávkách, mluvil především o scházející možnosti pokutovat úřady ze nerealizování podepsaných státem úmluv. Mluvil také o neodpovídajícím využití v rozporu se svým určením evropských prostředků při vydávání publikací některými obcemi, které „zapomínají“ představovat v nich činnost polských organizací a navrhoval zřídit kontrolní orgán. Diskuze se kromě toho zúčastnili Vladislav Piecha (dvojjazyčné názvosloví), Marta Kmeť (školství), Bronisław Haratyk a Bronisław Walicki (zákon o obcích) a Vít Slováček (činnost samosprávy v Českém Těšíně).

 

Order Krzyża Rycerskiego dla Stanisława Gawlika / Lovagkereszt Stanislaw Gawliknak  / Rytížský kříž pro Stanislava Gawlika

 

Stanisław Gawlik, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego COEXISTENTIA został 11 kwietnia br. w ambasadzie Węgier w Pradze udekorowany Orderem Krzyża Rycerskiego, który przyznał mu prezydent Republiki Węgierskiej, Pálo Schmidt. Order przyznano Gawlikowi za działalność na rzecz obrobny praw mniejszości narodowych w Republice Czeskiej. „Stanisław Gawlik za swoją długoletnią działalność w ruchu politycznym Wspólnota w interesie pogłębiania węgiersko-polskiej współpracy, dążenie do ochrony prawnej mniejszości narodowościowych, upamiętnienia węgierskiego polityka Jánosa Esterházy i za działalność na rzecz zaznajamiania szerszej publiczności z historią węgierskiej i polskiej mniejszości zasługuje sobie w pełni na udzielenie tego wysokiego węgierskiego odznaczenia.“ – powiedział ambasador László Szöke. Stanisław Gawlik jest członkiem-założycielem ruchu politycznego COEXISTENTIA. Był posłem Zgromadzenia Federalnego w byłej Czechosłowacji i potem przez okres jedenastu lat przewodniczącym wspomnianego ruchu politycznego w Republice Czeskiej. Z jego inicjatywy powstał Komitet do Ochrony Miejsc Pamięci Narodowej. Zadbał na przykład o to, aby w morawskim Mirowie poprzez umieszczenie tablicy pamiątkowej była zachowana pamięć na Jánosa Esterházy, wybitną osobistość czechosłowackich Węgrów, który zmarł śmiercią męczeńską.

 

Stanislaw Gawlik a COEXISTENTIA politikai mozgalom Lengyel Nemzeti Tagozatának elnöke ez év április 11.-ikén kapta meg a Prágai Magyar Nagykövetségen a  Lovagkereszt Érdemrend kitüntetést, amelyet a Magyar Köztársaság elnöke Schmitt Pál ítélt oda. Gawlikot a Cseh Köztársaság nemzeti kisebbségei jogainak védelmében kifejtett tevékenységéért tüntették ki. „Stanislaw Gawlik az Együttélés politikai mozgalomban végzett magyar-lengyel együttműködés elmélyítéséért végzett sokéves tevékenységéért, a nemzeti kisebbségek jogi védelmének szorgalmazásáért, Esterházy János magyar politikus emlékének ápolásáért, valamint a magyar és a lengyel kisebbség történelmét a nagy nyilvánossággal megismertető tevékenységéért teljes joggal megérdemli ezt a magasfokú elismerést a magyar államtól“ – mutatott rá Szőke László nagykövet. Stanislaw Gawlik a COEXISTENTIA politikai mozgalom alapító tagja. Az egykori Csehszlovákia Federális Gyűlésének képviselője volt, majd tizenegy éven keresztül elnöke volt Csehországban az említett mozgalomnak. Az ő kezdeményezéseként jött létre az Emlékhelyek Védelmének Bizottsága. Gawlik többek között abban is részt vállalt, hogy a morvaországi Mírovban emléktábla őrizze Esterházy János emlékét, Esterházy a csehszlovákiai magyarok jelentős személyiségei közé tartozik, mártírhalállal halt meg.

 

Stanislav Gawlik, předseda Polské národní sekce Politického hnutí COEXISTENTIA byl 11 dubna tr. na maďarském velvyslanectví v Praze vyznamenán Řádem rytížského kříže, který mu propůjčil Pálo Schmidt, prezident Maďarské republiky. Gawlik byl vyznamenán za aktivity v zájmu ochrany práv národních menšin v České republice. „Stanislav Gawlik si za svou dlouholetou činnost v politickém hnutí Soužití v zájmu prohlubování maďarsko-polské spolupráce, usilování o právní ochranu národnostních menšin, uctívání památky maďarského politika Jánose Esterházyho a za činnost vynakládanou v zájmu seznamování široké veřejnosti s historii maďarské a polské menšiny toto vysoké uznání maďarského státu právem zaslouží“ – uvedl velvyslanec László Szöke. Stanislav Gawlik je zakládajícím členem politického hnutí COEXISTENTIA. Byl poslancem Federálního shromáždění v bývalém Československu a poté po dobu jedenácti let předsedou zmíňovaného hnutí v České republice. Z jeho iniciativy vznikl Výbor pro ochranu památných míst. Zasadil se například o to, aby byla v moravském Mírově pamětní deskou uchována památka Jánose Esterházyho, významné osobnosti mezi československými Maďary, který zemřel mučednickou smrti.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY

UDĚLUJI

DR. LÁSZLÓ ATTILOVI KOCSISOVI

penzionovanému velvyslanci, předsedovi Maďarské národní sekce politického hnutí Soužití jako uznání za činnostr v zájmu rozvoje spolupráce mezi organizacemi Maďerů žijících v České republice, ochrany zájmu Maďarů za hranicemi země

VYZNAMENÁNÍ

RYTÍŽSKÝ KŘÍŽ

ŘÁDU MAĎARSKÉ REPUBLIKY ZA ZÁSLUHY

 

V Budapešti, dne 25. měsíce února roku 2011

Pál Schmitt v.r.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY

UDĚLUJI

DR. STANISLAWU GAWLIKOVI

zakladateli, bývalému předsedovi politického hnutí Soužití jako uznání za činnost v zájmu maďarsko-polské spolupráce maďarské a polské menšiny žijící v bývalém Československu a České republice

VYZNAMENÁNÍ

RYTÍŽSKÝ KŘÍŽ

ŘÁDU MAĎARSKÉ REPUBLIKY ZA ZÁSLUHY

 

V Budapešti, dne 25. měsíce února roku 2011

Pál Schmitt v.r

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

     Vážený pane Gawliku, Vážený pane Kocsisi !

     Gratuluji Vám k nyní předávaným vyznamenáním. Dovolte, abych se – podle abecedního pořádku – nejdříve obrátil na pana Gawlika. Podle uvedených skutečností v oficiálním zdůvodnění vyznamenání obdržel Stanislaw Gawlik Rytížský kříž Řádu Maďarské republiky za zásluhy „jako uznání za činnost v zájmu maďarsko-polské spolupráce, maďarské a polské menšiny žijící v bývalém Československu a České republice. Pan Gawlik je zakládající  členem  československé menšiny  sdružujícího  politického hnutí Coexistentia-Wspólnota-Együttélés, celá léta jako podpředseda, v roce 1992 (devatenáctset devadesát dva) byl poslancem Federálního shromáždění a poté po dobu jedenácti let předsedou zmíňovaného hnutí v České republice. Z jeho iniciativy vznikl „Výbor pro ochranu památných míst“ hnutí Coexistentia. Byl spoluorganizátorem toho, aby byla v moravském Mírově pamětní deskou uchována památka Jánose Esterházyho, významné osobnosti mezi československými Maďary, která zemřela mučednickou smrti. Stanislaw Gawlik si za svou od roku 1990 (devatenáctset devadesát) trvající činnost v politickém hnutí v zájmu prohlubování maďarsko-polské spolupráce, usilování o právní ochranu československých menšin – mezi nimi především Maďarů a Poláků, za uctívání v Československu žíjícího maďarského politika Jánose Esterházyho, přípravu vzpomínkových akcí u místa odpočinku v Mírově za polskou stranu, za činnost vynákládanou v zájmu seznamování široké veřejnosti s historii maďarské a polské menšiny toto vysoké uznání maďarského státu zaslouží. Za Vaší práci upřímně děkuji i já osobně.

     A nyní bych pokračoval hodnocením vyznamenání László Attily Kocsise. Pan Kocsis – opět cituji oficiální zdůvodnění vyznamenání – mohl převzít Rytížský kříž Řádu Maďarské republiky za zásluhy „jako uznání za činnost v zájmu rozvoje spolupráce mezi organizacemi Maďarů žijících v České republice, ochrany zájmů Maďarů za hranicemi země“. Veřejnou činnost László Attila Kocsise charakterizuje jeho vystupování na základě pevných morálních a politických zásad, angažovanost a důslednost, čímž se stal jeden z čelných osobností maďarské komunity v České republice. Svou činnosti přispívá k jednotnému vystupování zdejší maďarské komunity, posilování spolupráce mezi organizacemi Maďarů v České republice, uchování jejich kulturního dědictví. Byl zakladatelem československého politického hnutí Soužití, později předsedou politického hnutí Coexistentia, které bylo jeho pokračovatelem na území České republiky. V současné době již potřetí působí jako předseda Maďarské národní sekce tohoto hnutí. Souběžně s tím mnoho let působil jako organizační tajemník Svazu Maďarů žijících v českých zemích, jeho činnosti je možno děkovat za to, že se do návrhu zákona o právech národnostních menšin v České republice dostalo několik důležitých návrhů, jako do matričního zákona a do úprav předpisů o právech cizinců. László Attila Kocsis byl iniciátorem a zpracovatelem několika – hnutím Coexistentia vydaných – politických prohlášení a stanovisek. Jedním z největších úspěchů hnutí je, že v odpovědi na dopis László Attily Kocsise, který napsal jako předseda hnutí, tehdejší předseda vlády České republiky v lednu 2006  (dva tisíce šest)  odprosil  Maďary  v českých zemích  za právní újmu a potupu, kterým byli vystaveni v letech po druhé světové válce. Pan Kocsis zorganizoval několik pozoruhodných konferencí o vztahu majoritní společnosti a národnostních menšin, o nepřijatelnosti principu kolektivní viny. Co se týče těchto otázek, sehrály tyto akce významnou úlohu ve formování českého veřejného mínění. V čele maďarské sekce zmíňované organizace se i nadále důsledně zasazuje o mravní a právní rehabilitaci hraběte Jánosa Esterházyho, v Československu žijícího maďarského politika – mučedníka. Skláníme se před Vaší prací, za Vaše vynakládané úsilí upřímně děkujeme.

 

Jego Ekscelencjo Panie Ambasadorze, Szanowni przedstawiciele Korpusu Dyplomatycznego, Droga Rodzino, Mili Przyjaciele, Panie i Panowie

Przyjmując to wysokie odznaczenie Orderu Krzyża Rycerskiego, przyznaneno przez Pana Prezydenta Republiki Węgierskiej Pála Schmitta, ze wzruszeniem ale i dumą, pragnę stwiedzić, iż jest to ocena nie tylko mojej osoby, ale wszystkich działaczy Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota-Együttélés. Z wdzięcznością podkreślam fakt, że nasi bracia Węrzy, z którymi podjęliśmy trud wdrażania w proces demokratyczny naszych praw narodowych, nie zapomnieli o tym, a poprzez ten akt przyznania tego odznaczenia docenili nasz polski wkład. Chciałbym wyrazić im gorące podziękowanie za ich wielkie serce i serdeczność. Dzięki tej współpracy zawiązały się serdeczne przyjaźnie, które odzwierciedlają w sposób naturalny historyczny aspekt współpracy polsko-węgierskiej. Ten od czasów króla Jagiellończyka poprzez Józefa Bema, Wiosny Ludów lat 48 wieku dziewiętnastego, a zwłaszcza ciężkie lata drugiej wojny światowej. Dzisiaj jednoczy nas wspólna idea przywrócenia należnego honoru wybitnemu człowiekowi, którego nie złamały wichry dziejowe dwudziestego wieku, synowi dwóch narodów – polskiego i węgierskiego, hrabiego Jánosa Esterházego. Symboliczne równocześnie jest to, że samo odznaczenie odbieramy razem, ja oraz mój druh w doli i niedoli nie łatwego okresu dziejowego transformacji politycznej i gospodarczej wspólnej Europy, Dr. László Attila Kocsis, któremu gratuluję z całego serca. Dziękując wszystkim tym, którzy zasłużyli się o to, byśmy dzisiaj razem uroczyście obchodzili to święto dekoracji nie mogę nie wspomnieć o serdecznym przyjacielu Ivanie Gyurtsiku. Pragnę podkreślić i wkład mojej kochanej żony Sultany, która zawsze wspierała mnie w trudnej i czasochłonnej pracy społeczno-politycznej. Bez jej cierpliwości i wyrozumiałości nie byłoby możliwe poświęcać się w pełni wezwaniom, które przed nami stały. Z całym przekonaniem stwierdzam, że przyznanie odznaczenia mobilizuje nas do dalszego działania na rzecz dobra powszechnego dla wszystkich obywateli naszego kraju bez wyjątku.                                                                     SG

 

Spotkanie z konsul Olszewską / Találkozás Olszewska konzullal

/ Setkání z konzulkou Olszewskou

 

Przedstawiciele ruchu politycznego COEXISTENTIA, jego przewodniczący Sándor Pálffy i szef Polskiej Sekcji Narodowej Stanisław Gawlik, zaprosili 29.3.br. na krótkie spotkanie informacyjne konsul generalną Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie, Annę Olszewską, oraz senatora Petra Gawlasa (ČSSD). Gospodarze spotkania poinformowali konsul Olszewską o ważnych problemach regionu, o działaniach dotyczących Spisu Powszechnego, o sytuacji na budowie drogi ekspresowej I/11. Była też mowa o przygoto-wywanym spotkaniu przedstawicieli polskiej mniejszości z delegacją Unii Europejskiej, która ma w kwietniu na Zaolziu przekonać się, jak wygląda u nas w praktyce realizacja konwencji Ramowej o Ochronie Mniejszości Naro-dowych. Rozmawiano także na temat budowy spalarni w Karwinie.   (GL)

 

A COEXISTENTIA politikai mozgalom képviselőiként, a mozgalom elnöke Pálffy Sándor és a Lengyel Nemzeti Tagozat vezetője Stanislaw Gawlik  ez év március 29.-ikén rövid információs jellegű találkozóra hívta meg Anna Olszewska asszonyt a Lengyel Köztársaság ostravai konzulát és Peter Gawlas szenátort (ČSSD). A találkozó szervezői Olszewska konzulasszonyt informálták a régió fontosabb problémáiról, a Népszámlálással összefüggő tevékenységekről valamint az I/11-es gyorsforgalmi út építkezésén uralkodó állapotokról. Szóba került a lengyel kisebbség képviselőinek és az Európai Unió küldöttségének  tervezett találkozása, amely áprilisban az Olzántúli területen akarja megmutatni, hogyan is néz ki a gyakorlatban a Nemzeti Kisebbségek Védelméről szóló Kerettörvény betartása. Megvitatták a Karviná-n épülő hulladékégető témáját is. (GL)

 

Zástupci politického hnutí COEXISTENTIA, jeho předseda Alexander Pálffy a séf Polské národní sekce Stanislav Gawlik pozvali 29.3. tr. na krátkou informační schůzku generální konzulku Polské republiky v Ostravě Annu Olszewskou a senátora Petra Gawlase (ČSSD). Organizátoři schůzky informovali konzulku Olszewskou o důležitých problémech regionu, o činnostech týkajících se Sčítání lidu, o stavu na staveništi rychlostní silnice I/11. Byla také řeč o připravovaném setkání zástupců polské menšiny s delegací Evropské unie, která se má v dubnu na Zaolzí přesvědčit jak vypadá u nás v praxi plnění Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Bylo diskutováno také na téma výstavby spalovny v Karviné.   (GL)

 

Zebranie Rady Wykonawczej COEX w Ostrawie / A COEX Végrehajtó Tanácsának gyűlése Ostraván / Schůze Výkonné rady COEX v Ostravě

 

Obrady przebiegły w siedzibie Stowarzyszenia Węgrów w Ostrawie. W protokole z zebrania, który przekazał redakcji Stanisław Gawlik, czytamy m.in.: „Przewodniczący Sándor Pálffy przekazał informację o obradach za okres pierwszego kwartału bieżącego roku. Podkreślił wizytę polskiej konzul generalnej w Ostrawie, Anny Olszewskiej w obecności senatora Petra Gawlasa. Poinformował o licznych nieformalnych spotkaniach z okazji święta państwowego Republiki Węgierskiej i o udziale na imprezach z okazji Dni Kultury Polskiej i Węgierskiej. Wnioskowano program i termin obrad Rady Republikowej COEX, które przebiegną w Pradze 7.5. br. Uzgodniono, że o terminie Kongresu COEX zadecyduje Rada Republikowa. Pierwszy wiceprzewodniczący COEX, Władysław Niedoba, poinformował o oddaniu danych podatkowych do Urzędu Skarbowego w Czeskim Cieszynie i o wniosku na nowelizację ustawy o gminachj dotyczącej działalności komitetów do spraw mniejszości narodowych. Rada Wykonawcza upoważniła pierwszego wiceprzewodniczącego, aby przygotował list do Komisji Petycji i Praw Człowieka RC w sprawie niedostosowania ustawy o spisie powszechnym do ustaw o gminach i ochronie mniejszości narodowych. W uroczystościach w Mirowie 21.5. br. weźmie udział delegacja Węgierskiej Sekcji Narodowej i Polskiej Sekcji Narodowej, zaproszona będzie konsul generalna Rzeczypospolitej Polskiej, Anna Olszewska.“.

 

A gyűlés az Ostrava-i Magyarok Szövetségének székhelyén történt. A gyűlésről vezetett jegyzőkönyvben (amelyet szerkesztőségünknek Stanislaw Gawlik adott át) olvashatjuk többek között, hogy Pálffy Sándor elnök tájékoztatott az idei év első negyedévében lefolytatott gyűlésekről. Kiemelte Anna Olszewska Ostrava-i székhelyű főkonzul látogatását, amelyen Petr Gawlas szenátor is résztvett. Pálffy úr tájékoztatott a Magyar Köztársaság államünnepe alkalmából rendezett fogadáson történt  számos kötetlen találkozásról, valamint a Lengyel és a Magyar Kultúra Napjainak alkalmából rendezett akciókon való részvételről. Meg lett határozva a COEX Országos Tanácsa gyűlésének időpontja és programja, a gyűlés ez év május 7.-ikén lesz megtartva Prágában. Megegyezés történt  arról, hogy a COEX Kongresszusáról az Országos Tanács dönt majd. A COEX első elnökhelyettese Vladislav Niedoba tájékoztatott az adóügyi dokumentumok leadásáról az Adóügyi Hivatalban Český Těšínben, valamint a községekről szóló törvényt érintő törvénynovelizáció javaslatról, amely a nemzeti kisebbségek bizottságainak tevékenységét érinti. A Végrehajtó Tanács felhatalmazta az első elnökhelyettest, hogy készítse elő a  Cseh Köztársaság Emberi Jogi és Petíciós Bizottsága számára azt a levelet, amelyben a Népszámlálási törvény, a községekről szóló törvény és a nemzeti kisebbségek védelméről szóló törvény összehangolatlanságát tárgyalja. Az idén  Mírovban május 21.-ikén lezajló ünnepségeken részt vesz a Magyar Nemzeti Tagozat és a Lengyel Nemzeti Tagozat küldöttsége, valamint meghívást fog kapni a Lengyel Köztársaság főkonzulja, Anna Olszewska asszony is.     

 

Jednání se konalo v sídle Sdružení Maďarů v Ostravě. V zápise ze schůze, který předal redakci Stanislav Gawlik, čteme m.j. „Předseda Alexander Pálffy informoval o jednáních za období prvního čtvrtletí letošního roku. Zdůraznil návštěvu polského generálního konzula v Ostravě Anny Olszewské v přítom-nosti senátora Petra Gawlase. Informoval o četných neformálních setkáních u příležitosti státního svátku Maďarské republiky a o účasti na akcích u příležitosti Dnů polské a maďarské kultury. Byl navržen program a termín jednání Republikové rady COEX, které proběhne v Praze 7.5.tr. Bylo dohodnuto, že o termínu Kongresu COEX rozhodne Republiková rada. První místopředseda COEX Vladislav Niedoba informoval o odevzdání daňových podkladů na Finanční úřad v Českém Těšíně a o návrhu novelizace zákona o obcích týkající se činnosti výborů pro národnostní menšiny. Výkonná rada zmocnila prvního místopředsedu, aby připravil dopis Komisi petice a lidských práv ČR ve věci nekoherentnosti zákona o sčítání lidu a zákonů o obcích a ochraně národnostních menšin. Oslav na Mírově 21.5. tr. se zůčastní delegace Maďarské národní sekce a Polské národní sekce, pozvána bude generální konzulka Polské republiky, Anna Olszewska.“

 

Polska Sekcja Narodowa przed Kongresem

 

     Zarząd Polskiej Sekcji Narodowej COEXISTENTII obradował 24.3. br. w Czeskim Cieszynie. W obradach brał udział sekretarz Rady Wykonawczej, Zoltán Domonkos. W sprawozdaniu przewodniczącego sekcji, Stanisława Gawlika, dominowała jeszcze problematyka Spisu Powszechnego i omówienie inicjatyw Ruchu z Spisem Powszechnym związanych.

     Zarząd uchwalił termin Konwentu sekcji na 1.6. br., na który zaproszeni będą też członkowie przedstawicielstw gminnych kandydujących z list Ruchu. Konwent podsumuje działalność za ubiegłą kadencję i wybierze nowe władze na okres 2011-2013. Zaakceptowano terminy przedkongresowych zebrań Rady Wykonawczej i Rady Republikowej. W dyskusji poruszono też problematykę zbliżającego się Kongresu Ruchu, sekcja polska proponuje piątkowy termin 17.6.2011. Gospodarzem Kongresu będzie sekcja węgierska, a wnioskowane przez nią miejsce obrad to siedziba Związku Węgrów w Ostrawie.

     Były też przedstawione informacje o działalności Węgierskiej Sekcji Narodowej. Zebrania Gremia sekcji zwoływane są w każdy wtorek w Pradze. Konwent sekcji odbędzie się 4.6. br. Publiczną prelekcję na temat węgierskiej prezydencji w Unii Europejskiej zaplanowano na czerwiec.

     Członek zarządu, Tadeusz Toman przedstawił projekt zmian w statucie COEXISTENTII – m.in. ograniczenie liczebności Rady Wykonawczej na 7 – 13 osób przy jednoczesnym obowiązku zwoływania zebrań raz w miesiącu oraz wybór 1 – 5 wiceprzewodniczących przez Radę Republikową, a nie jak dotąd również przez sekcje narodowe. Przekazał przygotowany na piśmie wykaz priorytetów programowych Ruchu i wniosek, aby poprzeć na przewodniczącego Ruchu Józefa Przywarę.

     Działacze sekcji wezmą udział w uroczystości przekazania węgierskich odznaczeń państwowych Stanisławowi Gawlikowi i László Attili Kocsisowi w dniu 11.4. br. w ambasadzie Republiki Węgierskiej w Pradze. Tego samego dnia będą też brać udział w spotkaniu Komitetu Rady Europy z przedstawicielami polskiej mniejszości narodowej w Czeskim Cieszynie. Polska Sekcja Narodowa upoważniła swego przewodniczącego, aby przygotował sprawozdanie na temat miejsc pamięci narodowej polskiej mniejszości w Republice Czeskiej.

 

Polská národní sekce před Kongresem

 

     Výbor Polské národní sekce COEXISTENTIE jednal 24.3. tr. v Českém Těšíně. Jednání se účastnil tajemník Výkonné rady, Zoltán Domonkos. Ve zprávě předsedy sekce, Stanislawa Gawlika, převládala ještě problematika Sčítání lidu a projednání podnětů Hnutí souvísejících se Sčítáním lidu.

     Sekce se usnesla na termínu Konventu na 1.6. tr., na který budou pozvání také členové obecních zastupitelstev, kteří byli zvoleni z kandidátních listin Hnutí. Konvent zhodnotí činnost za minulé volební období a zvolí nové vedení na období 2011 – 2013. Byla schváleny termíny schůzí Výkonné rady a Republikové rady, které se budou konat před Kongresem. V diskusi byla také zmíněna problematika blížícího se Kongresu Hnutí, polská sekce navrhuje jeho termín na pátek 17.6.2011. Zodpovědná se jeho uspořádání bude maďarská sekce, a jí navrhované místo jednání je sídlo Svazu Maďarů v Ostravě.

     Byly také sděleny informace o činnosti Maďarské národní sekce. Schůze Grémia se konají každé útery v Praze. Konvent sekce bude uspořádán 4.6. tr. Veřejná přednáška na téma maďarského předsednictví v Evropské unii je plánována na červen.

     Člen výboru, Tadeusz Toman, přednesl návrh změn ve stanovách COEXISTENTIE – m.j. omezení početnosti Výkonné rady na 7 – 13 osob při současné povinnosti konání schůzí jednou měsíčně a volba 1 – 5 místopředsedů Rupublikovou radou, a ne jako dosud také národními sekcemi. Předal písemně připravené programové priority Hnutí a návrh, aby podpořit na předsedu Hnutí Józefa Przywaru.

     Funkcionáři sekce se zúčastní slavnosti předání maďarských státních vyznamenání Stanislawu Gawlikowi a László Attilovi Kocsisovi dne 11.4. tr. na velvyslanectví Maďarské republiky v Praze. Ve stejný den se zúčastní setkání Výboru Rady Evropy se zástupci polské národní menšiny v Českém Těšíně. Polská národní sekce zmocnila svého předsedu, aby připravil zprávu na téma míst národní paměti polské menšiny v České republice.

 

Trzynieccy hokeiści mistrzami republiki / Třinec jégkorongozói országos bajnokok  / Třinečtí hokejisté mistry republiky

 

Hokeiści Trzyńca zdobyli po raz pierwszy w historii tytuł mistrza Republiki Czeskiej, pokonując w play-of kolejno Litwinów 4-2, Slavię Praga 4-3 i Witkowice 4-1. Na zdjęciu: kariobus z mistrzami i zwycięskim pucharem podczas przejazdu przez hutę trzyniecką, który prowadził były burmistrz i senator Igor Petrov

Třinec jégkorongozói történelmük során először szerezték meg a Cseh Köztársaság bajnoki címét, miután a rájátszásban fokozatosan megverték Litvínovot 4-2, a Slavia Prahát 4-3 majd a Vítkovicét 4-1 arányban. Felvételünkön: a fedetlen autóbusz a bajnokokkal és a győztesnek járó serleggel a třineci vasmű bejáratán halad keresztül, a buszt Igor Petrov volt polgármester és egykori szenátor vezeti. 

Hokejisté Třince získali poprvé v dějinách titul mistra České republiky, když v play-of porazili postupně Litvínov 4-2, Slavii Praha 4-3 a Vítkovice 4-1. Na snímku:kariobus s mistry a vítězným pohárem při průjezdu třineckými železárnami, který řídil bývalý starosta a senátor Igor Petrov

 

Krótko z kultury / Röviden a kultúra világából /  Stručně z kultury

 

Cieszyn – Halina Mlynkova, pochodząca z Nawsia piosenkarka, obecnie mieszkająca w Warszawie, odnosi sukcesy w telewizyjnym show „Bitwa na głosy“. O zwycięstwie jej szesnastoosobowej amatorskiej grupy śpiewaczej przesądziły głosy fanów, mieszkańców Cieszyna i okolicy. Halina Mlynkova swą karierę śpiewaczą rozpoczęła jako solistka folkrockowej grupy „Brathanki“. Jej piosenka „Czerwone korale“ jest nadal popularna.

Těšín – Halina Mlynkova  énekesnő, aki Návsí községből származik és most Varsóban él, sikeres a „Harc a szavazatokért“ televíziós showban. Halina tizenhatfős, amatőr énekesekből álló együttesének győzelméről a szurkolók szavazatai döntöttek, köztük Těšín és környéke lakóinak szavazatai. Halina Mlynkova énekesnői pályafutását a „Brathanki“ folkrock együttes énekeseként kezdte. A „Czerwone korale“ című számuk a mai napig nagyon népszerű.

Těšín – Zpěvačka Halina Mlynkova, rodačka z Návsí, dnes žijící ve Varšavě, je úspěšná v televizní show „Bitva o hlasy“. O vítězství její šestnactičlenného souboru amatérských zpěváků rozhodly hlasy fanoušků,obyvatel Těšína a okolí. Halina Mlynkova svou pěveckou kariéru zahájila jako zpěvačka folkrockové skupiny „Brathanki“.Její skladba „Czerwone korale“ je dodnes velmi populární.

 

Cierlicko – 16.4. br. przebiegła w Domu Polskim im. Żwirki i Wigury wystawa prac ręcznych Klubu Kobiet i Klubu Seniora kół PZKO. Swe wyroby zaprezentowały również organizacje z Chybia, z którymi cierliczanie współpracują od kilku lat. Uroczyste otwarcie wystawy urozmaiciły programem kulturalnym dzieci z przedszkola i szkoły w Cierlicku. Zwiedzić wystawę przybyli również goście z klubów kobiet z całego Zaolzia.

Těrlicko – Ez év április 16.-ikán a  Żwirka és Wigura Lengyel Házban a PZKO (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy=Lengyel Kulturális és Ismeretterjesztő  Társaság) csoport Nők Klubjának és Szeniorok Klubjának kézimunkakiállításá-ra került sor. Készítményeiket bemutatták a Chybie-i egyesületek is, amelyekkel a těrliceiek már néhány éve együttműködnek. A kiállítás megnyitóját a Těrlickoban működő óvoda és alapiskola gyerekei kultúrműsorral tarkították. A kiállítást meglátogatták az egész  Olzántúli területen található Nők Klubjaiból idelátogató vendégek.  

Těrlicko – 16.4. tr. se konala v Polském domě Żwirky a Wigury výstava ručních prací Klubu žen a Klubu seniora skupin PZKO. Své výrobky předvedly také spolky z Chybie,se kterými těrličané spolupracují už několik let. Slavnostní otevření výstavy zpestřily kulturím programem děti z mateřské školy a základní školy v Těrlicku. Výstavu navštívili také hosté z klubů žen z celého Zaolzí.

 

Trzyniec – Wielki sukces osiągnął działający przy MK PZKO w Nieborach teatrzyk „Gapa2“ kwalifikując się do wojewódzkich eliminacji Przeglądu Dziecięcych Zespołów Teatralnych „Dziecięca Scena“: Jest on jedynym zespołem,, który zagra w nich po polsku. Jak poinformowała kierowniczka zespołu, Halina Sikora-Szczotka zespół przygotował sztukę „Awantura o Jasia i Małgosię“ Jana Brzechwy.

Třinec – A Nebory-i PZKO helyi csoportja mellett működő „Gapa2“ kisszínház nagy sikert ért el, amikor továbbjutott a „Dětská scéna“ („Gyermekszínpad“) elnevezésű Gyermekszínjátszó Csoportok Seregszemléjének kerületi fordulójába. Itt a  „Gapa2“ kisszínház lesz az egyetlen olyan csoport, amely a kerületi fordulóban lengyelül fog szerepelni. Amint azt a csoport vezetője Halina Sikora-Szczotka asszony közölte, a csoport Jan Brzechwa játékát a „Výtržnost o Janka a Markétku“ („Rendbontás Janko és Markétka miatt“) című darabot készítette elő.

Třinec – Velký úspěch dosáhl působící při MS PZKO Nebory divadélko „Gapa2“, když se kvalifikovalo do krajského kola Přehlídky dětských divadelních souborů „Dětská scéna“. Je on jediným souborem, který v nich zahraje polsky. Jak sdělila vedoucí souboru, Halina Sikora-Szczotka soubor připravil hru „Výtržnost o Janka a Markétku“ Jana Brzechwy.

 

Ministerstvo dopravy k dvojjazyčnému označení

železničních stanic a zastávek

 

Politickému hnutí COEXISTENTIA byla zaslána odpověď na žádost ve věci dvojjazyčného označení železničních stanic a zastávek. Dopis z 6.4.2011 podepsal Ing. Jindřich Kusníř, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy.

Vážený pan Władisław Niedoba, výkonný místopředseda

Politické hnutí / Ruch Polityczny Coexistentia-Soužití-Wspólnota

ul. Střelniční / Strzelnicza 28

737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn

     Vážený pane,

     z pověření pana ministra Vám k Vašemu dopisu ze dne 15.3.2011 k obnovení dvojjazyčného označení názvů železničních stanic a zastávek na území Těšínského Slezska zasílám následující vyjádření.

     Podle §22 odst. 1 písme. e) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je povinnost označit názvy stanice (zastávky), které provozuje, uložena provozovateli příslušné dráhy. V případě dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu je to zpravidla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Provozovatel dráhy je však při stanovení názvu vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky). Žádost o změnu názvu stanice (zastávky) se podává na základě rozhodnutí zastupitelstva příslušné obce, ve které se stanice (zastávka) nachází.

     Ubezpečuji Vás, že Drážní úřad, který jako drážní správní úřad v dané věci rozhoduje o názvu železniční stanice nebo zastávky, zpravidla nemá právní důvod oprávněnou žádost provozovatele dráhy zamítnout a rozhodne o dvojjazyčném názvu. Jako příklad uvádím rozhodnutí o dvojjazyčných názvech stanic a zastávek v souvislosti s prováděnou modernizací úseku tranzitního železničního koridoru Český Těšín – Mosty u Jablunkova Tyto názvy jsou mimo jiné uvedeny i v knižním vydání celostátního jizdního řádu železniční  osobní dopravy a na vývěsných jizdních řádech.

     Vaši žádost postupuji podle věcné příslušnosti k přímému vyřízení Správě železniční dopravní cesty, státní organizace, která Vám o jejím vyřízení bude informovat.

S pozdravem (podpis)

 

Kongres COEX prawdopodobnie 17.6. w Ostrawie

Kongres COEX pravděpodobně 17.6. v Ostravě

 

Kongres COEXISTENTII odbędzie się w salce posiedzeń Związku Węgrów w Ostrawie. Polska Sekcja Narodowa proponuje termin piątkowy, 17.6. br. Ostateczną zadecyzję podejmie Rada Republikowa. W związku ze zbliżającymi się obradami Kongresu zamieszczamy dziś w załączeniu uchwałę poprzedniego Kongresu oraz wnioski zmian w statucie i proponowane priorytety programowe. / Kongres COEXIS-TENTII se bude konat v zasedací místnosti Svazu Maďarů v Ostravě. Polská národní sekce navrhuje páteční termín, 17.6. tr. Rozhodne definitivně Republiková rada. S ohledem na blížící se jednání Kongresu zveřejňujeme dnes v příloze usnesení minulého Kongresu, návrhy na změnu stanov a navrhované programové priority.

 

Statystyka Kogresów / Statistika Kongresů

 

Kongres Założycielski                       31.3.1990                       Bratislava                       Miklos Duray

I Kongres COEX                       30.6.1990                       Lučenec                       Miklos Duray

II Kongres COEX                       23.2.1991                       Košice                       Miklos Duray

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kongres COEX                       27-28.2.1993                       Komárno        

III Kongres COEX                       15.5.1993                       Czeski Cieszyn                       Stanisław Gawlik

IV Kongres COEX                       4.5.1995                       Czeski Cieszyn                       Stanisław Gawlik

                                              Hotel Piast

V Kongres COEX                       27.3.1998                       Czeski Cieszyn                       Stanisław Gawlik

                                              DK Strzelnica

VI Kongres COEX                       18.6.1999                       Czeski Cieszyn                       Stanisław Gawlik

                                              Štefánikowa

VII Kongres COEX                       30.3.2001                       Czeski Cieszyn                       Władysław Niedoba

                                              ZG PZKO

VIII Kongres COEX                       23.5.2003                       Czeski Cieszyn                       Władysław Niedoba

                                              Komenskiego

IX Kongres COEX                       23.5.2005                       Czeski Cieszyn                       László Attila Kocsis

                                              Komenskiego

X Kongres COEX                       14.4.2007                       Trzyniec                       László Attila Kocsis

                                              PZKO Taras

XI Kongres COEX                       23.5.2009                       Karwina                       Sándor Pálffy

                                              PZKO St.Miasto

 

*) źródło: protokoły obrad, artykuły prasowe / zdroj: zápisy z jednání, tiskové články

 

Návrh změny stanov COEX na jednání Kongresu COEX v 2011 roce

 

Změna §5e, bod d): text „Evropskou úmluvou o jazycích národnostních menšin.“ nahradit textem „Evropskou chartou Rady Evropy o ochraně regionálních či menšinových jazyků.“

Stávající znění: d) Evropskou úmluvou o jazycích národnostních menšin.

Navrhované znění: d) Evropskou chartou Rady Evropy o ochraně regionálních či menšinových jazyků.

Zdůvodnění: opravit chybný název dokumentu.

Změna §24 – Výkonná rada, bod 2, první věta: text „Výkonná rada je 11 – 15 členná.“ nahradit textem „Výkonná rada je 7 – 13 členná.“

Stávající znění: Výkonná rada je 11 – 15 členná.

Navrhované znění: Výkonná rada je 7 – 13 členná.

Zdůvodnění: zmenšením počtu členů Výkonné rady se umožní její častější scházení.

Změna §24 – Výkonná rada, bod 3, druhá věta: text „Výkonná rada zasedá podle potřeby, nejméně jednou za dva měsíce.“ nahradit textem „Výkonná rada zasedá podle potřeby, nejměně jednou za měsíc.“

Stávající znění: Výkonná rada zasedá podle potřeby, nejmémě jednou za dva měsíce.

Navrhované znění: Výkonná rada zasedá podle potřeby, nejméně jednou za měsíc.

Zdůvodnění: zmenšením počtu členů Výkonné rady se umožní její častější scházení.

Změna §25a – První místopředseda hnutí, odstavec 1 a 2: doplniti text „hnutí“

Stávající znění:

1.       První místopředseda je volen Kongresem hnutí.

2.       Funkci prvního místopředsedy zastává člen nepřesedající narodní sekce.

Navrhované znění:

1.       První místopředseda hnutí je volen Kongresem hnutí.

2.       Funkci prvního místopředsedy hnutí zastává člen nepředsedající narodní sekce.

Zdůvodnění: jedná se o opomenutí.

Vložení nového článku s názvem §25b – Místopředseda hnutí

Stávající znění: 0.

Navrhované znění: §25 b – Místopředseda hnutí

1.       Hnutí má 1 – 5 místopředsedů hnutí. Počet místopředsedů hnutí stanoví Kongres hnutí

2.       Místopředsedu hnutí volí Republiková rada.

3.       Pracovní náplň místopředsedy hnutí určuje Republiková rada.

Zdůvodnění: v tomto případě se má jednat o volbu. Místopředsedu hnutí má volit ústřední orgán hnutí.

Změna §28 – Smírčí komise, článek 1, text „Smírčí komise má 3 členy, případně 2 náhradníky.“ nahradit textem „Smírčí komise má 5 členů.“

Stávající znění: Smírčí komise má 3 členy, případně 2 náhradníky. Členy Smírčí komise volí Kongres.

Navrhované znění: Smírčí komise má 5 členů. Členy Smírčí komise volí Kongres hnutí.

Zdůvodnění: při zmenšení počtu členů Smírčí komise na 2 může být tento orgán krátkodobě neakceschopný.  O náhradnících již mluví čl.12, odst.2.

Změna §29 – Národní sekce, článek 5, zrušit text „Předseda národní sekce je automaticky místopředsedou hnutí a členem Výkonné rady.“

Stávající znění: 5. Předseda národní sekce je automaticky místopředsedou hnutí a členem Výkonné rady.

Navrhované znění: 0

Zdůvodnění: v tomto případě se má jednat o politické rozhodnutí, které nevylučuje, aby místopředsedou hnutí byl předseda národní sekce. Místopředsedu hnutí by měl volit ústřední orgán hnutí.

Změna §34 – Závěrečná ustanovení, odstavec 2, text „na XI. Kongresu Coexistentia dne 23.5.2009 v Karviné“ nahradit textem „na XII. Kongresu COEXISTENTIA dne 17.6.2011 v Ostravě“

Stávající znění: Stanovy byly odsouhlasené na XI. Kongresu Coexistentia dne 23.5.2009 v Karviné.

Navrhované znění: Stanovy byly odsouhlasené na XII. Kongresu COEXISTENTIA dne 17.6.2011 v Ostravě.

navrhují: Józef Przywara, člen Republikové rady COEX

Tadeusz Toman, člen Republikové rady COEX

 

Zápis o programových prioritách politického hnutí

COEXISTENTIA (COEX) na období 05/2011 – 05/2013

 

Hodnocení činnosti COEX za období 05/2009 – 05/2011

Hodnocení je posuzováno v oblasti programové, mediální a organizační. COEX v tomto období slavilo 20-té výročí činnosti. Programové úkoly byly plněny dle stanov COEX a částečně byly plněny úkoly usnesení Kongresu COEX z 23.5.2009. Ze statutárních úkolů je největším úspěchem obhajoba mandátů v komunálních volbách – zisk 40 zastupitelských mandátů a uspořádání slavnostní schůze u příležitosti 20-tého výročí vzniku COEX. Neúspěch je, že jsme nekandidovali v komunálních volbách, a to ani v koalici případně na kandidátních listinách jiných volebních seskupení, mimo Těšínské Slezsko – jedná se zejména o Ostravu a Prahu. Nekonal se seminář, který měl zhodnotit význam COEX. V otázce mediální o činnosti COEX informoval „WTZ“ a www.coexistentia.cz a částečně tisk národnostních menšin, ve většinovém tisku jsme se neprosadili. Statutární orgány COEX, zejména předseda COEX podcenili mediální otázku. Z hlediska organizačního bylo COEX řízeno chaoticky.

Priority COEX v oblasti programové na období 05/2011 – 05/2013

1)      Trvale plnit – prostřednictvím národních sekcí PNS, MNS, URNS – statutární cíle hnutí, konkrétně právo na používání vlastního jazyka v úředním styku, právo na vzdělání v mateřském jazyce, garantované státem, právo účasti na řešení věci, týkající se národních menšin, právo na šíření informací ve svém jazyce, právo na rozvoj vlastních kulturních tradic, právo na zachování vlastních kulturních památek a statků

2)      Prosazovat instalací dvojjazyčných topografických tabulí na území Těšínského Slezska

3)      Účastnit se krajských voleb 2012

4)      Provést hodnocení Sčítání lidu 2011

5)      V senátních volbách podporovat ty kandidáty, kteří ve svém programu mají bod týkající se ochrany národních menšin

Priority COEX v oblasti mediální na období 05/2011 – 05/2013

1)      Spolupracovat s Koexistencia o.p.s. – ve vydavatelské činnosti a při pořádání seminářů a konferencí

2)      Informovat tisk národnostních menšin i většinový tisk o činnosti COEX

3)      Využívat možnosti novin „WTZ“ a www.coexistentia.cz a informovat o dění v COEX

Priority COEX v oblasti organizační na období 05/2011 – 05/2013

1)      Při volbě ústředních orgánů COEX využít stávající stanovy – předseda COEX, první místopředseda COEX, 2 nebo 3 místopředsedové COEX, 11 členná Výkonná rada, 5 členná Revizní komise, 3 členná Smírčí komise + 2 náhradníci, 30 členná Republiková rada

2)      Provést novelizaci stanov a stanovit početnost Výkonné rady na 7 – 13, tak aby menší Výkonná rada umožnila schůze Výkonné rady jednou za měsíc

3)      Návrh rozdělení funkcí: předseda COEX – PNS, první místopředseda COEX – MNS, místopředseda COEX – PNS (zodpovědný za kontakt se zastupiteli), MNS (zodpovědný za kontakt z ústředními orgány České republiky), případně místopředseda COEX – URNS, 11 členů Výkonné rady (6 PNS, 3 MNS, 2 URNS), 5 členů RK (2 PNS, 3 MNS), 3 členové Smírčí komise (1+1 PNS, 2+1 MNS), 30 členů Republikové rady (14 PNS, 14 MNS, 2 URNS)

4)      Kongres COEX v 2013 roce uspořádat ve Vendryni nebo Albrechticích, za organizaci schůzí Republikové rady COEX zodpovědné – PNS (květen), MNS (září), 8 schůzí Výkonné rady – Český Těšín, 4 schůze Výkonné rady – Praha

5)      Tajemník Výkonné rady COEX bude zodpovědný za kontakt se členy COEX, za kontakt s tiskem a bude zodpovědný za plnění statutárních úkolů

Zpracovali: Józef Przywara – kandidát na předsedu COEX

Ing. Tadeusz Toman – kandidát do Výkonné rady COEX

 

Usnesení XI. Kongresu COEX (dále: Kongres) Politického hnutí COEXISTENTIA (dále: COEX) ze dne 23.5.2009

 

Kongres bere na vědomí:

1.       zprávu předsedy COEX za odbobí od posledního Kongresu, přednesenou PhDr. Ladislavem Kocsisem,

2.       zprávu z činnosti Maďarské národní sekce COEX, přednesenou Istvánem Fucsikem,

3.       zprávu z činnosti Polské národní sekce COEX, přednesenou předsedou Polské národní sekce COEX Dr. Ing. Stanislavem Gawlikem,

4.       zprávu Revizní komise COEX, přednesenou předsedou Revizní komise COEX Ing. Stanislavem Przyhodou.

Kongres schvaluje:

5.       změnu stanov COEX dle předloženého návrhu,

6.       volbu předsedy COEX Doc. Ing. Alexandra Pálffy, CSc.,

7.       volbu prvního místopředsedy COEX Vladislava Niedoby,

8.       volbu Republikové rady COEX ve složení: Doc. Ing. Alexander Pálffy, CSc. (předseda COEX), Vladislav Niedoba (první místopředseda COEX), PhDr. Ladislav Kocsis (místopředseda COEX, předseda Maďarské národní sekce COEX), Dr. Ing. Stanislav Gawlik (místopředseda COEX, předseda Polské národní sekce COEX), Ing. Ladislav Derian, MUDr. Mária Dědinová, MUDr. Štefan Dojcsán, Vladislav Drong, István Fucsik, Ing. Bronislav Haratyk, JUDr. Evžen Kiedroń, Ing. Ondrej Kolozsváry, Róbert Komjáthy, Ing. Tadeusz Kornuta, Ing. Árpád Kosár, Karel Madzia, František Monuš, Ing. Štefan Palágyi, DrSc., Ing. Josef Pietrus, Ing. Richard Polednik, Josef Przywara, Bohuslav Raszka, Ing. Wiesław Sikora, Eva Takácsová, Ing. Josef Tobola, Ing. Tadeusz Toman, Doc.Ing. Endre Tóth, DrSc., Ing. Karol Tölgyesi,

9.       volbu náhradníků Republikové rady COEX Ing. Rudolfa Gaála, Ing. Zoltána Trosko, Pavla Waniu,

10.   volbu Revizní komise COEX ve složení: JUDr. Ondřej Dojcsan, Ing. Ladislav Fekete, Ing. Jadwiga Karolczyk,

11.   volbu náhradníka Revizní komise COEX Ing. Stanislava Przyhodu,

12.   volbu členů Smírčí komise COEX Zoltána Domonkose, Ing. Bohuslava Kaletu, CSc., Alfreda Kołorze a náhradníka Smírčí komise COEX Edwarda Zaleského,

13.   program COEX na období 5/2009 – 4/2011 dle předloženého návrhu,

14.   programové priority COEX na období 5/2009 – 4/2011 dle předloženého návrhu,

15.   zřízení statutární komise za účelem přípravy novelizace stanov COEX ve složení: Doc. Ing. Alexander Pálffy, CSc., Vladislav Niedoba, Dr. Ing. Stanislav Gawlik, PhDr. Ladislav Kocsis,

16.   zřízení pracovní komise pro přípravu komunálních voleb v roce 2010 ve složení: Vladislav Drong, Ing. Ondrej Kolozsváry, Ing. Josef Pietrus, Ing. Josef Tobola, Ing. Tadeusz Toman, 

17.   zřízení funkce tiskového mluvčího COEX a jmenování do této funkce Ing. Tadeusze Tomana.

Kongres ukláda Republikové radě COEX:

18.   poznatky ze zpráv národních sekcí a z diskuze rozpracovat do základních úkolů COEX.

Kongres ukládá předsedovi COEX:

19.   zaslat v zákonném termínu Ministerstvu vnitra ČR oznámení statutárního orgánu COEX,

20.   zaslat v zákonném termínu Ministerstvu vnitra ČR návrh změny stanov COEX ke schválení,

21.   svolat do 30.6.2009 schůzi Republikové rady COEX.

Kongres zmocňuje Republikovou radu COEX:

22.   usilovat o vydání nařízení vlády, které určí pravomoce Rady vlády pro národnostní menšiny v záležitostech týkajících se problematiky národních menšin,

23.   prosazovat návrh týkající se podpory petice připravené ve spolupráci s COEX přijaté petiční komisí Evropského parlamentu.

Kongres dále bere na vědomí:

24.   příspěvek Ing. Wiesława Sikory o činnosti obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s.,

25.   příspěvek Ing. Josefa Toboly na téma využívání finančních prostředků z fondů Evropské unie.

 

Uchwała XI Kongresu COEX (dalej: Kongres) Ruchu Politycznego COEXISTENTIA (dalej: COEX) z dnia 23.5.2009

 

Kongres przyjmuje do wiadomości:

1.       sprawozdanie przewodniczącego COEX za okres od ostatniego Kongresu, które wygłosił PhDr László Attila Kocsis,

2.       sprawozdanie z działalności Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX, które wygłosił István Fucsik,

3.       sprawozdanie z działalności Polskiej Sekcji Narodowej COEX, które wygłosił przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEX dr. inż. Stanisław Gawlik,

4.       sprawozdanie Komisji Rewizyjnej COEX, które wygłosił przewodniczący Komisji Rewizyjnej COEX inż. Stanisław Przyhoda.

Kongres akceptuje:

5.       zmiany w statucie COEX według przedstawionego wniosku,

6.       wybór przewodniczącego COEX Doc. inż. Sándora Pálffy, CSc.,

7.       wybór pierwszego wiceprzewodniczącego COEX Władysława Niedoby,

8.       wybór Rady Republikowej COEX w składzie: Doc.inż.Sándor Pálffy, CSc. (przewodniczący COEX), Władysław Niedoba (pierwszy wiceprzewodniczący COEX), PhDr László Attila Kocsis (wiceprze-wodniczący COEX, przewodniczący Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX), dr. inż. Stanisław Gawlik (wiceprzewodniczący COEX, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEX), inż.László Derian, MUDr Maria Dědinowa, MUDr István Dojcsán, Władysław Drong, István Fucsik, inż. Bro-nisław Haratyk, JUDr Eugeniusz Kiedroń, inż. András Kolozsváry, Róbert Komjáthy, inż. Tadeusz Kornuta, inż. Árpád Kosár, Karol Madzia, Ferenc Monus, inż. István György Palágyi, DrSc., inż. Józef Pietrus, inż. Ryszard Polednik, Józef Przywara, Bogusław Raszka, inż. Wiesław Sikora, Éva Takács, inż. Józef Tobola, inż. Tadeusz Toman, Doc.inż. Endre Tóth, DrSc., inż. Karol Tölgyesi,

9.       wybór rezerwowych Rady Republikowej COEX inż. Rudolfa Gaála, inż. Zoltána Trosko, Pawła Wanię,

10.   wybór Komisji Rewizyjnej COEX w składzie: JUDr Ándrás Dojcsan, inż. László Fekete, inż. Jadwiga Karolczyk,

11.   wybór rezerwowego Komisji Rewizyjnej COEX inż. Stanisława Przyhody,

12.   wybór członków Sądu Rozjemczego COEX Zoltána Domonkosa, inż. Bogusława Kalety, CSc., Alfreda Kołorza i rezerwowego Sądu Rozjemczego COEX Edwarda Zaleskiego,

13.   program COEX na okres 5/2009 – 4/2011 według przedstawionego wniosku,

14.   priorytety programowe COEX na okres 5/2009 – 4/2011 według przedstawionego wniosku,

15.   powołanie komisji statutowej w celu przygotowania nowelizacji statutu COEX w składzie: Doc. inż. Sándor Pálffy, CSc., Władysław Niedoba, dr. inż. Stanisław Gawlik, PhDr László Attila Kocsis,

16.   powołanie komisji roboczej w celu przygotowania do wyborów komunalnych w roku 2010 w składzie: Władysław Drong, inż.András Kolozsváry, inż.Józef Pietrus, inż.Józef Tobola, inż.Tadeusz Toman,

17.   powołanie funkcji rzecznika prasowego COEX i mianowanie do tej funkcji inż. Tadeusze Tomana.

Kongres zobowiązuje Radę Republikową COEX:

18.   uwagi ze sprawozdań sekcji narodowych i z dyskusji opracować do zadań podstawowych COEX.

Kongres zobowiązuje przewodniczącego COEX:

19.   przesłać w ustawowym terminie Ministerstwu Spraw Wewnętrznych RC zgłoszenie organu statutowego COEX,

20.   przesłać w ustawowym terminie MSW RC wniosek zmian w statucie COEX do zaakceptowania,

21.   zwołać do 30.6.2009 zebranie Rady Republikowej COEX.

Kongres upoważnia Radę Republikową COEX:

22.   dążyć do wydania rozporządzenia rządu, które określi kompetencje Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych w sprawach dotyczących problematyki mniejszości narodowych,

23.   forsować wniosek dotyczący wsparcia petycji przygotowanej przy współpracy z COEX przyjętej komisją petycyjną Parlamentu Europejskiego.

Kongres dalej przyjmuje do wiadomości:

24.   przyczynek inż.Wiesława Sikory o działalności organizacji pożytku publicznego Koexistencia o.p.s.,

25.   przyczynek inż.Józefa Toboly na temat wykorzystania środków finansowych z funduszy Unii Europejskiej.

 

Ústav pamäti národa Vás v rámci cyklu Diskusné večery Ústavu pamäti národa pozýva na panelovú diskusiu

JÁNOS ESTERHÁZY (FAKTY A OTÁZNIKY)

Diskutovať budú: PhDr. Ladislav Deák, DrSc.; prof. PhDr. Róbert Letz, PhD.; RNDr. František Mikloško a PhDr. Ferdinand Vrábel. Moderoval pracovník ÚPN SK. Omluvil se prof. PhDr. Róbert Letz, PhD.

 

Zpráva – Na úvod informoval moderátor přítomné, že i když oslovili mnoho mad'arských historiků, nikdo pozvání nepřijal. Sdělil, že důvody nechce rozebírat (jak ale víme Imre Molnár se snažil o změnu termínu, protože mu nevyhovoval z důvodu účasti na beatifikaci papeže Jan Pavla II). Předal slovo L.Deakovi, kterého označil za největšího znalce problematiky Jánose Esterházyho. 

     Ladislav Deak povrchně připomněl životopis J.Esterházyho a potom přešel, jak to sám označil, k nejasnostem vyplývajícím z archívních materiálů, hlavně těch maďarských, které on prostudoval už v 80 letech v Budapešti. Tyto porovnával s publikacemi vydanými maďarskými historiky. Šlo hlavně o jednání: Esterházy od Mnichovské smlouvy po Vídeňskou dohodu. Ale mezi řeči mu uklouzlo, že na postoj J.Esterházyho je třeba pohlížet z hlediska etického. V každém případě odsuzoval ho jako politika i jako občana Československa. 

     Ferdinad Vrábel se zaměřil na memoáry sestry J.Estrházyho vydané  v Paříží v 1946 roce a potom přeložené do mad'arštiny. Poukazoval na nesrovnalosti s historickými fakty a citoval kontroverzní odstavce, které jakoby stavějí J. Esterházyho do lepšího světla. Dlouho sáhle  omílal odstavce, které nemají s historickými fakty nic společného.

     František Mikloško se jakoby ospravedlňoval za to, proč obdržel medaili J.Esterházyho. Připomněl, že v samizdatech publikoval věrohodné informace, které získal od faráře, jenž byl odsouzen v monstr procesu a byl v žaláři spolu s J.Esterházym. Několikrát opakoval, že podával jen svědectví. Připomněl setkání s dcerou Alice a ospravedlňoval její angažovanost pro rehabilitaci svého otce.

Potom ještě jsme byli svědky polemiky mezí L.Deákem a F.Vráblem tykající se období druhé světové války a incidentu (jak to pojmenovali) s nehlasováním za zákonem o deportací Židů ze Slovenského štatu. Ale vše bylo relativizováno v neprospěch J.Esterházyho.

     Potom proběhla diskuze, první si vzal slovo poslanec SNR (obhroublec s knírkem, tmavovlasý, který už při vstupu do sálu hlasitě a se smíchem zdravil jónam potkivánok). A ten nenechal suché nítě na F. Mikloškovi, kterého se nejvíc dotklo,  cituji: že skoro se slzami v očích prožíval dojemnou řeč Mikloška – a teoretizoval nad tím, že J.Esterházy všechny protižidovské zákony dřívější (jak Žídovský kodex a další zákony) odhlasoval, a proto že mad'arští historikové ho nemohou oslavovat jako ochránce Židů.

     K tomu se přihlásil L.Deák a začal analyzovat, zda vůbec je pravda že J.Esterházy byl proti zákonu o deportací Židů ze Slovenska.

Když uplynula 1 hodina a 20 minut a začal jsem se hlásit o slovo. Přede mnou ale dali přednost ještě 4 diskutérům, kteří se sice ptali, ale ve skutečností znali odpověd' na své otázky, které se vesměs týkaly současnosti a maďarsko-slovenských vztahů obecně. 

     V 18.40 hod. jsem dostal mikrofón a řekl cituji:  Volám sa Stanisław Gawlik, pricestoval som na toto podujatie až s Těšínského sliezka a choci nechcem ale musím - ako hovoril prezident Lech Wałęsa- ozrejmit' nektore fakty. Som historický niktoš - ako vravia pekne Slovaci ale zo jménom  János Esterházy som prišel do styku ked' 'sme na cintorine na Mírové stavali jeho pomník a je tam aj pomník pripominajúci 516 polských obetí umučených nemeckými nacisty. A tu sa dostávam k pol'skej stope J.Esterházyho. Nikdo s prednašajůcích sa nepozastavil nad úlohou matky J. Esteházyho Tarnowskiej. A to, že ked' mal 4 roky  mu zomrel otec podtrhuje význam posobenia matky na mladého J. Esterházyho. Bola tu tiež reč, že sa nikto nepostavil za J.Esterházym. Ani Mad'ari na Slovensku, ani Mad'ari v Česku a tiež ani samotní Mad'ari. A že cely humbug okolo J. Esterházyho vyvoláva nadácia Rákoci. Tak chcem pripomenuť', že za svoje konánie v období druhej svetovej vojny a za pomoc ktoru poskytoval Poliakom ho In Memoriam vyznamenal a do růk jeho dcery Alice odovzdal najvyžšie poľské vyznamenanie nebohy poľský prezident Lech Kaczyński. A je prave zaujímave, že ta poľska stopa voľako nevonia slovenským historikom. A vobec cela diskuzia sa vedě v bolševickom štýle a je vidno, že toho bolševizmu ostalo eště veľa za nechtami. A čo sa týka ulohy Ústavu pamäti národa to sa mi javi, že sa stáva do role ne prokuratóra, ale do role Svätej  inkvizicie. Lebo otázka hodnotenia J. Esterházyho nie je dnes vecou vzťahov mad'arsko-slovenských, ale otázkou ľudského prístupu a etického konania. Ďakujem. 

     Proti tomu se ohradil jen tak na okraj moderátor a potom si vzali slovo nějací národovci z oblasti Gabčíkova ale tak nesouvisle blábolili, že jím byl odebrán mikrofon. Protože se již lidé , kterých v sále bylo přes 60, zvedali k odchodu, moderátor rychle dal poslední slovo přednášejícím, kteří znovu zdůraznili, že v žádnem případě J.Esterházy si nezasluhuje omilostnění. Až na F.Mikloška, který opakoval, že rozsudek vynesený nad J.Esterházym je z hlediska mezinárodního práva neplatný.

V 18.55 hod. bylo zasedání ukončeno. Potom byly nějaké dohrávky v kuloárech, ale já jsem už spěchal na tramvaj, abych stihl vlak domů. 

Stanisław Gawlik

 

Były więzień z Mirowa Jan Janků otrzymał węgierski krzyż / Az egykori Mírov-i rab, Jan Janků magyar érdemkeresztet kapott / Bývalý vězeň z Mírova Jan Janků dostal maďarský kříž

 

Pod koniec lat czterdziestych umknął Jan Janků karze śmierci i przeszło osiem lat żył z etykietką „mężczyzna przeznaczony do likwidacji“. Jako więzień polityczny poznał dokładnie więzienie w Mirowie i był tam świadkiem śmierci polityka mniejszości węgierskiej, hrabiego Jánosa Esterházy. Nie przypuszczał, że spotkanie to pół wieku później przyczyni się do jego wyjazdu do parlamentu węgierskiego.

     Przed kilku dniami z należytymi honorami odebrał z rąk prezydenta Węgier Złoty Krzyż za Zasługi. Węgrzy odznaczyli go podczas imprezy wspomnieniowej z okazji 110. rocznicy urodzin hrabiego. Na uroczystość, w której brała udział również rodzina Esterházego, towarzyszył mu między innymi znany ksiądz František Lízna.

     „Było to dla mnie nadzwyczajne przyżycie, nie oczekiwałem, że u progu dziewięćdziesiątki spotka mnie jeszcze coś takiego“ powiedział rodak z Hanuszowic, Jan Janků.

     W Mirowie pracował w latach pięćdziesiątych, kiedy eskorta przywiozła tam hrabiego Esterházy, jako aptekarz i pielęgniarz. „Lata spędzone w rosyjskim gułagu i wędrówka po czeskich więzieniach podpisała się na zdrowiu hrabiego – miał tuberkulozę w zaawansowanym stanie. „Był wysoki, chudy, niemal przeźroczysty, ale cierpienie fizyczne zdecydowanie nie złamało go. Nigdy nie wyzywał ani na nic się nie skarżył, chodził zawsze wyprostowany i nieustannie promieniowała z niego godność arystokraty. Był to nadzwyczaj szlachetny człowiek. Opowiadał nam przeżycia z gułagu i powrotu przez granicę słowacką, gdzie w 1947 roku konwój więźniów zaatakowała jakaś banda i zabrała im zupełnie wszystko, łącznie z ubraniem.“ wspomina Jan Janků.

     Niebawem hrabia skończył w szpitalu więziennym. Kiedy 8 marca zbliżał się kres jego życia, przyprowadził Jan Janků biskupa Vasila Hopka, który również był tu więźniem i ten dał umierającemu ostatnie namaszczenie.

     „Pilnowałem pod drzwiami, aby nikt te ostatnie minuty nie naruszył. Sam później Jánosa Esterházego układałem do trumny. Urna jego prochami dziś leży we wspólnym grobie więźniów politycznych w Motole.“ mówi Jan Janků. W węgierskim parlamencie uścisnął rękę już drugiemu prezydentowi.

     Pierwszym był w październiku ubiegłego roku Václav Klaus podczas przekazania czeskiego odznaczenia państwowego Orderu T.G.Masaryka.

     W lipcu obchodził będzie Jan Janků dziewięćdziesiątkę i pomimo swego wieku nie traci siły duchowej i poczucia humoru, które umożliwiły mu przeżyć więzienie komunistyczne.

     Z humorem przypomina i na moment, kiedy stanął przed węgierskim prezydentem Pálem Schmittem. „W kieszeni zaczęła mi dzwonić komórka. Szybko ją wyciągnąłem i wyłączyłem. Prezydenta to rozweseliło, przypiął mi Złoty Krzyż i wezwał mnie, abym przemówił.“ kończy Jan Janků.

 

Az 1940-es évek végén Jan Jankůnak sikerült elkerülnie a halálbüntetést és nyolc évig a kényszermunkára ítélt rabok bélyegét hordozta. Politikai fogolyként bizalmas ismeretségbe került a Mírov-i börtönnel, ahol tanúja lett gróf Esterházy János, magyar kisebbségi politikus halálának. Nem sejthette, hogy ez a találkozás fél évszázaddal később elvezeti majd őt a magyar parlamentbe.

     Néhány nappal ezelőtt Jan Jankůnak a legnagyobb megtiszteltetésben volt része, mivel Magyarország elnökének kezéből átvette az Arany Érdemkeresztet. A magyarok a gróf Esterházy születésének 110.-ik évfordulójára rendezett emlékünnepségen tüntették ki őt. Az ünnepségre, amelyen Esterházy gróf családja is résztvett, Jan Jankůt elkísérte többek között František Lízna, az ismert pap.

      „Számomra mindez rendkívüli élményt jelentett, nem vártam volna, hogy a kilencvenedik évem küszöbén még ilyen dolgok várjanak rám,“ mondja a Hanušovice-i születésű Jan Janků.    

    Az  ötvenes években mint gyógyszerész és betegápoló dolgozott a Mírov-i börtönben, amikor a rabkísérők odaszállították gróf Esterházyt. Az orosz gulagon töltött évek és a cseh börtönökben való tartózkodás meglátszott a grófon – tuberkulózisa előrehaladott állapotban volt. „Magas, sovány ember volt, szinte átlátszónak tűnt, ám a teste nélkülözései egyáltalán nem törték őt meg. Soha nem szitkozódott és semmire sem panaszkodott. Mindig egyenes tartással járt és állandóan sugárzott róla az arisztokratikus büszkeség. Egy rendkívül nemes ember volt. Beszélt nekünk a gulagon szerzett élményeiről és a szlovák határon keresztül történő vissszatéréséről, ahol 1947-ben a rabok konvoját megtámadta valamilyen banda és mindenüket elszedte, beleértve az öltözéküket is,“ emlékezik vissza Jan Janků.

       A gróf hamarosan a rabkórházba került. Amikor 1957. március 8.-ikán halála már közel volt, akkor Jan Janků hozzávitte Vasil Hopko püspököt, aki szintén itt volt bebörtönözve, így a haldoklónak a püspök adta fel az utolsó kenetet. 

     „Az ajtónál vigyáztam, hogy ne zavarja meg senki ezeket az utolsó perceket. Végül én magam fektettem bele Esterházy Jánost a koporsójába. A gróf hamvait tartalmazó urna ma a politikai foglyok Motolban található közös sírjában van elhelyezve,“ mondja Jan Janků.

A magyar parlamentben történő elnöki kézrázás már a második ilyen eset volt.

Az első elnöki kézrázást Václav Klaus elnöktől kapta tavaly októberben a cseh állami kitüntetés, a T.G. Masaryk Érdemrend  átadásakor.

Júliusban Jan Janků már a kilencvenedik születésnapját ünnepli és kora ellenére sem vesztette el szellemi erejét és humorérzékét, ezek a tulajdonságok tették neki lehetővé, hogy túlélje a kommunisták börtönét.

   Humorral emlékezik vissza arra a pillanatra is, amikor a magyar elnök, Schmitt Pál elé lépett. „A zsebemben a mobil elkezdett csörögni. Gyorsan kivettem a mobilt és kikapcsoltam. Az elnök nevetett egyet a dolgon, majd a mellemre tűzte az Arany Érdemkeresztet és felszólított hogy beszéljek,“ fejezi be mondandóját Jan Janků. 

 

Na konci 40. let unikl Jan Janků trestu smrti a přes osm let žil s nálepkou mukl – muž určený k likvidaci. Jako politický vězeň důvěrně poznal věznici na Mírově a byl tam svědkem smrti politika maďarské menšiny, hraběte Jánose Esterházyho. Netušil, že to setkání ho o půlstoletí později zavede do maďarského parlamentu.

     Před několika dny se mu dostalo nejvyšší pocty, z rukou prezidenta Maďarska převzal Zlatý kříž za zásluhy. Maďaři ho vyznamenali na vzpomínkové slavnosti ke 110. výročí narození hraběte. Na slavnost, které se účastnila i Esterházyho rodina, ho doprovázel mimo jiné známý kněz František Lízna.

     „Byl to pro mne mimořádný zážitek, nečekal jsem, že na práhu devadesátky mě ještě něco takového čeká,“ říká rodák z Hanušovic Jan Janků.

     Na Mírově pracoval v padesátých letech jako lékárník a ošetřovatel, když tam eskorta přivezla hraběte Esterházyho. Léta v ruském gulagu a putování po českých věznicích se na hraběti podepsala – měl tuberkulózu v pokročilém stádiu.

„Byl vysoký, hubený, téměř průsvitný, ale tělesné strádání ho rozhodně nezlomilo. Nikdy nenadával a na nic si nestěžoval. Chodil vždy vzpřímeně a neustále z něj vyzařovala aristokratická hrdost. Byl to mimořádně ušlechtilý člověk. Vyprávěl nám zážitky z gulagu i z návratu přes slovenskou hranici, kde v roce 1947 konvoj vězňů jakási banda přepadla a obrala je úplně o všechno, včetně oblečení,“ vzpomíná Jan Janků. Brzy skončil hrabě ve vězeňské nemocnici. Když se 8. března 1957 blížil jeho konec, přivedl Jan Janků biskupa Vasila Hopka, který tu byl také vězněn, a ten dal umírajícímu poslední pomázání.

     „Hlídal jsem u dveří, aby nikdo ty poslední minuty nenarušil. Sám jsem pak Jánose Esterházyho ukládal do rakve. Urna s jeho popelem je dnes uložena ve společném hrobě politických vězňů v Motole,“ říká Jan Janků. V maďarském parlamentu si potřásl rukou už z druhým prezidentem. Tím prvním byl loni v říjnu Václav Klaus při předání českého státního vyznamenání – Řádu T. G. Masaryka.

     V červenci oslaví Jan Janků už devadesátku a navzdory věku neztrácí duševní sílu a smysl pro humor, které mu umožnily přežít komunistický žalář.

     S humorem vzpomíná i na chvíli, kdy předstoupil před maďarského prezidenta Pála Schmitta. „V kapse mi začal zvonit mobil. Rychle jsem ho vytáhl a vypnul. Prezident se tomu zasmál, připnul mi Zlatý kříž a vyzval mě, abych promluvil,“ uzavírá Jan Janků.

 

Kim jest hrabia Jónos Esterházy

 

Hrabia Esterházy był wybitnym politykiem mniejszości węgierskiej w Czechosłowacji i w okresie byłego Państwa Słowackiego. W 1942 roku poseł Słowackiego Zgromadzenia głosował przeciw ustawie konstytucyjnej o wysiedleniu Żydów. W 1945 roku go przewodniczący Korpusu Pełnomocników Gustáv Hásák dał wsadzić do więzienia i przekazał go sowieckiej państwowej służbie bezpieczeństwa. Rok spędził w moskiewskim więzieniu Ljubljanka, potem wędrował na Syberię do gułagu. W 1947 roku go urzędy sowieckie oddały zpowrotem do Czechosłowacji. Był skazany na karę śmierci, na podstawie prezydenckiej amnestii była mu kara złagodzona na dożywocie. Po pobycie w wielu więzieniach zmarł w marcu 1957 roku w Mirowie. Jego córka przy wsparciu przedstawicieli mniejszości węgierskiej na Słowacji i rzędu węgierskiego usiłuje o rehabilitację ojca. Moskwa Esterházego zrehabilitowała już w 1993 roku. Na Słowacji się to na razie nie udało.

 

Ki volt Esterházy János gróf

 

Gróf Esterházy a csehszlovákiai, majd az egykori szlovák állam  magyar kisebbségének jelentős politikusa volt. Az 1942.-ik évben a Szlovák Parlament egyedüli képviselőjeként a zsidók deportálását rögzítő alkotmánytörvény ellen szavazott.  1945-ben Gustáv Husák, a Megbízottak tanácsának elnöke, letartóztatta Esterházy grófot és átadta őt a szovjet állambiztonsági szerveknek. Esterházy János egy évet töltött a moszkvai Lubljanka börtönében, majd szibériai gulagra került. 1947-ben a szovjet hatóságok visszaküldték őt Csehszlovákiába. Halálbüntetésre ítélték, majd elnöki kegyelem folytán büntetését életfogytiglanra mérsékelték. Büntetését különböző börtönökben töltötte, Mírovban halt meg 1957 márciusában.  Esterházy gróf lánya a  szlovákiai magyar kisebbség képviselőinek és a magyar kormánynak a támogatásával próbálja édesapja rehabilitációját elérni. Moszkva 1993-ban hivatalosan is rehabilitálta Esterházy grófot. Szlovákiában ez mindeddig nem sikerült. 

 

Kdo byl hrabě János Estererházy

 

Hrabě Esterházy byl významný politik maďarské menšiny v Československu a v období bývalého Slovenského štátu. V roce 1942 jako jediný poslanec Slovenského sněmu hlasoval proti ústavnímu zákonu o vystěhování Židů. V roce 1945 ho předseda Sboru pověřenců Gustáv Husák nechal zatknout a předal ho sovětské státní bezpečnosti. Rok strávil v moskevském vězení Lubljanka, pak putoval na Sibiř do gulagu. V roce 1947 ho sovětské úřady odevzdaly zpět do Československa. Byl odsouzen k trestu smrti, na základě prezidentské milosti mu byl trest zmírněn na doživotí. Po dlouhé pouti mnoha věznicemi zemřel v březnu 1957 na Mírově. Jeho dcera se za podpory představitelů maďarské menšiny na Slovensku i maďarské vlády pokouší o otcovu rehabilitaci. Moskva Esterházyho v roce 1993 oficiálně rehabilitovala. Na Slovensku se to zatím nepodařilo.

 

(przedruk z „Deníku“, 22.3.2011)

(Átvéve a „Deník“ napilap 2011. március 22.-ikei számából )

(přezvato z „Deníku“, 22.3.2011)

 

Wybitny polityk. Hrabia Esterházy był wybitnym politykiem mniejszości węgierskiej w Czechosłowacji i okresie tzw. Państwa Słowackiego. / Jelentős politik volt. Gróf Esterházy a csehszlovákiai, majd az egykori szlovák állam  magyar kisebbségének jelentős politikusa volt. / Významný politik. Hrabě Esterházy byl významný politik maďarské menšiny v Československu a v období Slovenského štátu.

Humor go nie opuszcza. W lipcu Jan Janků obchodzić będzie już dziewięćdziesiątkę i pomimo wieku nie traci siły duchowej i poczucia humoru, które umożliwiły mu przeżyć więzienie komunistyczne. / Júliusban Jan Janků már a kilencvendelik születésnapját ünnepli és kora ellenére sem vesztette el szellemi erejét és humorérzékét, ezek a tulajdonságok tették neki lehetővé, hogy túlélje a kommunisták börtönét. / Humor jej neopustil. V červenci oslaví Jan Janků už devadesátku a navzdory věku neztrácí duševní sílu a smysl pro humor, které mu umožnily přežít komunistický žalář.

 

GRATULACJE

Z okazji zacnych 70. urodzin życzenia jeszcze wielu sukcesów w pracy społecznej i pomyślności w życiu prywatnym życzą swojemu przewodniczącemu

Dr. Inż. Stanisławowi Gawlikowi

członkowie i działacze Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego COEXISTENTIA.

U příležitosti vážených 70. narozenin přání ještě mnoha úspěchu v společenské činnosti i v soukromí přeji svému předsedovi, Dr. Ing. Stanislawu Gawlikovi členové a funkcionáři Polské národní sekce Politického hnutí COEXISTENTIA

 

KONDOLENCE

Serdeczne słowa współczucia z powodu śmierci brata przekazują długoletniemu prezesowi Węgierskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota-Együttéles Panu Dr. Laslo Attile Kocsisowi, działacze i kierownictwo Polskiej Sekcji Narodowej Coexistentii.

Vřelý soucit z důvodu úmrtí bratra, dlouholetému předsedovi Mad'arské národní sekce politického hnutí Coexistentia-Wspólnota-Egyuttéles panu Dr. Láslo Attilovi Kocsisovi, vyjadřují členové a vedení Polské národní sekce politického hnuti Coexistentia.

Fivére elhalálozásának alkalmából őszinte részvétüket fejezik ki dr. Kocsis László Attila  úrnak,  a Coexistentia-Wspólnota-Együttélés politikai mozgalom  Magyar Nemzeti Tagozata  sokévi  elnökének  a Coexistentia politikai mozgalom  Lengyel  Nemzeti  Tagozatának vezetése és tagjai. 

 

Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Közhasznú Társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia, IČO (Vállalkozói Engedély Száma): 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman, Józef Toboła, Zoltán Domonkos,  zamknięcie numeru  / lapzárta / uzávěrka čísla: 5.5.2011,  gratis / ingyenes / zdarma