W piątek
23.10.br. obradowała w Domu PZKO w Boguminie Rada Republikowa i Rada
Wykonawcza Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. Obrady prowadził
przewodniczący Ruchu Sándor Pálffy. Sprawozdania z działalności sekcji –
węgierskiej i polskiej przedstawili László Attila Kocsis i Stanisław Gawlik.
Oprócz spraw organizacyjnych omawiano strategię Ruchu do przyszłorocznych
wyborów do Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej (w maju) i do
samorządów gminnych (w październiku). Wspólnota-Coexistentia jest
zainteresowana dalszą współpracą z partią polityczną SNK ED i chce
poszerzyć współpracę o partię polityczną „Věci veřejné“, w ramach której
SNK ED kandyduje do parlamentu. Uchwalono, że delegacja Wspólnoty-Coexistentii
weźmie udział w Kongresie partii „Věci veřejné“, który powinien odbyć się
28.11.br. w Pradze. Omawiano też przygotowania do obchodów 20. rocznicy
założenia Ruchu. Uroczystości jubileuszowe będą zorganizowane dwuetapowo na
przełomie marca i kwietnia 2010 roku – najpierw odbędzie się uroczyste zebranie
w Kocobędzu, potem konferencja międzynarodowa w Pradze. Działacze sekcji
polskiej Wspólnoty-Coexistentii spotkali się z Bjornem Cato Funnemarkiem
z Norweskiego Komitetu Helsińskiego, który będzie sponsorem publikacji
rocznicowej. Kolejne zebranie Rady Wykonawczej odbędzie się w sobotę 12.12.2009
w Pradze.
V pátek 23.10.tr. jednala v Domě PZKO
v Bohumíně Republiková i Výkonná rada Politického hnutí
Coexistentia-Soužití. Jednání řídil předseda Hnutí Alexander Pálffy. Zprávy
z činností sekcí – maďarské a polské přednesli Ladislav Kocsis a Stanislav
Gawlik. Kromě organizačních záležitosti byla projednána strategie Hnutí pro
volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (květnové) a volby do
obecních zastupitelstev (říjnové), které se konají v příštím roce. Coexistentia-Soužití
má zájem i nadále spolupracovat s politickou stranou SNK ED a tuto
spolupráci chce rozšířit o politickou stranou „Věci veřejné“ v rámci které
SNK ED kandiduje v parlamentních volbách. Republiková rada se usnesla, že
delegace Hnutí se zúčastní Kongresu strany „Věci veřejné“, který se má konat
28.11.tr. v Praze. Byly projednány také přípravy na oslavy 20. výročí
vzniku Hnutí. Výroční slavnosti budou uspořádány ve dvou etapách na přelomu
března a dubna 2010 roku – nejdříve se bude konat slavnostní schůze
v Chotěbuzi, náledně mezinárodní seminář v Praze. Funkcionáři polské
sekce se setkali s Bjornem Cato Funnemarkem z Norského Helsinského výboru,
který bude sponsorem výroční publikace. Příští schůze Výkonné rady se bude
konat v sobotu 12.12.2009 v Praze.
Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych w
Republice Czeskiej za
rok 2008 / Zpráva o situaci národnostních menšin
v České republice za rok 2008
„Sprawozdanie
o sytuacji mniejszości narodowych w Republice Czeskiej za 2008 rok“ wydana
przez Urząd Rządu Republiki Czeskiej i Sekretariat Rady Rządu ds. Mniejszości
Narodowych. Dokument ten jest corocznie przedstawiany rządowi. Tekst opracowano
na podstawie założeń poszczególnych ministerstw, Rzecznika Praw Obywatelskich i
Biura Prezydenta Republiki, organów samorządów gminnych i regionalnych oraz
reprezentantów mniejszości narodowych w Radzie. Za największą zmianę w tym
okresie można uważać proces ratyfikacji Europejskiej Karty Języków Regionalnych
lub Mniejszościowych zakończony 1 marca 2007, kiedy Karta zaczęła obowiązywać.
Ponieważ Karta jest stosowana przede wszystkim na poziomie lokalnym, coraz
większa część „Sprawozdania" jest poświęcona problematyce implementacji Karty.
Reprezentantom mniejszości narodowych umożliwia się w ostatnim rozdziale
samodzielną ocenę. Organy ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia omawiają
temat informacji opublikowanych w „Sprawozdaniu" zawsze na zebraniach Rady
Republikowej i Rady Wykonawczej. Dlatego w niniejszym numerze zamieszczamy
obszerne fragmenty „Sprawozdania", przede wszystkim te, które omawiają
Kartę.
„Jelentés a
nemzeti kisebbségek helyzetéről a Cseh Köztársaságban 2008-ban“, melyet a Cseh
Köztársaság Kormányhivatala és a kormány mellett működő Nemzeti Kisebbségek
Tanácsának Titkársága adtak ki. Ezta
dokumentumot minden évbena kormány elé
terjesztik. A szövegét azon anyagok alapján állítják össze, melyeket az egyes
minisztériumok, az Ombudsman Hivatala, a Köztársasági Elnöki Hivatal, a helyi
ér regionális önkormányzat szervei, valamint a Tanácsban működő nemzeti
kisebbségek képviselői dolgoztak ki. Az értékelt időszak legkiemelkedőbb
változásának a Regionális vagy kisebbségi nyelvek europai kartája tekinthető,
melynek ratifikálási folyamata 2007. március 1-én fejeződött be, amikor a Karta
hatályba lépett. Mivel a Kartát mindenek előtt helyi szinten alkalmazzák, a
„Jelentés“ egyre nagyobb részét a Karta implementálásának kérdésére fordítják.
A nemzeti kisebbségek képviselői saját értékelésükre a záró fejezetben kapnak
teret. A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom szervei az Országos Tanács
és a Végrehajtó Tanács ülésein rendszeresen megtárgyalják a „Jelen-tés“-ben
megjelent tájékoztatásokat. Ezért a mai számban is közlünk terjedelmesebb
kivonatokat a „Jelentés”-ből, mindenekelőtt azokat, melyek a Kartáról szólnak.
„Zpráva o
situaci národnostních menšin v České republice za rok 2008“, kterou vydal
Úřad vlády České republiky a Sekretariát Rady pro národnostní menšiny. Tento
dokument je každoročně překládán vládě. Text je zpracován na základě podkladů
jednotlivých ministerstev, Veřejného ochránce práv a Kanceláře prezidenta
republiky, orgánů místní a regionální samosprávy a zástupců národnostních
menšin v Radě. Za nejvýraznější změnu v průběhu této doby lze
považovat proces ratifikace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků,
dovršený dnem 1. března 2007, kdy Charta vstoupila v platnost. Jelikož
Charta je uplatňována především na lokální úrovni, stále větší podíl „Zprávy“
je věnován otázce implementace Charty. Zástupci národnostních menšin mají
prostor k vlastnímu hodnocení v závěrečné kapitole. Orgány
politického hnutí Coexistentia-Soužití vždy na schůzích Republikové rady i
Výkonné rady jednají na téma informací zveřejněných ve „Zprávě“. Proto
v dnešním čísle zveřejňujeme obsáhle výňatky „Zprávy“ především pro
ty,které mluví o Chartě.
„Zpráva o situaci národnostních menšin
v České republice za rok 2008“: vyňatky
Veřejná správa na místní či
regionální úrovní a národnostní menšiny
Obce (str.53) – Sekretariát Rady
vlády pro národnostní menšiny požádal 180 obcí, tj. těch, u nichž je podle
zákona o obecním zřízení předpoklad ustanovení výboru pro národnostní menšiny.
V následujícím přehledu uvádíme jejich odpovědi (nebyly osloveny obce do
200 obyvatel), přičemž 48 obecních zastupitelstev na otázky nereagovalo (jsou
to tyto obce či města: Písek, …,
obec Nýdek zaslala podklady dne 1.6..2009
– situace se nelíší od r. 2006, kdy naposled referovala, některé obce uvádějí
situaci totožnou se stavem v loňském roce, jde o Bocanovice, Komorní Lhotku,
Smilovice, Těrlicko, Vělopolí, …),
74 z nich výbor nezřídily (příloha č.13: Doubrava – 1811, národnostní menšina polská, slovenská, 11,87%, po
volbách v roce 2006 nebyl zřízen, Hrčava,
278, národnostní menšina slovenská, polská, 10,43%, není zájem,…), reakce
ostatních jsou v následujícím textu. Komentář uveden ve shrnutí na konci
této kapitoly.
Statutární města(str.
69)
Kraje(str.77)
Shrnutí–
Nejvýznamnější agendou Výborů byla tradičně implementace Charty, toto téma je
však omezeno téměř výhradně na území Moravskoslezského kraje. Na všech úrovních
samosprávy se ale – často velmi záslužně vzhledem k neexistenci
analo-gického orgánu – Výbory věnují i problematice cizinců (Vzhledem k narůstajícímu
významu problematiky cizinců v tomto roce jsou konzultace s cizinci na
platformě Výborů s ohledem na aktuální témata v dané obci velmi
vhodné. V konzultačním orgánu pro národnostní menšiny by však občané
s cizí státní příslušnosti neměli mít hlasovací právo a neměli zasahovat
zvláště do oblasti týkajících se výhradně národnostních menšin.).
V některých případech
také směřují pozornost na problémy sociálně vyloučených Romů (zvláště
v statutárních městech), které však nemusí mít primárně etnický charakter,
čímž překlenují svou roli do jiných oblastí. Hrozí přitom, že tento sociální
problém bude vysvětlován etnickými charakteristikami a sociální řešení budou
potlačena. Na druhou stranu však Výbory slouží jako další platforma
k rozvažování těchto záležitostí a velmi aktivně se na jejich řešení
podílejí, čímž suplují činnost sociálních odborů. Řada zastupitelstev také
iniciativně a vesměs pro tento účel zřizuje komise, poradní sbory či funkce
koordinátorů pro etnické / národnostní menšiny, obvykle zároveň
v kombinaci s funkcí romského poradce.
Na úrovní krajů je běžnou
praxi suplování agendy Výborů funkcí romských koordinátorů, protože většina
krajů nemá zákonnou povinnost Výbory zřizovat. Koordinátoři tak kromě hlavní
agendy zaměřené na sociální vyloučení Romů bývají zapojování do témat
týkajících se národnostních menšin (případně i cizinců).
Na úrovní obcí se Výbory
nejaktivněji zabývaly různými aspekty implementace Charty, především
dvojjazyčnými nápisy (názvy ulic a objektů, železničních stanic, silniční
značky). V oblasti spolupráce samospráv s organizacemi národnostních
menšin lze zaznamenat tradičně dobrý stav, dochází i ke společnému organizování
vzdělávácích aktivit a kulturních akcí ve větším měřítku (festivaly atd).
Specifická situace panuje typicky v obcích s dominantní polskou
národnostní menšinou. V nich její organizace obvykle pomáhají
v aktivitách ostatním menšinám a často slouží i jako vítaná pomoc samotným
obcím v jejich běžných činnostech.
V řadě měst dochází
k plodné spolupráci zejm. s pro-romskými sdruženími, jejichž přední
místo zaujímají často obecně charitativní organizace. Lze zaznamenat přípra-vu
na včlenění místního pracoviště Agentury
pro předcházení sociálnímu vyloučení.
Na mnoha místech přetrvával
stav neaktivních a jen formálně zřízených Výborů, známý z minulých let.
Tento problém by měla pomoci vyřešit plánovaná novelizace zákona č.128/2000 Sb.
o obcích, ve znění pozdějších úprav, která by měla obsahovat povinnost písemné
žádosti organizace národnostní menšiny, bez které Výbor nebude moci vzniknout.
Tím zanikne povinnost zřizovat je tam, kde organizace národnostních menšin
nejsou aktivní. Paradoxně však vzníkají i situace (zvláště na úrovní krajů),
kdy konzultační mechanismy pro národnostní menšiny jsou nanejvýš potřebné, ale
pro jejich zřízení chybí zákonem stanovené podmínky. Na takových místech
obvykle bývají zřízeny komise s podobným zaměřením jako Výbory. Naléhavá
situace panuje v místech, kde jsou práva národnostních menšin blokována
samotnými Výbory. Jde konkrétně o právo na uvádění názvu v jazycích
národnostní menšiny – podrobněji viz zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znějí
pozdějších úprav (Takové situace je opět nutno řešit novelizaci zákona
č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav, kterou by byla zajištěna
alternativní možnost naplnění menšinových práv v těchto výjimečných
případech).
Jako hlavní nedostatek
v implementaci Charty spatřují orgány samosprávy slabou informovanost (Zde
je však nutné připomenout, že Sekretariát Rady distribuoval všem
zainteresovaným subjektům informacční příručku „Charta. Co bychom měli vědět?“
ještě před vstupem této smlouvy v platost.). formou osvěty a propagace
multikulturní společnosti a jazykových menšin. Tato témata nejsou dostatečně zohledněna
ani ve školství. Vyjádření samospráv také potvrzuje, že záležitosti Charty jsou
téměř výhradně omezeny na problematiku zřizování dvojjazyčných česko-polských
nápisů v oblasti Těšínského Slezska. Ostatní aspekty Charty stojí zatím
mimo záběr samospráv. Jako výjimka otevírající možná další jazyk (a region)
upltnění Charty stojí vyjádření z města Kraslice indikující zájem o
možnost zřízení dvojjazyčných česko-německých nápisů v některých obcích,
což je plně v souladu s duchem Charty a umožňuje to také zákon
č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav.
Návrh novelizace zákona
č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav vyšel původně z jednání
Výboru pro spolupráci s orgány samosprávy v lednu 2008, následně pak
Rady vlády pro národnostní menšiny v květnu 2008. Definitivní návrh byl
odsouhlasen Výborem pro spolupráci s orgány samosprávy dne 16. února 2009,
kde bylo rozhodnuto, že pro jeho další legislativní vývoj bude optimální využít
poznatků této Zprávy. Analogicky se přitom upraví ustanovení § 78 odst. 2
zákona č.129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších úprav, a § 78 odst. 2
zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Text novelizace je uveden
v příloze 14.
1.Byl v roce 2008 v působnosti obce ustanoven Výbor pro
národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně
vyřizoval ?
2.Měla obec v roce 2008 komunitní plán ? Pokud ho má formulován,
odkdy je rozpracován ? Jsou záležitosti národnostních menšin do něj
zakomponovány, v případěže ano,
jak ?
3.Jaká byla v roce 2008 spolupráce obce popř. Výboru pro národnostní
menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních
menšin ?
a)příklady dobré praxe v roce 2008:
b)problémy v roce 2008:
4.Jakým způsobem obec finančně podporovala v roce 2008 organizace /
aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu
v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hoc podporou
jednotlivých akcí, popř. jinak) ? Oproti roku 2007 je zaznamenán mírný pokles
v absolutní částce, kterou obce věnují ze svých rozpočtů na aktivity
národnostních menšin, je dán především nižší podporou multikulturních projektů,
naopak byl zaznamenán narůst u polských projektů. Výší příspěvků i počtem
schválených projektů tradičně dominují obce s polskou menšinou na Těšínském
Slezsku, v řádu desítek tisíc byly podpořeny projekty romské, řecké,
slovenské a německé menšiny (konkrétní údaje viz příloha 12).
5.Jaké zkušenosti má obec s implementací Charty ?
Albrechtice – 1) Výbor byl ustanoven již
v roce 2006 a působí dodnes. Předsedou výboru byl zvolen člen
Zastupitelstva obce Albrechtice. V roce 2008 se uskutečnily čtyři schůze
Výboru, na kterých řešili členové především stav naplňování Charty. Výbor též
projednával stav polského školství v obci a činnost polských organizací
v obci (Macierz Szkolna, Wspólnota,
PZKO). Výbor se rovněž zabýval problémem změny názvu železniční stanice
v obci, který s ohledem na vysoké náklady nelze realizovat
z rozpočtu obce, kdy obec nemá jistotu celé úhrady z dotací
Moravskoslezského kraje. 3) Spolupráce obce s organizacemi příslušníků
národnostních menšin je na dobré úrovni, zvláště s MS PZKO. Polská menšina
tvoří 23,5% z celkového počtu obyvatel obce. Ta je zde rovněž jako jediná
organizována, vyvijí společenskou a kulturní činnost, má své národnostní školství.
Bocanovice – 5) V roce 2008 obec
zrealizovala dvojjazyčné nápisy na dopravní značky „vjezd do obce“.
Bukovec – 1) Výbor byl ustanoven
hned po komunálních volbách v roce 2006. Zabýval se otázkou dvojjazyčných
označení veřejných budov. 3) Spolupráce je s MK PZKO, které pomáhá
s organizací Dnů obce Bukovce. Je bezproblémová. 5) V obci jsou
veřejné (obecní) budovy označeny česko-polskými nápisy. Jedná se o obecní úřad,
ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím a hasičskou zbrojnicí.
Bystřice – 1) V obci funguje
trvale Výbor jako orgán zastupitelstva obce. V roce 2008 se sešel na dvou
jednáních, projednával problematiku poškozování dvojjazyčných nápisů a užšího
zapojování členů Výboru do přípravné a realizační fáze konkrétních projektů. Ve
velké míře se zasloužil o zavedení dvojjazyčných nápisů a označení prostranství
vlakového nádraží v rámci projektu ČD Optimalizace
trati státní hranice SR – Mosty u Jablunkova – Bytřice nad Olší. 3)
Příslušníci národnostních menšin sehrávají v obci významnou úlohu, kromě
typicky národnostních organizací (PZKO se 500 členy a suborganizacemi, např. Klub Kobiet, Klub Seniora nebo Macierz
Szkolna) tvoří významné procento dalších neziskových organizací, spolků,
sdružení a církví. Z pohledu obce a výboru pro národnostní menšiny je
spolupráce velmi dobrá. 3a) Součinnost s Obecním úřadem při organizování
události, jako jsou Den Obce Bystřice, Májová veselice, Mezinárodní svatojánský folklórní festival Bystřice-Bystrzyca 2008.
Dále sjednání nápravy ve věci hanlivých zápisů na polskou národnostní menšinu
do obecní kroniky. 3b) Poškozování a likvidace dvojjazyčného značení při
vjezdech do obce a z ní. 5) Dokument je vnímán spíše jako nástroj podpory
dlouhodobého soužití občanů.
Český Těšín – 1) Výbor se zabýval
zejména otázkou národnostního školství, na úseku matriční agendy pak
transkripci a zápisy jmen ve tvaru, který odpovídá tvaru jazyka národnostní
menšiny, podporou kulturních a sportovních multietnických akcí, dvojjazyčnými
nápisy. 2) Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín byl schválen
usnesením Zastupitelstva města. Je rozdělen do 3 oblastí, a to oblast seniorů,
oblast zdravotně postižených a oblast děti-mládež-rodina. V komunitním
plánu není samostatně řešena otázka národnostních menšin a není ani řešena jako
součást výše uvedených oblastí. 3) Spolupráce Výboru s organizacemi
příslušníků národnostních menšin byla, jako v minulých letech, i
v roce 2008 dobrá, neboť prostřednictvím členů výboru je zde přímá
návaznost na Hlavní výborPZKO a
Kongres Poláků. 5) Otázkou provádění Charty se Výbor opakovaně zabýval a to
zejm. v návaznosti na § 29 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve
znění pozdějších předpisů. Ve městě již došlo k instalaci dvojjazyčných
nápisů ulic a veřejných prostranství (zatím s výjimkou městských částí,
které budou takto označeny v letošním roce) a realizaci dvojjazyčného
značení budov úřadu včetně detašovaných pracovišť. Značná část zaměstnanců
úřadu včetně vedení města je schopna komunikovat v jazyce polské
národnostní menšiny. Chybí však větší osvěta a propagace Charty ve vztahu
k žákům, studentům a občanům města.
Dolní Lomná – 1) Viz zpráva za rok 2007.
Výbor se schází čtyřikrát v roce. 3) Spolupráce je velmi dobrá
s Místní skupinou PZKO. Obec poskytla dotaci pro Klub Młodych na obnovu budovy PZKO. Členové Výboru a členové PZKO
jako každým rokem pomáhali při organizaci besedy s důchodci, při
uspořádání I. Euroregionálního jarmarku, který se konal 4. října 2008.
Uskutečnilo se setkání partnerských obcí Dolní Lomná a z Polska MOK
Jastrzębie. Na základě dohody partnerů došlo k předání plakátů a letáků
v polském jazyce. Přes nepřízeň počasí se jarmarku zúčastnilo 568 osob. 5)
Při vjezdu do Obce Dolní Lomná je vybudována na kruhovém objezdu informační
tabule v polském, českém a anglickém jazyce. Výbor schválil zevedení
v obci dvojjazyčné názvy a označení. Doporučuje prostřednictvím obecního
úřadu vhodnou formou, důkladně a srozumitelně informovat občany o právech
vyplývajících z ratifikace Charty: tato práva reflektovat ne jako zdroj
národnostních vášní, ale jako pozitivum a atraktivní zajímavost a především
jako etické poselství většiny k menšině.
Hnojník – 1) Viz zpráva za rok 2007.
3) Člen Výboru je předsedou místního sdružení PZKO a o činnosti Výboru
pravidelně informuje příslušníky polské menšiny. Na návrh Výboru po dvou letech
vedení obce zrealizovalo dvojjazyčné nápisy na Obecním úřadě a na jeho
jednotlivých odděleních, na budově stavebního úřadu a knihovny. Nebylo ovšem
splněno usnesení Výboru ve věci dvojjazyčného značení budovy Českých drah a.s.
(o věci se jedná) a nebyl rovněž splněn požadavek národnostní menšiny na
zavedení dvojjazyčných vjezdových a výjezdových tabulí označení obce. Tato
záležitost nebyla schválena výborem. 5) V obci je umožněno předškolní a
základní vzdělání v jazyce národnostní menšiny. Zajišťuje v celém
Mikroregionu obcí povodí Stonávky předškolní a školní vzdělávání v polském
jazyce. Podle názoru Výboru není v rámci základního vzdělání kladen
dostatečný důraz na výuku regionálních dějin. Dále vyjádřil názor, že orgány
veřejné správy nejsou dostatečně připraveny na řešení žádostí a podnětů občanů
v jazyce národnostních menšin.
Horní Lomná – 1) Viz zpráva za rok 2007.
Horní Suchá – 1) Výbor v roce 2008
měl pouze jedno zasedání, a to k podkladům pro Zprávu za rok 2007. 3)
Obecní úřad tradičně velmi dobře spolupracuje s organizacemi polské
národnostní menšiny. Maďarská a slovenská národnostní menšina a romská komunita
nemají v obci vlastní organizace ani sdružení. Pokud takové organizace
jsou, neprojevují žádnou aktivitu a Výbor nemá o nich žádné informace. Soužití
národnostních menšin v Horní Suché nepřináší žádné zásadní problémy.
Nejpočetnější a také nejaktivnější je polská menšina, která se sdružuje
v několika organizacích. Není výjimkou, že v těchto organizacích pracují
Češi i Slováci. Stejně tak v jiných spolcích, jako je SRPŠ, Hasiči, TJ
Baník pracují společně Češi, Poláci, Slováci a možná i jiné národnosti. 3a) Viz
zpráva za rok 2007, akce se každoročně opakují. 3b) Při instalaci
česko-polských nápisů na obecní objekty v roce 2007 byl ještě začátkem
roku 2008 instalován tento nápis i na hřbitově. Začátkem roku 2008 pokračovalo
vandalství směřované k dopravním značkám s polskými nápisy na ulici
Těrlická, kdy je neznámý pachatel opakovaně natřel barvou. Obecní úřad vždy
zajistil jejich vyčištění a zpětnou instalaci. V druhé polovině roku 2008
se to již neopakovalo. 5) Viz výše.
Hrádek – 1) Viz zpráva za rok 2007.
3) Obec spolupracuje s místní skupinou PZKO, členové Výboru jsou členy
této organizace. Spolupráce obce probíhá v rámci organizování různých
kulturních a sportovních akcí (Běh Hrádkem, Mikulášský turnaj v šachu,
Novoroční turnaj v stoním tenise). 5) V obci byly umístěny
dvojjazyčné tabule na veřejných budovách a informační tabule částí obce.
Zavedení dvojjazyčných nápisů se však setkalo s nepříznivým ohlasem na
místních internetových stránkách a došlo k poškozování a krádežím tabulí
v jazyce národnostní menšiny. Národnostní nesnášenlivost se projevuje
zvláště u mladé většinové generace, která zřejmě není seznámena s dějinami
Těšínského Slezska.
Čhotěbuz – 1) Výbor existuje
dlouhodobě, po volbách roku 2006 v něm jsou čtyři zástupci polské menšiny,
jeden slovenské menšiny a dva příslušníci většinové společnosti. Zabýval se
zaváděním dvojjazyčných nápisů a značení v obci. 3) Delegování zástupci
organizací příslušníků národnostních menšin jsou přímo členy Výboru. To
zajišťuje přenos informací a formulaci potřeb příslušníků těchto menšin. 3b)
Výbor má obec za liknavou ve věci zavádění dvojjazyčných názvů. Některé
pozvánky na akce obce jsou zasíláné pouze v češtině. Obecně je problémem
informovanost většinového obyvatelstva. 5) Obec se snaží ji implementovat.
Jablunkov – 1) Za hodnocené období se
Výbor zabýval následující agendou: instalace dvojjazyčných tabulí ulic, budov a
veřejných prostranství ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb. o obcích,
novela vyhlášky č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla silničního provozu
na pozemních komunikacích, v rámci níž dojde k úpravě tabulí
značících vjezd a výjezd z obce, dotační politika polské národnostní
menšiny, hodnocení vzájemného soužití polské menšiny s majoritním
obyvatelstvem. 3) Spolupráce obce na úrovní orgánů veřejné správy
s organizacemi polské národnostní menšiny MS PZKO, Macierz Szkolna (Matice školská) byla v roce 2008 na dobré
úrovní. Důkazem toho je do značné míry přehled aktivit organizací polské
národnostní menšiny, stejně jako výsledky finanční politiky obce vůčí těmto
organizacím. Určité rezervy ještě existují ve vzájemné spolupráci orgánů
veřejné správy s organizacemi polské národnostní menšiny v rámci
projektu na získání grantů z příslušných fondů EU. 5) Určitým problémem
v roce 2008 byla příliš zdlouhavá procedura zavádění dvojjazyčných nápisů
a následná instalace dvojjazyčných tabulí pro označení ulic, budov a veřejných
prostranství. Ještě delší časovou prodlevu způsobil schvalovací proces novely
vyhlášky č.30/2001 Sb., pro dvojjazyčné tabule, značící vjezd a výjezd
z obce.
Košařiska – 1) Viz zpráva za rok 2007.
3) Obec vzorně spolupracuje s organizací příslušníků národnostních menšin,
konkrétně je to PZKO, svědčí o tom společné kulturní akce. 3a) PZKO se aktivně
zapojuje do dění v obci, organizuje-li obec kulturně-společenskou akci,
jako je např. rozsvícení vánočního stromku, vždy je přizvána ke spolupráci
organizace PZKO. Ta pořádá ve spolupráci se Związkiem
Podhalan,Oddział Górali Śląskich,Ognisko Koszarzyska akciMiyszani łowiec. 5) Zastupitelé obce
byli na zasedání informování předsedkyni Výboru o Chartě. Byli jednomyslně pro
umístění tabule s názvem obce v polském jazyce. Výbor však doporučil
prozatím neimplementovat menšinový jazyk (jde o tabule s názvy obce,
úřední dopisy), dle jeho názoru společnost na území Slezska není připravena
pochopit, proč by měly být umístěny tabule v polském jazyce, a je urážlivé
vidět tyto tabule zničené, pomalované černou barvou.
Milíkov – 1) V obci je po
každých volbách do Zastupitelstva obce ustanoven nový Výbor. Ten se stará o
veškerou agendu, která se týká národnostních menšin. V řadách zastupitelů
je ze 46% zastoupena polská národnostní menšina. Otázky národnostních menšin
jsou projednávány veřejně, bez závažných přípomínek představitelů národnostních
menšin. 3) Spolupráce mezi výborem pr národnostní menšiny a představiteli obce
je velmi dobrá. Soužití s ostatními občany je dobrá a práva příslušníků
národnostních menšin nejsou nijak porušována. V obci fungují již řadu let
dvě místní organizace PZKO, které se starají o kulturní vyžití občanů. Většina
občanů polské národnosti jsou jejich členy. 3a) Obec nechala v roce 2008 vystavět
nové uvítací tabule s textem ve třech světových jazycích.
Mosty u Jablunkova – 1) Výbor řešil zavedení
dvojjazyčných názvů (viz níže) a zabýval se problematikou polského
národnostního školství. 3) Viz zpráva za rok 2007. 3a) Setkání občanů partnerských
organizací a obcí, společné vystoupení pěveckých souborů. 5) Výbor projednal na
své schůzi dne 9. listopadu 2007 žádost MK PZKO Mosty, MK PZKO Mosty-Szańce a
Macierzy Szkolnej o zavedení názvů a označení v polském jazyce. Tuto
žádost doporučil a postoupit zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo na svém
zasedání dne 14. května 2008 uložilo Radě obce realizaci dvojjazyčných nápisů
v obci bez uvedení konkretního termínu (jako dlouhodobý úkol).
K dnešnímu dni dosud nejsou v obci dvojjazyčné nápisy. Výbor se dále
zabýval problematikou polského národnostního školství.
Návsí – 1) Viz zpráva za rok
2005. 3) Viz zpráva za rok 2007. V roce 2008 se nevyskytly žádné
závažnější problémy v oblasti spolupráce s organizacemi menšin.
Přetrvává však citlivý problém zavádění dvojjazyčných česko-polských označení
ulic a veřejných budov na území obce (ve smyslu příslušných právních předpisů,
tento požadavek byl postulován Výborem již před několika lety). Dvojjazyčné
značení má v současné době pouze budova obecního úřadu (Urząd Gminny) a
místního stavebního úřadu (Urząd Budowlany), dvojjazyčně je označena také
úřední deska (Tablica Urzędowa), ostatní označení dosud chybí. 5) Co se týče
implementace Charty, nelze uvést jiný příklad jejího uvedení do praxe, než
parciální zavedení dvojjazyčných nápisů. Jiné aktivity v tomto směru obec
nevyvíjí.
Orlová – 1) Osmičlenný výbor byl
v Orlové zřízen již v minulém volebním období a v tomto volebním
období je rovněž zřízen. 2) V roce 2008 byl sestaven Komunitní plán
v sociálních službách, jehož součástí je i otázka romské komunity,
výstavba komunitního centra a terénní práce v lokalitách. 3) Spolupráce
města i Výboru byla v roce 2008 dobrá. Zástupci menšin žijících ve městě,a
to polské, slovenské a romské měli možnost prezentovat kulturní bohatství a
zvyklosti své menšiny prostřednicvím kulturních vystoupení. Romská komunita se
ve slavnostním průvodu prezentovala svou vlajkou. Akce byla úspěšná. 5)
V přijatých ustanoveních Charty v ČR je přesně určeno, které jazyky a
v jakém rozsahu pod její ochranu patří. Obecně vzato se řídíme platnými
zákony, např. menšinovým zákonem a také zákonem č.500/2004 Sb., správní řád.
V Orlové je podporováno vzdělávání polské menšiny v jejím rodném
jazyce. Město je zřizovatelem neúplné ZŠ s polským jazykem vyučovacím
(třídy 1-5). Její součástí je i MŠ. Vyšší stupeň ZŠ mohou orlovské děti
absolvovat v obci Dolní Lutyně. V středoškolském vzdělání
v polském jazyce je možno pokračovat v okolních městech Karviné,
Českém Těšíně. Co se týče ustanovení částí II. Charty (romština), místní Romové
nemluví romsky ani mezi sebou, hovoří etnolektem či česky. Výjimku tvoří nově
přistěhování Romové ze Slovenska, ti mluví romsky, ale rychle se přizpůsobují a
jejich děti navštěvují ZŠ ve městě. Stav po předcházejícím sčítání lidu nezachytil
všechny potencionální zájemce o využití jazykových práv. Mohli svou odlišnou
národnost / mateřský jazyk neuvést z důvodu obav ze zneužití nebo jiných
důvodů, tento údaj byl nepovinný. Navíc jazyk nemusí odpovídat jejich
národnostní identitě.
Petrovice u Karviné – 1) Výbor pracuje od roku
2007. 3) Spolupráci se složkami PZKO lze hodnotit jako výbornou. Spočívá
v propagaci lidových tradic a zvyklostí mezi Poláky a Čechy, ve vzájemném
poznávání příslušníků obou národů a v přátelských kontaktech mezi obcí a
polskými družebními obcemi Godów a Gilowice. V rámci projektu Lesk tradic v česko-polských domech
proběhly tři akce, a to u příležitostí Vánoc (jejím smyslem bylo přiblížení
polských vánočních tradic petrovickým občanům), dále to byla soutěž o Tradiční velikonoční palmu a ochutnávka
známých národních jídel.
Písečná – 1) Tříčlenný Výbor neřešil
v minulém roce žádné problémy s postavením národnostních menšin
v obci. Žádné žádosti na zastupitelstvo ani na starostu obce nebyly
vzneseny od příslšníků národnostních menšin. 3)Polská menšina sdružená v PZKO každoročně pořádá ples.
Soužití občanů české národnosti s národnostními menšinami v obci je
dobré a všichni si vycházejí vzájemně vstříc.
Ropice – 1) Výbor působí
v obci po celé volební období. Na svých jednáních řeší spolupráci polské
menšiny a obce. 3) Spolupráce menšiny a obce je na dobré úrovní, obec finančně
podporuje místní organizaci PZKO (má k dispozici bezúplatně místnost
v budově obecního úřadu). 5) Dvojjazyčné názvy na začátku a konci obcí,
jejichž územím prochází silnice 1. třídy, je nutno řešit centrálně. Úřad vlády
– sekretariát Rady, který disponuje seznamem obcí v našem regionu
s potřebným 10% počtem obyvatelstva polské národnosti by mohl projednat
s ředitelstvím silnic a dálnic (do jejichž kompetence značení silnic
spadá) umístění správných tabulí s dvojjazyčným označením (Pozn.: obec
patrně naráží na vyhlášku č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu
na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích,
která se uskutečnila ve změně jejího znění č.507/200 Sb. a nebyla vyhovující).
Řeka – 1) Viz zpráva za rok 2007.
3) Kulturní akcí Majáles pořádal a
hradil obecní úřad za spolupráce všech aktivních složek. Tato akce byla
hodnocena velmi pozitivně i MO PZKO. Sdružení se podílela na tvorbě kulturního
programu, domácí kuchyně a stánkového prodeje, výtěžek z akce putoval do
pokladen sdružení na jejich činnost a organizační výdaje. 5) Obec pozitivně
vnímá dotace na česko-polské nápisy v obci. Tyto budou realizovány po rekonstrukci
obecního úřadu.
Smilovice – 1) Výbor je od roku 2006
zřízen. 3) Výbor úzce spolupracuje s MK PZKO, kde působí taneční a
divadelní soubor. 5) Nejsou známé žádné záporné odezvy.
Stonava – 1) Výbor byl ustanoven
již před rokem 2008. V současnosti je pětičlenný. Zabýval se kontrolou
dvojjazyčných nápisů, úrovní společensko-kulturních akcí národnostní menšiny
v obci. 3) Spolupráce Výboru a obce je již řadu let na dobré úrovni.
Zejména je rozšířená kulturní činnost. Pěvecký sbor se schází pravidelně v Domě
PZKO ve Stonavě. Jsou realizovány různé kulturní akce v polštině. Problémy
v této oblasti se v uplynulém roce nevyskytly. 5) Výbor popř.
zastupitelstvo v tomto období neřešily otázku provádění Charty.
Problematika dvojjazyčných nápisů byl již v minulosti vyřešena, a to při
ozačení budov, institucí, jak rovněž při stanovení informačního systému
v obci.
Střítež u Českého Těšína – 1) Současný Výbor byl
zřízen v roce 2006, po komunálních volbách, je tříčlenný. 3)
Zastupitelstvo i Výbor spolupracuje s PZKO, který reprezentuje zájmy
polské menšiny. 3a) Ples polských škol, společná kulturní akcev obci Jaworze (Polsko), pěvecká soutěž
Rozíjej se popátko pro žáky českých i
polských škol. 5) Zatupitelstvo schválilo požadavek Výboru na dvojjazyčné názvy
v obci. Ten reagoval na žádost MK PZKO. Obec v roce 2008 na to
čerpala prostředky ze státního rozpočtu. Názvy jsou již realizovány, zůstává
vjezdová a výjezdová dopravní značka.
Těrlicko – 5) Atmosféra v obci
ohledně národnostních menšin je dobrá. Jsou uznáváná práva týkající se rozvoje
vlastní kultury, přijímání a rozšířování informací v mateřském jazyce,
sdružování v národnostních sdruženích, práva na vzdělání v polském
jazyce a práva účastí na řešení věcí jich se týkajících. Většina názvů budov
státních orgánů jsou i v jazyce menšiny. Problematika polských označení
veřejných míst byla projednávána ve Výboru i v zastupitelstvu, návrh byl
přijat a realizován.
Třanovice – 1) Výbor působí od
listopadu 2006. V roce 2008 jeho členové pouze projednávali možnosti podání
žádosti o zavedení dvojjazyčných vjezdových tabulí do obce, to však bylo po
zvážení (a doporučení příslušného orgánu Moravskoslezského kraje) odsunuto na
později. Dále byla ze strany členů Výboru nabídnuta pomoc obci ohledně překladu
věstníku (jednalo se o oznámení o konání voleb do krajských zastupitelstev).
Jeho předsedkyně spolupracovala s vedením místního sdružení PZKO a rovněž
se účastnila schůzky vedení ZŠ s polským jazykem vyučovacím Jana Kubisza
v Hnojníkus představiteli
zastupitelstev okolních obcíapředsedy Výborů. Jiné problémy Výbor
v roce 2008 neřešil. 3) V roce 2008 obec aktivně spolupra-covala
s místním sdružením PZKO (společná organizace některých kulturních a
společenských akcí, vystoupení členů tanečního souboru na akcích obce), dále
spolupracovala s vedením ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím Jana
Kubisza v Hnojníku (vystoupení žáků a absolventů školy na akcích
pořádáných obcí Třanovice, např. Setkání
seniorů, Třanovické dožinky). 5)
Dosud nebyly zazna-menány žádné problémy.
Třinec – 1) Viz zpráva za rok
2007. 2) Na období roku 2007-2009 byla zpracována novější verze komunitního
plánu sociálních služeb města Třince. V tomto plánu nejsou řešeny
záležitosti národnostních menšin. V roce 2008 zastupitelstvo města
aktualizovalo a schválilo akční plány Strategického rozvoje města Třince a
záležitosti národnostních menšin do něj byly zakomponovány. 3) V roce 2008
se v Třinci konala již popáté Přehlídka
národnostních menšin, kde se jednotlivé národnostní menšiny zviditelňují a
představují občanům kulturu jednotlivých komunit. Na akci se představují
hudební skupiny, taneční soubory, jednotlivé národnostní menšiny představují i
typická jídla a nápoje i výrobky. Soubory jsou z Třince a blízkého okolí.
V rámci 5.ročníku Přehlídky národnostních menšin neobrželo město žádnou
podporu z dotačních programů pro aktivity příslušníků národnostních menšin
žijících na území Moravskoslezského kraje, proto celá akce byla hrazena
z rozpočtu města Třince. 5) Zavedení dvojjazyčných názvů obce, jejich částí,
ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a
územních samosprávných celků bylo projednáváno na několika zasedáních Výboru,
ten však nepřijal platné usnesení.
Vendryně – 1) Úkoly jimiž se Výbor
v roce 2008 zabýval: zavádění dvojjazyčných nápisů a označení na základě
ustanovení Charty, aktualizace národnostní problematiky formou přednášek,
setkání Výboru s občany a žáky škol, zlepšování vzájemného soužití polské
menšiny s většinovou částí obyvatelstva obce tak, aby bylo bezkonfliktní,
vycházelo ze vzájemného pochopení a porozumění, koordinace spolupráce mezi
národnostě orientovanými spolky v obci (PZKO, Macierz Szkolna, Beskid Śląski), polské národnostní
školství. 2) V obci není zapřebí formulovat komunitní plán, jedinou
menšinou jsou občané polské národnosti (35%), jejichž činnost vyplývá
z dlouhodobých tradic. V plánu strategického rozvoje obce kapitola
„Lidé a podmínky pro aktivní život“, je zakotvena řada úkolů na podporu
komunikace mezi obcí a obyvateli jako např. podpora aktivitám spolků a klubů,
organizování tradičních kulturních, sportovních a obecních akcí se zapojením
klubů a spolků, zavedení systému grantové podpory. 3) Spolupráce obce i Výboru
s organizacemi příslušníků národnostních menšin byla v roce 2008 na
vysoké úrovni. Jeho členové (taktéž členy zastupitelstva obce a jednotlivých
komisí obce) aktivně pracují nebo přímo působí ve spolcích(PZKO,
Macierz Szkolna, Beskid Śląski), jsou nápomocní při organizaci akcí těchto spolků.
Prostřednictvím členů Výboru je přímá návaznost na Hlavní výbor PZKO a Kongres
Poláků. 3a) Mezi příklady dobré spolupráce lze vyjmenovat přístup vedení obce
(starosta, místostarosta, členové Rady obce se pravidelně zúčastňuje většiny
akcí pořádaných výše uvedenými organiza-cemi,jako jsou koncerty, jubilea, ochotnická divadelní představení, výstavy,
školní akce), dále dodržování dvojjazyčnosti na akcích pořádaných obcí, ve Vendryňských novinách se pravidelně
zveřejňují články v menšinovém jazyce, zastupitelstvo většinou hlasů
přijalo a odhlasovalo předložený návrh Výboru na doplnění dvojjazyčných
označení v obci, obec podporuje mnoho dalších aktivit spojených
s činnosti národnostní menšiny, jsou to akce tradiční, organizované
každoročně, byly zmíňovány již v předešlých zprávách.. 3b) Negativním
jevem bylo poškozování polských nápisů a označení, především dopravních značek
označení při vjezdu do obce a výjezdu z ní. 5) Implementace Charty je
postupná, požadavky menšiny jsou přijatelné. Na akcích organizovaných obcí je
vhodným způsobem respektováno a umožňováno užívání menšinových jazyků a kultur.
Díky vstřicnosti, velkorysosti a pochopení obecní samosprávy národnostní
menšina nepociťuje žádnou diskriminaci.
1.Byl v roce 2008 v působnosti statutárního města ustanoven
výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu
konkrétně vyřizoval ?
2.Mělo statutární město v roce 2008 komunitní plán, jestli ano,
odkdy, jsou záležitosti národnostních menšin do něj
zakomponovány,v případě, že ano, jak?
3.Jaká byla v roce 2008 spolupráce statutárního města, popř. výboru
pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků
národnostních menšin ?
a.příklady dobré praxe v roce 2008:
b.problémy v roce 2008:
4.Jakým způsobem statutární město finančně podporovalo v roce 2008
organizace / aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního
dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad
hoc podporou jednotlivých akcí, popř. jinak) ? I v případě
statutárních měst došlo ve srovnání s rokem 2007 k poklesu ve vykazovaných
dotacích na aktivity organizací příslušníků národnostních menšin, dlouhodobě
jde však o mírný narůst, zvláště vezmeme-li v úvahu přesnější oddělení
projektů integrace příslušníků romské komunity a národnostně menšinových
projektů. Přesto jde nejčastěji o aktivity romských a pro-romských sdružení,
následují projekty multikulturní a projekty polské menšiny. Podrobné údaje
uvádí příloha 12.
5.Jaké zkušenosti má obec s implementací Charty ?
Havířov – 3) Město podporovalo na
svých akcích prezentace organizací sdružujících národnostní menšiny. Na Havířovských hornických slavnostech, Bambiriádě, celoměstských oceňováních
osobností v různých oblastech pravidelně vystupují polské, romské a
slovenské soubory. Zástupcí menšin jsou zvání na pietní akce vztahující se
k tragickým dnům obce Životice na konci druhé světové války. Město udržuje
partnertský vztah s městem Jastrzębie z Polska. 5) Zastupitelstvo
města se otázkou provádění Charty přímo nezabývalo. V jeho obvodě je ale
plněn její čl. 8 – Vzdělávání. Fungují zde čtyři ZŠ s polským vyučovacím
jazykem (s počtem dětí 176) a čtyři MŠ s polským vyučovacím jazykem (s
počtem dětí 88). Rovněž jsou zřízeny dvě přípravné třídy pro děti ze sociálně
znevýhodněného prostředí.
Karviná – 1) Viz Zpráva za rok
2007. 3) Viz Zpráva za rok 2007. 3a) V srpnu byl ukončen projektRomcentrum
– program Iniciativy společnosti EQUAL, který realizovalo občanské sdružení Sdružení Romů Severní Moravy, město bylo
jedním z partnerů projektu. S ním také a s občanským sdružením
LÁČHOLAV organizovalo město prostřednictím sociálního pracovníka na romskou
problematiku a terénních pracovníků města týdenní letní tábor pro dětí ze
sociálně znevýhodněného prostředí a další kulturní, společenské a sportovní
akce. Byly jimi např. fotbalový turnaj, poznávací výlety do Muzea romské
kultury v Brně, koncentračního tábora Osvětim v Polsku, Westernového
městečka v Boskovicích, bobové dráhy v Mostech u Jablunkova, ale také
Den dětí a Mikulášskou besídku. Součástí spolupráce bylo i pořádání besed zaměřených
na prevenci kriminality, právní poradenství, se sportovci, s odbornými
lékaři, o zdravé výživě, preventivních prohlídkách a očkování, a to za vydatné
pomoci zdravotně sociálního pomocníka z romské organizace DROM v Brně, který působí ve městě
Karviná. Matriční úřad registruje a koná na požádání sňatkové obřady
v polském jazyce, přestože toto není podchyceno v žádném právním
předpise ani ve vnitřní normě Magistrátu města Karviné. 3b) Stěhování Romů ze
Slovenska do zdejších lokalit, kteří mnohdy nemají zajištěné žádné ubytování,
jsou bez finančních prostředků a nemohou si najít práci. 5) Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy opakovaně vyhlásilo program na Podporu integrace romské komunity
v roce 2008, do něhož se zapojila ZŠ Karviná-Nové Město a získala
z tohoto dotační-ho titulu 171 000 Kč. Odbor školství a kultury magistrátu
poskytl škole rovněž dotaci na projekt Začít
spolu určenou na financování asistenta pedagoga ve výši 190 000 Kč.
Z rozvojového programu uvedeného resortu na Podporu vzdělávání v jazyce národnostních menšin získala ZŠ a
MŠ s polským vyučovacím jazykem/Szkoła Pod-stawowa i Przedszkole, Karviná
Fryštát (ul. Olszaka 156) dotaci ve výši 100 000 Kč.
1.Byl v roce 2008 v působnosti kraje ustanoven výbor pro
národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně
vyřizoval ?
2.Měl kraj v roce 2008 komunitní plán, jestli ano, odkdy, jsou
záležitosti národnostních menšin do něj zakomponovány, v případě, že ano,
jak ?
3.Jaká byla v roce 2008 spolupráce kraje, popř. výboru pro
národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků
národnostních menšin ?
a.příklady dobré praxe v roce 2008:
b.problémy v roce 2008:
4.Jakým způsobem kraj finančně podporoval v roce 2008 organizace /
aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu
v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hoc podporou
jednotlivých akcí, popř. jinak) ? V krajích ve srovnání s rokem 2007 došlo
k narůstu finančních prostředků věnovaných na aktivity organizací
příslušníků národnostních menšin, s výjimkou romské menšiny, zde jde ale o
zpřesněný údaj dotací na národnostně menšinové účely. Výrazně narostly dotace
projektům zaměřeným na multikulturu. Přehled projektů uvádí příloha 12.
5.Jaké zkušenosti má kraj s implementací Evropské charty regionálních
či menšinových jazyků ?
Moravskoslezský kraj – 1) Viz Zpráva za rok
2007. 2) Uvádí stejnou situaci jako v roce 2007. 3) Spolupráce se týkala
organizace a vyhodnocování dotačního programu kraje a účastí na akcích
organizací příslušníků národnostních menšin. 3a) Kongres Poláků a Lyceum Řekyň
jsou příkladnými organizacemi příslušníků národnostních menšin. 5) Závazky se
týkají 31 obce. Finančníprostředky
v roce 2008 byly využity na úhradu vynaložených finančních prostředků na
zavedení dvojjazyčných názvů a výdaje obcí, v jejichž správním obvodě se
zajišťuje tlumočení a překlady písemných žádostí podaných v polském jazyce
do českého jazyka. Zástupci jednotlivých vybraných obcí obdrželi v červnu
2008 informaci, jak pro získání dotace postupovat (stejné sdělení bylo
přístupné na www stránkách krajského úřadu a v regionálním tisku). Termín
uzávěrky pro doručení žádostíbyl
stanoven na 31. července 2008. Po vyhodnocení žádostí Výborem bylo rozhodnuto
poskytnout dotaci sedmi obcím (Bystřice, Český Těšín, Hnojník, Hrádek, Milíkov,
Střítež a Těrlicko). Celková částka v roce 2008 byla 663 756,40 Kč (blíže
viz. oddíl 2.1). Na krajském úřadě se dne 11. prosince 2008 konalo setkání
zástupců národnostních menšin a Výborů (Karviná, Třinec, Havířov, Český Těšín,
Jablunkov, Horní Suchá) a Výborem expertů Charty Rady Evropy. Jeho tématem byl
monitorovací mechanismus k První periodické zprávě o plnění závazků
z Charty vyplývajících.
Návrh novelizace zákona
č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů
Návrh
ZÁKON
ze dne ….. 2009,
kterým se mění zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů se mění
takto:
Čl. 1 – Úst. § 29 odst. 2 se mění takto:
Na konec věty, za slovo „doporučí“, se vloží vedlejší věta „anebo pokud
o to požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny, které
působí alespoň 5 let na území obce“. Odkaz na poznámku pod čárou zní takto: „Ve
smyslu Části první Hlavy II § 5 zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků
národnostních menšin a o změně některých zákonů.“
Čl. 2 – Úst. § 117 odst. 3 se mění takto:
V první větě, za slova „výbor pro národnostní menšiny“ se vloží
vedlejší věta „Pokud o to písemně požádá občanské sdružení zastupující zájmy
národnostní menšiny.“. Odkaz na poznámku pod čárou zní takto: „Ve smyslu Části
první Hlavy II § 5 zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních
menšin a o změně některých zákonů.“
Vedlejší věta v druhé větě odstavce za slovy „zástupci
národnostních menšin“, tj. slova „pokud je deleguje svaz utvořený podle
zvláštního zákona, vždy však“ se zrušují. Text pokračuje novou větou
„Příslušníci národnostích menšin…“, přičemž slova „musí tvořit“ se nahrazují
slovy „tvoří vždy“.
Nové znění návrhu:
§29 – (2) V obci obývané
příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných
veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních
samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se
podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10% občanů
obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny
prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117, odst.3) a pokud ten svým
usnesením návrh doporučí, anebo pokud o
po požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny, které působí
alespoň 5 let na území obce.
§117 – (3) Obec,
v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10%
občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro
národnostní menšiny, pokud o to písemně
požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny. Členy
tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin. Příslušníci národnostních
menšin tvoří vždy nejméně polovinu všech členů výboru.
Analogicky se upraví
ustanovení § 78 odst.2 zákona č.129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších úprav,
a § 78 odst.2 zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze.
Obce, statutární města a
kraje – přehled poskytnutých dotací na podporu organizací příslušníků
národnostních menšin v r. 2008K údajům za ty obce Morav-skoslezského kraje, které uplatnily příspěvek
na plnění z Charty, jsou připojeny údaje o částce, kterou v r.2008 za
tímto účelem čerpaly. Jde o příjmovou položku, nikoliv o výdaj obce
Albrechtice – PZKO: divadelní program
souboru Drops k výročí ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím (dotace
10 000 Kč), MŠ a ZŠ s polským jazykem vyuč.: projekt Sport a hrou proti
drogám na publikaci k 180. výročí existence (dotace 27 700 Kč), obec
poskytla škole příspěvek 565 200 Kč na provoz a dofinancovala mzdové
pro-středky o 16 200 Kč
Bocanovice – MS PZKO: výměna oken
v Domě PZKO (dotace 50 000 Kč)
Bystřice (výdaje vyplývající z Charty: 25 756,40 Kč) – PZKO: rockový festival
Bystřický Zlot (dotace 30 000 Kč), ZŠ s polským jazykem vyuč.: koncert
Majowy (dotace 30 000 Kč), Memoriál Jasia Konderli – lyžařské běžecké závody
(dotace 3000 Kč), přebor žáků v plavání (dotace 13 000 Kč), taneční soubor
Bystrzyca: činnost (dotace 22 000 Kč), Sdružení polské mládeže: Dny studentské
kultury (dotace 8000 Kč)
Český Těšín (výdaje vyplývající z Charty: 543
188,40 Kč) – Sdružení polské mládeže: Independent.pl – setkání s polskou
nezávislou kulturou (dotace 10 000 Kč), PZKO MS-Mistřovice: organizační
zajištění tradičních kulturních akcí PZKO Mistřovice (dotace 8000 Kč),
Zaolziańskie Towarzystwo Fotograficzne: fotografický plenér a dílny (dotace 20
000 Kč), Školní sportovní klub Olza: sportovní aktivity pro mládež (dotace 24
000 Kč), Kongres Poláků v ČR: galakoncert Takoví jsme 2008(dotace 15 000 Kč), školní sportovní klub
při Gymnáziu s polským jazykem vyuč.: aktivity školního sportovního klubu
Gimpel (dotace 18 000 Kč), MS PZKO-centrum: slavnostní koncert u příležitosti
60 let dirigentské práce ing.A.Kalety (dotace 5000 Kč), vánoční koncert
pěveckého souboru Harfa (dotace 3000 Kč), činnost klubu Propozycji (dotace 8000
Kč)
Dolní Lomná – PZKO: obnova budovy Domu
PZKO (dotace ???)
Doubrava – PZKO: kulturní a společenská
činnost (dotace 12 000 Kč)
Hnojník (výdaje vyplývající z Charty: 17 612,00 Kč) – PZKO: činnost MO (dotace 23
000 Kč)
Horní Suchá – MO PZKO: podpora kulturní a
sportovní činnosti (dotace 95 000 Kč), rekonstrukce Domu PZKO, dokončení fasády
a rekonstrkce sanitarního zařízení (dotace 148 690 Kč), Macierz Szkolna:
podpora činnosti (dotace 9000 Kč), Macierz Przedszkola: podpora činnosti
(dotace 7000 Kč), Harcerstwo Polskie w RC: podpora činnosti (dotace 7000 Kč)
Hrádek (výdaje vyplývající z Charty: 6835,40 Kč) – Obec podpořila PZKO
v rámci dotačních programů a da hoc projektů.
Chotěbuz – MK PZKO: činnost sdružení
(dotace 5000 Kč)
Jablunkov – MO PZKO Jablunkov: „Akademie
zanikajících řemesel“, „Szikowne Gorolski Rynce“, vydání Zeszytu Lodoznawczego
„Wołoskie Dziedzicto Karpat“ , regionální siň A.Sikory, sbírkotvorná činnost
(dotace 15 000 Kč), Mikroregion Gorolsko Swoboda, systém značení místních
výrobků a katalog regionálních produ-ktů (dotace 5000 Kč), Ognisko Górali
Śląskich – Miyszani łowiec (dotace 5000 Kč), chór męski „Gorol“, koncertní
činnost (dotace 7000 Kč), folklorní soubor Zaolzi, koncertní činnost, opravy
nástrojů, krojů (dotace 7000 Kč), folklorní soubor Zaolzioczek, koncertní
činnost, opravy nástrojů, krojů (dotace 9900 Kč), gorolsko muzyka Nowina,
koncertní činnost, opravy nástrojů, krojů, CD (dotace 9900 Kč), Kristina
Mruzková: dětská gorolská muzika Lipka, koncertní činnost, soutěže, přehlídky,
opravy nástrojů, krojů (dotace 9900 Kč), dětský folklorní soubor Torka,
koncertní činnost, soutěže, přehlídky (dotace 9900 Kč), Římskokatolická farnost
Jablunkov: Polski Chór Mieszany przy Kościele pw. Bożego Ciała w Jablunkově,
zájezdová činnost sboru (dotace 4000 Kč), ZŠ H.Sienkiwicze s polským
jazykem vyuč.: vědomostní soutěž pro žáky O poklad Henryka Sienkiewcze (dotace
2000 Kč), slavnostní výstava uměleckých prací žáků u příležitosti 60. let
(dotace 5000 Kč), celoroční projekt „Jsme rozdílní, a přece stejní“ integrace dětí
bez rozdílu na národnost, školu, věk atp. (dotace 8000 Kč), MŠ – Przedszkole
Jablunkov: kulturně-sportovní akce na Den dětí „Hledání pokladu“ (dotace 2500
Kč), DDM Jablunkov: taneční skupina Rytmik, zhotovení nových kostýmů (dotace
9900 Kč)
Komorní Lhotka – ZŠ s polským jazykem
vyučovacím: Ocelmy od zaponienia (dotace 3000 Kč)
Košařiska – Místní organizace PZKO:
Miyszani łowiec (dotace 14 000 Kč)
Mosty u Jablunkova – pěvecký soubor Przełęcz,
činnost (dotace 5400 Kč), slavnostní koncert u příležitosti 60.výročí založení
PZKO (dotace 4700 Kč), vánoční koncert (dotace 3780 Kč), MO PZKO, činnost
organizace (dotace 38 000 Kč), nájemné MS Šance (dotace 32 400 Kč), Macierz
Szkolna, činnost organizace (dotace 6000 Kč), vánoční šachový turnaj (dotace
1000 Kč), ZŠ a MŠ s polským jazykem vyuč.: Zjazd Gwiaździsty 2008 (dotace
10 200 Kč), soubor Górole, činnost souboru (dotace 21 800 Kč), Místní knihovna,
nákup polské literatury (dotace 10 010 Kč)
Milíkov (výdaje vyplývající z Charty: 38 746,30 Kč) – MO PZKO: divadelní
představení (dotace 15 000 Kč)
Návsí – PZKO Návsí: gorolsko
zabijaczka (dotace 10 000 Kč), 61.Gorolski Święto, wóz alegoryczny (dotace 5000
Kč), výstava „U nas w Nowsiu“ (dotace 15 000 Kč), Po naszich Beskidach (dotace
5000 Kč), PZKO Návsí-Jasení: Prázdniny pod Kozubovou (dotace 5000 Kč),
divadelní představení ochotniků (dotace 10 000 Kč), pořízení gorolských krojů
(dotace 5000 Kč), sportovní odpoledne rodin s dětmi (dotace 2000 Kč), PZKO
Návsí-ženský pěvecký sbor Melodia: 1.ročník Letní sborové dílny v Lomnici
(dotace 20 000 Kč), činnost souboru (dotace 30 000 Kč), Matice školská –
Macierz Szkolna při polské ZŠ: zhotovení lidových krojů pro žáky (dotace 14 000
Kč), obec navíc zajišťuje pro děti polské menšiny výuku ve škole a předškolním
zařízení. Dále spolufinancuje náklady místní knihovny na knižní fond
polskojazyčné literatury.
Nýdek – PZKO: činnost (dotace 20 000
Kč)
Petrovice u Karviné – dvě místní organizace PZKO:
činnost (dotace 20 000 Kč)
Stonava – obec finančně podporuje
aktivity národnostní menšiny, hradí nájem sálu a místností, kde se konají
zkoušky pěveckého sboru a zajišťuje nákup knih a časopisů v polském jazyce
do knihovny.
Střítež (výdaje vyplývající z Charty: 13 477,00 Kč)
Těrlicko (výdaje vyplývající z Charty: 18 171,30 Kč)
Třinec – v roce 2008 byla
rozdělena částka 4 500 000 Kč na podporu konkrétních aktivit,
PZKO-Oldřichovice: taneční soubor Oldrzychowice (dotace 30 000 Kč),
PZKO-Nebory: Dzień Oszeldy (dotace 5000 Kč), PZKO-Kanada: pěvecký soubor Zgoda
(dotace 5 000 Kč), PZKO-Guty: 41.Dożynki Śląskie-Slezské dožinky (dotace 8000
Kč), PZKO-Dolní Lištná: XXXI.ročník Puchar lata, mezinárodní přebory (dotace
5000 Kč), přehlídka folklórních lidových kapel (dotace 4000 Kč), Skupina Matice
školské při ZŠ s polským jazykem vyuč., Nádražní 10: květnová laťka –
Poprzeczka Majowa (dotace 3000 Kč), Skupina Matice školské v Dolní Lištné:
výročí 80.let budovy polské mateřské školy (dotace 3000 Kč)Skupina Matice školské v Neborach: výročí 100.let budovy
polské školy (dotace 5000 Kč), Asociace Řeckých obcí v ČR, ŘO Třinec:
kulturní akce k 60.výročí příchodu Řeků do ČR (dotace 10 000 Kč),
sportovní aktivity Řecké obce (dotace 5000 Kč), Regionálná obec Slovákov
v Třinci, dětský folklórní soubor Čučoriedky (dotace 5000 Kč), sportovní
hry v rámci Euroregionu (dotace 5000 Kč), Sdružení polské mládeže v ČR:
výtvarné dílny 2008 (dotace 1000 Kč), podpora jednotlivých akcí
s česko-polsko-slovenskou tématikou z rozpočtu města (dotace celkem
185 000 Kč)
Vendryně – MS PZKO-Czytelnia: obnova
Kulturího Domu, úprava vstupního prostoru a výměna vchodových dveří do objektu,
nákup vybavení pro amaterský divadelní spolek (dotace 210 000 Kč), MS
PZKO-Zaolzie: nákup inventáře, židle (dotace 70 000 Kč), Beskid Śląski, činnost
spolku (dotace 5 000 Kč)
Havířov – Polský kulturně osvětový
svaz v ČR, MS Havířov-Bludovice: taneční soubor „Blendowianie“ (dotace 100
000 Kč), Střední škola technických oborů, Havířov-Šumbark: program vzájemných
kontaktu a spolupráce mezi SŠTO, Lidická 1a, Havířov-Šumbark a Zespólem Szkół
Nr 6 v Jastrzębie Zdrój (dotace 19 000 Kč), Punko Natalia: mezinárodní
klavírní kurzy, kursovné ZUŚ B.Martinů pro dceru Olgu Punko (dotace 10 000 Kč),
SLEZSKÁ DIAKONIE, Český Těšín: klub Vikingů – klub pro děti (dotace 25 000 Kč),
Řecká obec Havířov: oslavy státního svátku Řecké republiky (dotace 10000 Kč),
Děti slunce, romský taneční soubor (dotace 25 000 Kč), Sdružení Romů a
národnostních menšin v ČR (dotace 48 700 Kč)
Karviná (kráceno) – Dotace z Fondů statutárního
města Karviné ve správě OŠK na zájmovou činnostnárodnostních menšin (rok 2008) – Místní skupina PZKO
Karviná-Ráj: Máj nad Olší (dotace 50 000 Kč), Sdružení Romů Severní Moravy:
Romský festival 2008 (dotace 70 000 Kč), pokrytí provozních výdajů Romského
kulturního a společenského centra Karviná (dotace 340 000 Kč), Podpora
národnostních menšin: Prolínání kultur, anebo známe se navzájem (dotace 210 000
Kč)
Dotace z Fondu volného času dětí statutárního města Karviné (rok
2008) – Sdružení Romů Severní Moravy: počítačový kroužek, breakdance, výtvarný
kroužek, gastro-nomický kroužek, taneční krožek, letní tábor (dotace celkem 15
000 Kč), Demokratická aliance Romů v ČR: Mikulášská nadílka. Den dětí, ZOO
Ostrava (dotace celkem 6 000 Kč), Občanské sdružení LÁČHO LAV Karviná-Hranice:
letní tábor dětí z rodin sociálně slabých, Boskovice-Ráj dětí, Mikulášská
nadílka (dotace celkem 17 000 Kč), ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím /
Szkoła Podstawowa i Przedszkole Karviná-Fryštát, Dr.Olszaka 156: redakční
kroužek žáků 6-9 tříd, počítačový kroužek, florbalový kroužek, sportovní
kroužek III-V, činnost souboru „Rytmika i tanec“, gry i zabawy z logiką
(dotace celkem 18 000 Kč )
Dotace z Fondu primátora města Karviné (rok 2008) – Místní skupina PZKO
Karviná-Nové Město: provozní náklady a údržba klubovny PZKO (dotace 10 000 Kč),
Harcerstwo polskie w ČR: letní horolezecká výprava turistického oddílu
Gorole-Sajany, Bajkal 2008 (dotace 50 000 Kč), Občanské sdružení LÁČHO LAV:
Mezinárodní den Romů, prátelské fotbalové utkání týmů z Karviné, Orlové,
Bohumína, Č.Těšína a Ostravy, Holocaust – návštěva koncentračního tábora
Osvětim (dotace celkem 15 000 Kč), Česko-ruská společnost, Městská rada
Karviná: Den plný zábavy a poznání města Karviné (dotace 10 000 Kč), Zrzeszenie
Śpiewaczo-Muzyczne-Hudebně pěvecké sdružení: XVI Slezský trojok (dotace 30 000
Kč), Polské pěvecké sdružení: Jubileum souboru Przyjaźń – 50.výročí (dotace 30
000 Kč).
Dotace z Fondu kultury statutárního města Karviné (rok 2008) –
Místní skupina PZKO Karviná-Fryštát: popularizace sborového zpěvu ženským
souborem Kalina, mužským souborem Hejnał-Echo (dotace celkem 14 000 Kč), Místní
skupina PZKO Karviná-Ráj: Anenská pouť, zájmová činnost pěveckého souboru
Dźwięk (dotace celkem 12000 Kč), Místní skupina PZKO Karviná-Staré Město:
kulturně společenské akce (dotace 10 000 Kč), Místní skupina PZKO
Karviná-Darkov: lidová slavnost Wianki, Darkovský podzim-koncert (dotace 10 000
Kč), Obec Slovákov v Karviné: podpora činnosti, kulturní aktivity pro
veřejnost (dotace 17 000 Kč), Pěvecko-hudební soubor „Przyjaźń“: popularizace
sborového zpěvu a hudby na dobré uměle-cké úrovni (dotace 20 000 Kč), Sdružení
přátel polské knihy: Výstava polské knihy 2008, Józef Ondrusz Slezské
povídky-Godki śląskie (dotace celkem 16 000 Kč).
Akce na podporu národnostních menšin pořádané pod záštitou města
v rámci činnosti příspěvkových organizací města – Regionální knihovna
Karviná: (…), Městský dům kultury Karviná: (…).
Moravskoslezský kraj – V roce 2008 bylo do
Programu podpory aktivit příslušníků národnostních menšinžíjících na území kraje přihlášeno 32
projektů. Podpořeny byly následující projekty: Svaz Maďarů žíjících
v českých zemích: kulturně vzdělávací a výchovné aktivity (dotace 95 000
Kč), Sdružení slezsko-německých přátel Hlučínska v Hlučíně: Festival
kultury německé menšiny (dotace 75 000 Kč), Kongres Poláků v České
republice: Takoví jsme 2008 (dotace 85 000 Kč), Polský kulturně osvětový svaz
v ČR: Spojujeme generace (dotace 100 000 Kč), Místní sku-pina PZKO
Stonava:Dětský folklórní soubor Dziecka ze Stonavy (dotace 58 800 Kč), Občanské
sdružení Vzájemné soužití: Dny romské kultury 2008 (dotace 95 000 Kč), Občanské
sdružení Sdružení Romů Severní Moravy: aktivní využití volného času dětí a
mládeže (dotace 100 000 Kč), Společenství Romů na Moravě o.p.s.: podpora
celoroční činnosti
komunitního centra
Rýmařov (dotace 99 000 Kč), Asociace řeckých obcí v České republice:
oslava 60. výročí příchodu Řeků do České republiky (dotace 100 000 Kč), Oboce
Slovákov v Karvinej: podpora činnosti (dotace 52 500 Kč), Regionálná obec
Slovákov v Kopřivnici, občanské sdružení: národopisné aktivity Slovákov na
Novojičínsku a zajištění činnosti (dotace 50 000 Kč), Matice slezská, Místní
odbor Dolní Lomná: XVI. Festival na pomezí (dotace 89 700 Kč). Dále mohou organizace
zabývající se kulturní a uměleckou činností národnostních menšin hlásit do
programu aktivit v oblasti kultury.
Reflexe národnostních menšin
Jaké jsou Vaše zkušenost s implementací Charty ?
Bulharská menšina – Autor neodpověděl.
Chorvatská – Zástupce neodpověděl.
Maďarská menšina – Tato otázka se v praxi
maďarské menšiny netýká, o zkušenostech proto nelze mluvit.
Německá menšina – Německá menšina vzhledem
k historickému dlouhodobému působení v ČR již několikráte
upozorňovala na problematiku Charty v otázce výuky jazyka. Vzhledem
k velkému rozptýlení občanů německé národnosti bohužel nesplňuje podmínku
zavedení německého jazyka ve školách, ale velmi by uvítala, kdyby se
v regionech, kde se více obyvatel hlásí k německé národnosti,
rozšířila výuka němčiny na ZŠ (zástupkyně menšiny má na mysli němčinu jako
menšinový jazyk, nikoliv jako cizí jazyk). Obě organizace byly v prosinci
2008 pozvány ke krátkému setkání se zástupci Rady Evropy, kde předaly zprávu o
situaci německé menšiny.
Polská menšina (kráceno) – Viz výše. Dlouhotrvajícím
problémem zůstává neochota některých obecních úřadů a absence dobré vůle při
zavádění evropských standardů. Jedná se hlavně o zavádění dvojjazyčných nápisů.
V některých obcích nebyly zavedeny, i když zástupci polské menšiny splnili
všechna zákonná ustanovení. Nej-větší mediální ohlas v této věci způsobily
případy v Smilovicích a Hnojníku. Ve Smilovicích Poláci podali žádost o
zavedení dvojjazyčných názvů, Výbor tuto žádost doporučil, avšak zastupitelé ji
opakovaně zamítli. Starosta obce se následně v tisku vyjádřil, že v současné době není politické klima pro
prosazení nároků polské menšiny (26%) ve věci jejich nároků na dvojjazyčné
názvy, jak jsou definovány v Chartě. Podobné problémy se vyskytly
v Hnojníku/Gnojniku. Tam sice zastupitelé dvojjazyčné názvy částečně
zavedli – budova obecního úřadu, knihovny, avšak odmítli umístit je na
výjezdových a vjezdových tabulích s odůvodněním, že takto označené tabule
by mohly mást turisty a sugerovat, že se již nachází v Polsku. Podle monitoringu
podobný postup pro zavádění dvojjazyčných nápisů zvolilo několik dalších obcí
(Milíkov/Milików, Komorní Lhotka/Ligotka Kameralna). V těchto případech
Poláci zažádali, avšak Výbor pod nátlakem zastupitelstva či starosty žádost
odmítl podpořit nebo podpořil jen částečně. Tyto kauzy jsou sledovány nejenom
v místních, ale i zahraničních médiích, místní Poláci v nich postup
některých úřadů hodnotí jako „pokus o národnostní útlak“. Tradičně nejhorší
situace byla v Třinci, kde v průběhu roku 2008 polská menšina
podnikla několik pokusů o zavedení dvoj-jazyčných nápisů (…). Na prostest proti
věčným obstrukcím v této věci rezignoval z funkce člena Rady Města
Třince senátor ČR Igor Petrov, který celý rok prosazoval zavedení dvojjazyčných
nápisů ve městě. V těchto problematických případech polská menšina
nenalézá oporu ve státních úřadech (…). Stává se, že zástupci místní
samo-správy využívají příslušníky národnostních menšin, hlavně Slováky a Řeky,
k maření polských iniciativ ve Výborech (…). Velké problémy tkví
v slabé informovanosti většinového obyvatelstva jak o Chartě, tak vůbec o
historii a dějinách menšinového společenství. Na českých ZŠ by se měla vyučovat
historie daných menšin (…). Pokračovat v informační kampani na téma
implementace evropských standardů formou tiskových zpráv v médiích,
zavedením internetového diskuzního fóra na internetových stránkách Úřadu vlády,
rozšířit informační kampaň na české ZŠ a SŠ.
Romská menšina – neuvedeno
Rusínská menšina – Zástupkyně neodpověděla.
Ruská menšina – Má pozitivní dojem
z implementace Charty a věcí, jichž se týká v každodenním životě.
Řecká menšina – Charta se ve své podstatě
nedotýká řecké menšiny na území České republiky, proto o zkušenostech
s její implementací nelze hovořit.
Slovenská menšina – Velmi dobré ze strany
institucí. V prostředí slovenské menšiny se však setkáváme s malým
zájmem, který přetrvává jen u starší generace.
Srbská menšina – To je problematika, které se
chce menšina v tomto roce zabývat v mnohem větší míře.
Ukrajinská menšina – Z různých důvodů je
zkušenost minimální. Ukrajinský jazyk však má na území ČR bezproblémové
možnosti realizace – vyučování v rodném jazyce, školy, zájmové kroužky,
spolková činnost, atd.
Evropská unie o výjimce pro Českou republiku
Evropská unie na svém summitu dne
29.10.tr. v Bruselu schválila pro Českou republiku výjimku z Listiny
základních práv Evropské unie. Tu požadoval český prezident Václav Klaus, aniž
by uvedl detaily o jejím obsahu. Václav Klaus dlouhodobě působí proti evropské
integraci a tentokrát použil argument o možnosti prolomení Benešových dekretů.
Přijatá výjimka se však Dekretů nijak netýká. Výjimka zpracována Švédskem,
které předsedá Evropské unií, má 2 odstavce – první zachycuje obsah výjimky,
druhý uvádí, že Lisabonská smlouva začne platit do konce roku. Václav Klaus
v Evropské uníí neprosadil svůj původní požadavek klauzule, zaručující
nezvratnost Benešových dekretů.
Listina základních práv má pro všechny
státy stejnou právní sílu jako smlouva samotná a jednotlivé země v jejím
výkladu budou podléhat soudnímu dvoru Evropské unie. Pro Velkou Británií (obavy
z přijetí společné měny), Polska (obavy, že ji Unie bude nutit umožnit
sňatky homosexuálních párů) a Českou republiku díky výjimce platit nebude.
W skrócie / Krátce
Unia
Europejska nt. wyjątku dla Republiki Czeskiej – Unia Europejska podczas szczytu w dniu 29.10.br. w Brukseli
zaakceptowała wyjątek z Karty Praw Podstawowych UE dla Republiki Czeskiej.
Tego domagał się czeski prezydent Vaclav Klaus nie przedstawiając szczegółów.
Václav Klaus długookresowo działa przeciw podstawowemu dokumentowi UE –
Traktatowi Lizbońskiemu tym razem argumentując możliwością przełamania
obowiązywania Dekretów Benesza. Jednak przyjęty wyjątek z Dekretami
Benesza nie ma związku. Wyjątek opracowany przez Szwecję, która przewodniczy UE
, ma dwa ustępy – pierwszy przedstawia treść wyjątku, drugi mówi, że Traktat
Lizboński zaczyna obowiązywać do końca roku. Vaclav Klaus nie przeforsował w UE
swego pierwotnego postulatu klauzuli, gwaratnującej nieodwracalność Dekretów
Benesza.. Karta Praw Podstawowych obowiązuje prawnie razem z Traktatem we
wszystkich państwach UE a dla poszczególnych krajów podlega interpretacji
sądownictwa UE. Dla Wielkiej Brytanii (obawy z przyjęcia wspólnej waluty),
Polski (obawa, że Unia będzie domagać się, aby umożliwiono śluby
homoseksualistom) i Republiki Czeskiej obowiązywać dzięki wyjątkowi nie będzie.
Na zdjęciu: czeski premier Jan Fiszer
wita się w Brukseli z węgierskim kolegą Gordonem Bajnai.
Az
Európai Unió döntött kivétel megadásáról a Cseh Köztársaság részére – AzEurópaiUnió folyó év október
29-i csúcstalálkozóján Brüsszelben kivételt adott a Cseh Köztársaságnak az
Európai Unió Alapjogok Kartájából. Azt Václav Klaus cseh köztársasági elnök
követelte anélkül, hogy részletezte volnaannak tartalmát. Václav Klaus hosszú ideje fejt ki tevékenységet az
Európai Unió alapdokumentuma – a Lisszaboni Szerződés ellen, ez esetbena Beneš-dekrétumok megtörésének lehetőségét
használta argumentumként. Azonban a kivétel a dekrétumokat egyáltalán nem
érinti. A kivétel, melyet Svédország, az Európai Unió jelenlegi elnöke
dolgozott ki, 2 bekezdésből áll – az első a kivétel tartalmát taglalja, a
második azt állapítja meg, hogy a Lisszaboni Szerződés az év végéig lép
hatályba. Václav Klaus az Európai Unióban nem érte el eredeti követelését egy
klauzula elfogadására, mely a Beneš-dekrétumok sérthetetlenségét biztosította
volna. Az Alapjogok Kartájánakegyforma
jogi ereje van minden állam részére, olyan, mint magaa Szerződés, és az egyes országok annak magyarázatában az Európai
Unió törvénybírósága alá vannak rendelve. A kivételnek köszönhetően nem lesz
érvényes Nagy-Brittanniára (a közös pénznem bevezetésétől való félelem miatt),
Lengyelországra (annak félelme miatt, hogy az Unió erőszakolni fogja a
homoszexuális párok házasságának elősegítését) és a Cseh Köztársaságra. A képen: Jan Fischer cseh miniszterelnök
köszönti magyar partnerét, Bajnai Gordont.
Evropská
unie o výjimce pro Českou republiku –
Evropská unie na svém summitu dne 29.10. t.r. v Bruselu schválila pro
Českou republiku výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. To
požadoval český prezident Václav Klaus, aniž by uvedl detaily o jejím obsahu.
Václav Klaus dlouhodobě působí
proti základnímu dokumentu Evropské unie –
Lisabonské smlouvě a tentokrát použil argument o možnosti prolomení Benešových
dekretů. Přijatá výjimka se však Dekretů nijak netýká. Výjimka zpracována
Švédskem, které předsedá Evropské unii, má 2 odstavce – první zachycuje obsah
výjimky, druhý uvádí, žeLisabonská smlouva
začne platit do konce roku. Václav Klaus v Evropské unii neprosadil svůj
původní požadavek klauzule, zaručující nezvratnost Benešových dekretů. Listina
základních práv má pro všechny státy stejnou právní sílu jako smlouva samotná a
jednotlivé země v jejím výkladu budou podléhat soudnímu dvoru Evropské
unie. Pro Velkou Británii (obavy z přijetí společné měny), Polska (obavy,
že ho Unie bude nutit umožnit sňatky homosexuálních párů) a Českou republiku
díky výjimce platit nebude. Na snímku:
český premiér Jan Fischer se zdraví v Bruselu se svým maďarským protějškem
Gordonem Bajnaim.
Spotkanie
z przewodniczącym Wspólnoty-Coexistentii – W piątek 2.10.br. w siedzibie Zarządu
Głównego PZKO w Czeskim Cieszynie odbyło się spotkanie członków prezydium
zarządu Polskiej Sekcji Narodowej Wspólnoty-Coexistentii z przewodniczącym
ruchu Sándorem Pálffy. W spotkaniu wziął udział sekretarz Rady Wykonawczej
Ferenc Monus. Omówiono sprawy organizacyjne związane z przygotowaniem
zebrania Rady Republikowej. Przewodniczący sekcji polskiej Stanisław Gawlik
poinformował przewodniczącego ruchu o harmonogramie i charakterze
przyszłorocznych obchodów20-lecia
Wspólnoty-Coexistentii, ruchu politycznego mniejszości narodowych w Republice
Czeskiej. / Setkání s předsedou
Coexistentia-Soužití – V
pátek 2.10 tr. v sídle Hlavního výboru PZKO v Českém Těšíně se
konalo setkání předsednictva výboru Polské národní sekce Coexistentia-Soužití
s předsedou hnutí Alexanderm Palffym. Setkání se účastnil tajemník Výkonné
rady František Monuš. Byly projednány organizační záležitosti spojené
s přípravou schůze Republikové rady. Předseda polské sekce Stanislav
Gawlik informoval předsedu hnutí o harmonogramu a formě oslav konaných
v příštím roce u příležitosti20.výročí vzniku Coexistentie-Spoužití, politického hnutí národních
menšun v České republice.
Obradowała
Koexistencia o.p.s. – W Chuchelnej koło Opawy odbyło się w środę 7.10.br. doroczne zebranie
Zgromadzenia Ogólnego organizacji pożytku publicznego Koexistencia o.p.s. Za
omawiany okres Koexistencia o.p.s. wydała 10 numerów gazety członków ruchu
politycznego Wspólnota-Coexistentia „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, kilka
monotematycznych publikacji dotyczących mniejszości narodowych: polskiej i
węgierskiej oraz zorganizowała międzynarodową konferencję pt. „Historia i
współczesność węgierskiej i polskiej mniejszości narodowych w Republice
Czeskiej“. Aktualnie przygotowywana jest broszura z referatami ze
wspomnianej konferencji. Uchwalono, że Koexistencia o.p.s. włączy się do
obchodów 20-lecia ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia na początku 2010
roku i zacieśni współpracę z stowarzyszeniami obywatelskim mniejszości
narodowych. Koexistencia o.p.s. działa w następującym składzie personalnym:
zarząd – Wiesław Sikora (przewodniczący), Ferenc Monus, Tadeusz Toman, rada
nadzorcza – Stanisław Gawlik (przewodniczący), Lászlo Attila Kocsis, Władysław
Niedoba. / Jednala Koexistencia o.p.s. – V Chuchelné u Opavy se konala ve
středu 7.10.tr. výroční schůze Valného shromáždění obecně prospěšné společnosti
Koexistencia o.p.s. V projednávaném období Koexistencia o.p.s. vydala 10 čísel
novin členů politického hnutí Coexistentia-Soužití
„Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, několik monotématických publikací týkajících
se národních menšin a uspořádala mezinárodní seminář nt. „Minulost a současnost
maďarské a polské národní menšiny v České republice“. Aktuálně je
připravována brožůra s referáty přednesenými na uvedeném semináři.
Koexistencia o.p.s. se usnesla, že se zapojí do oslav 20. výročí politického
hnutí Coexistentia-Soužití na začátku 2010 roku a upevní spolupráci
s občanskými sdruženími národních menšin. Koexistencia o.p.s. působí v
následujícím personálním složení: správní rada – Wiesław Sikora (předseda),
František Monuš, Tadeusz Toman, dozorčí rada – Stanisław Gawlik (předseda),
Lászlo Attila Kocsis, Vladislav Niedoba.
Zebranie Polskiej
Sekcji Narodowej – W czwartek 15.10.br. odbyło się w Czeskim Cieszynie zebranie zarządu
Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia. Obrady
prowadził przewodniczący sekcji Stanisław Gawlik. Przyjęto następującą uchwałę:
zarząd sekcji przyjmuje do wiadomości sprawozdanie z działalności,
informację o korespondencji, informację o rozmowach z SNK ED nt. udziału w
wyborach parlamentarnych, informację o planie organizacji obchodów 20-rocznicy
Wspólnoty-Coexistentii i informację o obradach organizacji pożytku publicznego
Koexistencia o.p.s. Zarząd sekcji zobowiązał poszczególnych członków spełnić
następujące zadania: wysłać radnym w gminach list z żądaniem o włączenie
się do obchodów 20-lecia ruchu, przygotować w formie tabeli warianty udziału
ruchu w wyborach komunalnych w 2010 roku, wysłać listy w sprawie „petycji“
wprost do Parlamentu Europejskiego oraz przygotować stanowisko w sprawie
prowadzenia dokumentacji przez organy centralne ruchu. Omawiano też temat nazwy
ruchu. / Schůze Polské národní sekce – Ve čtvrtek 15.10.tr. se konala
v Českém Těšíně schůze výboru Polské národní sekce politického hnutí
Coexistentia-Soužití. Jednání řídil předseda sekce Stanislav Gawlik. Bylo
přijato následující usnesení: výbor sekce bere na vědomí zprávu
z činnosti, informaci o korespondenci, informaci o jednání s SNK ED
nt. účastí v parlamentních volbách, informaci o plánu pořádání oslav
20.výročí vzniku Coexistentie-Soužití a informaci o jednání obecně prospěšné
společnosti Koexistencia o.p.s. Výbor sekce uložil jednotlivým členům
následující úkoly: zaslat zastupitelům v obcích dopis se žádostí o
zapojení se do oslav 20. výročí hnutí, přípravit ve formě tabulky varianty
účastí hnutí v komunálních volbách v 2010 roce, zaslat dopis
v záležitosti „petice“ přímo Evropskému parlamentu a připravit stanovisko
k vedení dokumentace ústředními orgány hnutí. Bylo projednáváno také téma
názvu hnutí.
Listy do ministrów – Wspólnota-Coexistentia
przesłała 20.10.br. listy ministrowi spraw wewnętrznych Martinowi Pecinie,
ministrowi transportu Gustávowi Slámečce, minister szkolnictwa Miroslavie
Kopicowej list w sprawie dotrzymywania zasad konwencji europejskich
ratyfikowanych przez Republikę Czeską. „Zwracamy się z żądaniem o pomoc w
sprawie zapobiegania nieuzasadnionemu wzmaganiu ksenofobii i nietolerancji w
dziedzinie stosunków międzyludzkich w gminach, które mają prawo do
dwujęzycznych napisów… Monitorujemy narastanie agresji określonej grupy społeczeństwa
większościowego, które przejawia się niewybrednymi atakami na stronach www, ale
też narastanie werbalnych ataków w kontaktach między obywatelami. Pomimo, że
utrzymuje się, że są to działania marginesowe, naszym zdaniem można obserwować
tendencje wzrastające.“ Wspólnota-Coexistentia proponuje przeszkolić wszystkich
urzędników 31 gmin, których dotyczy dwujęzyczność, umieścić stosowną informację
na przystankach transportu publicznego oraz wystosować okólnik do szkół dla
nauczycieli, uczniów a za ich pośrednictwem do rodziców i wytłumaczyć
szczegółowo zobowiązania Republiki Czeskiej, które wynikają po ratyfikacji
Umowy Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków
Regionalnych lub Mniejszościowych wobec polskiej mniejszości narodowej. List
podpisali przewodniczący Sándor Pálffy i pierwszy wiceprzewodniczący Władysław
Niedoba. / Dopisy ministrům – Coexistentia-Soužití zaslala 20.10.tr.
dopisy ministrům vnitra Martinu Pecinovi, ministru dopravy Gustávu Slámečkovi a
ministryní školství Miroslavě Kopicové dopis ve věci dodržování zásad
evropských úmluv ratifikovaných Českou republikou. „Obracíme se na Vás s
žádostí o pomoc ve věci předcházení zbytečnému zvyšování xenofobie a
nesnášenlivosti v oblasti mezilidských vztahů v obcích, které mají
nárok na zřizování dvojjazyčných nápisů… Monitorujeme zvyšování agresivity
určité skupiny většinového obyvatelstva, která se projevuje nevybíravými útoky
na webových stránkách, ale také ve stále se stupňující míře verbálními útoky
v kontaktech mezi občany. I když se tvrdí, že jsou to okrajové
záležitosti, nám se to jeví jako tendence se zvýšenou četností.“
Coexistentia-Soužití navrhuje proškolení všech úředníků 31 obcí, jichž se
dvojjazyčnost týká, umístění příslušné informace na zastávkách veřejné dopravy
a zaslání oběžníků do škol pro účitele, žáky a jejich prostřednictvím pro
rodiče a podrobně vysvětlit závazky České republiky, které vyplývají
z ratifikace Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské
charty regionálních či menšinových jazyků vůči polské národní menšině.
Dwujęzyczność w
rozkładach jazdy – Przewodniczący Wspólnoty-Coexistentii Sándor Pálffy przesłał 29.10.br.
list przewoźnikom autobusowym w regionie Śląska Cieszyńskiego z żądaniem
dwujęzycznego oznakowania przystanków w 31 gminach na Zaolziu. „Dwujęzyczne
nazewnictwo należy stosować również w rozkładach jazdy“ – podkreślił. / Dvojjazyčnost v jízdních řádech – Předseda Coexistentie-Soužití Alexander
Pálffy zaslal 29.10.tr. dopis autobusovým dopravcům v regionu Těšínského
Slezska se žádostí na dvojjazyčné označení zastávek v 31 obcích na
Zaolzí.„Dvojjazyčné názvy je nutno
uvádět rovněž v jízdním řádu“ – zdůraznil.
W sprawie „petycji“
do Parlamentu Europejskiego – Przewodniczący sekcji polskiej Wspólnoty-Coexistentii Stanisław Gawlik
zredagował stanowisko w sprawie reakcji państwa czeskiego na tekst petycji
przekazanej w ub.roku ze wsparciem Wspólnoty-Coexistentii do Parlamentu
Europejskiego. Tłumaczenie, że nie istnieją dowody o domniemanych praktykach
asymilacyjnych i twierdzenie, że przedkładanie nieprecyzyjnych i
niewiarygodnych danych statystycznych jest podstawą do oczerniania autora
petycji Józefa Stańka i jej sygnatariuszy o pomówienie Republiki Czeskiej,
wydają się niewiarygodne. Dokumenty o tym, że bezwzględna asymilacja w
rzeczywistości była, są ogólnie dostępne. / Ve věci „petice“ do Evropského parlamentu – Předseda polské sekce Coexistentie-Soužití Stanislav Gawlik připravil
vyjádření ve věci reakce českého státu na text petice předané v minulém
roce s podporou Coexistentie-Soužití Evropskému parlamentu. Vysvětlování,
že neexistují důkazy o údajných asimilačních praktikách a tvrzení, že
předkládání neprecizních a nevěrohodných statistických údajů, je podkladem
k osočování autora petice Józefa Staňka a jejich signatářů o pomluvu České
republiky, se zdá být neuvěřitelné. Doklady o tom, že násilná asimilace ve
skutečnosti byla, jsou veřejně dostupné.
Zmarł Jan Pyszko
W dniu 17.10.br. zmarł w Szwajcarii Jan
Pyszko, lekarz, społecznik, wielki patriota. Urodził się 14.4.1930 w
Oldrzychowicach. Ukończył Gimnazjum Polskie w Czeskim Cieszynie oraz studia
medyczne na Uniwersy-tecie Palackiego w Ołomuńcu i
Uniwersytecie Bazylejskim w Szwajcarii, uzyskując specjalizację w
chirurgii I i II stopnia oraz doktorat i habilitację. W Ołomuńcu wybudował
laboratorium chirurgii ekspery-mentalnej. W Szwajcarii, gdzie mieszkał od 1969
roku, założył prywatną klinikę. Był autorem 25 publikacji naukowych
z zakresu medycyny.
Jan Pyszko był założycielem i działaczem wielu organizacji społecznych,
między innymi polsko-polonijnej partii politycznej Organizacja Narodu Polskiego
– Liga Polska (z ramienia której kandydował w 2005 roku na prezydenta
Rzeczypospolitej Polskiej), Związku Organizacji Polskich w Szwajcarii,
Europejskiej Unii Wspólnot Polonijnych, Fundacji Słowa Polskiego dla Zaolzia.
Był fundatorem odnowy pomników i tablic pamiątkowych – polskich żołnierzy
zamordowanych w Stonawie w wojnie czesko-polskiej w 1919 roku, tablicy
pamiątkowej Józefa Piłsudskiego w Jabłonkowie, pomnika Ślązaczki na placu
zamkowym w Cieszynie, tablicy upamiętniającej 100-lecie polskiej szkoły w
Oldrzychowicach. Ścisłe kontakty utrzymywał w Macierzą Szkolną i jej prezesem
Janem Brannym. Wspierał projekt Unii Europejskiej na wybudowanie ośrodka na
Bagińcu.
Ekumeniczne nabożenstwo żałobne zorganizowane przez Towarzystwo
Ewangeli-ckie w Czeskim Cieszynie, Macierz Szkolną w RC, Polski Związek
Kulturalno-Oświatowy i Polską Sekcję Narodową Ruchu Politycznego
Coexistentia-Wspólnota odbyło się 30.10.br w kościele ewangelickim w Czeskim
Cieszynie na Niwach.
Dne 17.10.tr. zemřel ve
Švýcarsku Jan Pyszko, lékař, veřejný činitel, velký vlastenec. Narodil se
v Oldřichovicích 14.4.1930. Vystudoval Polské gymnázium v Českém
Těšíně a lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Bazylejské
univerzity ve Švýcarsku, kde získal specializaci I a II stupně v oboru
chirurgie, doktorát a hablitaci. V Olomouci zřidil laboratoř
experimentální chirurgie. Ve Švýcarsku, kde bydlel od roku 1969, založil
soukromou kliniku. Je autorem 25 vědeckých prací z oboru lékařství. Jan
Pyszko byl zakladatelem a funkcionářem mnoha společenských organizací, mj.
polsko-polonijní politické strany Organizacja Narodu Polskiego – Liga Polska (za kterou kandidoval v 2005 roce na
prezidenta Polské republiky), Svazu polských organizací ve Švýcarsku, Evropské
unie Wspólnot Polonijnych, Nadace Słowa
Polskiego dla Zaolzia. Spolufinancoval
obnovení pomníků a památné desky – polských vojáků zavražděných ve Stonavě
v česko-polské vojně v 1919 roce, Józefa Piłsudského
v Jablunkově, Slezačky v Těšíně a desku ke 100. výročí polské školy
v Oldřichovicích. Těsné kontakty udržoval z Matici školskou a jejím
předsedou Janem Brannym. Podporoval projekt Evropské unie na výstavku střediska
na Bagińcu. Ekumenická smuteční
bohoslužba pořádána Evangelickým sdružením v Českém Těšíně, Matici
školskou v ČR, Polským svazem kulturně-osvětovým a Polskou národní sekcí
Politického hnutí Coexis-tentia-Soužití se konala dne 30.10.tr.
v evangelickém kostele v Českém Těšíně na Nivách.
Wspomnienie działacza Wspólnoty-Coexistentii
W dniu 10.11.2009 minęła
dziesiąta rocznica tragicznej śmierci Edwina Macury, działacza sekcji polskiej
Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia i wielu innych polskich organizacji w
Republice Czeskiej, m.in. Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego, Macierzy
Szkolnej, Spółdzielni Dom Polski, Stowarzyszenia Elektryków Polskich.... Był
dyrektorem Biura Zarządu Głównego PZKO i przez jedną kadencję członkiem Rady
Polaków. Sprawy Polski i Polaków były dla Niego najważniejsze.
Dne 10.11.2009 uplynulo deset let od tragické smrti Edwina Macury,
funkcionáře polské sekce Politického hnutí Coexistentia-Soužití a mnoha dalších
polských spolků v České republice, mj. Polského svazu kulturně-osvětového,
Matice školské, Družstva Polský dům, Sdružení polských elektrotechniků.... Byl
ředitelem Kanceláře Hlavního výboru PZKO a jedno volební období členem Rady
Poláků. Záležitosti Polska a Poláků byly pro Něho nejdůležitější.
Jubileusz 80 rocznicy urodzin, który pozostać
miałw ukryciu ?
Człowiek
spotyka się z człowiekiem. Rozmawia, dyskutuje – nawet zawzięcie, bo
sprawy zaszły za daleko. I nie można obojętnie przechodzić koło nich, a nie
zauważać że czas biegnie. Że to dwadzieścia lat mineło jak los ich zetknął. I
nie pomyśli, że jego adwersarz w dyskusji, ale wspólnik w działaniu w tym roku
obchodził okrągły życiowy jubileusz, dla mężczyzny wiek chlubny, kiedyś
określany jako podeszły, dziśnazywany
wiekiem mądrości życiowej.
Bo jak tu
przymierzać życie człowieka latami. Dlakażdego innego ten okres kojarzy się ze zasłużonym nic
nierobieniem, czy też sentymentalnymi wspomnienia-mi za przeszłościa, ale dla
Naszego Jubilata to okres, kiedy w życiutrzeba jeszcze wiele zdziałać I nieczas na rozczulaniu się nad jakimś tam 80 Jubileuszem urodzin. Aby temu
było mało to nawet nie pomyśli, że w tym kraju zaolziańskim panuje taki zwyczaj
– bo wielu rówieśników już nie pozostało, a ci młodsi nie muszą pamiętać – że
sie zaprosi co znamienitszych towarzyszy broni na symboliczną lampkę, by
powspominać stare dobre czasy albo wypomnieć tym młodszym, żeby zakasali rękawy
i brali sobie przykład. I jak tu potem pielęgnować tradycję, kiedy Ci
Zasłużeni, bo już sobie na to zasłużyli, nie chcą te tradycje kontynuować.
Tak więc
Drogi Solenizancie, chociaż z opóźnieniem, ale przecieżz serca składamy najserdeczniesze
życzenia pomyślności, zdrowia i nieustającej werwy w działaniu.
A o kim
mowa?
No
przecież o Dr inż. Józefie Stańku, zadziornym, nieustępliwymi skutecznym w działaniu człowieku,
Patriocie Polskim, któremu Zaolzie nigdy nie zostanie obojętne, a sprawy ludzi
tu żyjących priorytetowe.
Vivat
!!!Sto lat !!!
Jubileum 80. výročí narozenin, které mělo být ukryto
Člověk se
setkává s člověkem. Mluví, diskutuje, dokonce tvrdošíjně, protože věci se
pohnuly moc daleko. A nelze lhostejně přecházet vedle nich, a nepozorovat, že
čas běží. Že už uplynulo dvacet let co je osud spojil. A nikdo se nezamyslel,
že jeho odpůrce v diskusi, ale společník v činnosti v letošním
roce slavil kulaté životní výročí, pro muže věk chlubný, kdysi charakterizován
jako pokročilý, dnes nazýván věkem životní moudrosti.
Neboť jak tu srovnávat život člověka se
stářím.Pro každého jiného toto období je spojeno se zasloužilým nicneděláním,
nebo také sentimentálním vzpomínáním minulosti, ale pro našeho Oslavence je to
období, kdy v životě je nutno ještě něco mnoho dosáhnout. A není čas na
vzrušování se nad nějakým 80. výročím narozenin. Aby toho bylo málo, dokonce si
ani neuvědomí, že v této zaolzanské zemi je takový zvyk - protože mnoho
vrstevníků již nezůstalo, a ti mladší nemusí pamatovat - že se pozve co
nejvýznamnější spolubojovníky na symbolickou skleničku, aby si připomenout
staré dobré časy nebo vyčíst těm mladším, aby vyhrnuli rukávy a brali si
příklad. A jako tu potom pečovat o tradice, když ti Zasloužilí, protože už si
na to zasloužili, nechtějí v těchto tradicích pokračovat.
A proto Drahý Oslavenče, i když se
zpožděním, ale přece ze srdce ti přejeme vše nejlepší, zdraví a neustálý zápal
do práce.
A kom je řeč? No přece o Dr inż Józefu
Strańkovi, svárlivém, neústupném a úspěšném v činnosti člověku, Polském
Vlastenci, kterému Zaolzí nikdy nebude lhostejné, avěci lidí zde žijících budou prioritou.
Vivat !!! Sto
let !!!
Jubileusz Polonii KARWINA
W
bieżącym roku obchodzi jubileusz 90-lecia zasłużony dla polskiej mniejszości
narodowej na Zaolziu Polski KlubSportowy „Polonia“ Karwina. W grudniu br. w Bibliotece Regionalnej w
Karwinie zainstalowana będzie wystawa dokumentująca jego działalność w okresie
1919-1952.
Az idén ünnepli fennállásának 90. évfordulóját a „Polonia” Lengyel Sportklub
Karvinában, melynek nagy érdemei vannak az Olzán-túli lengyel nemzeti kisebbség
ügye terén. Ez év decemberében lesz Karviná Regionális Könyvtárában egy
kiállítás, mely dokumentálni fogja e szervezet 1919-1952 között kifejtett
tevékenységét.
V letošním roce slaví 90. výročí vzniku zasloužilý pro polskou národnímenšinu na Zaolzí Polský sportovní klub
„Polonia” Karviná. V prosinci tr. v Regionální knihovně v Karviné bude
instalována výstava dokumentujícíjeho
činnost v období 1919-1952.