xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx WIADOMOCI – TUDÓSÍTÁSOK –
ZPRÁVY 37 – 6/2010 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx ROK WYBORCZY Biecy rok jest w Republice Czeskiej rokiem
wyborczym. Najwaniejsze s dla Coexistentii jesienne wybory komunalne, które
odbd si razem z wyborami senackim w 1/3 obwodów. W dniach 28. i 29.5.
odbyy si wybory do Izby Poselskiej Parlamentu RC. Pomimo, e w wyborach wygraa
SSD, wikszo uzyskay partie centrowe i prawicowe i to one tocz rozmowy o
utworzeniu rzdu. Dokadne wyniki zamieszczamy w rodku numeru. Wybory
parlamentarne odbyy si – ju po zamkniciu numeru – na Sowacji. W Polsce
natomiast trwa kampania przed przedwczesnymi wyborami prezydenckimi. Letošní rok je v eské
republice rokem volebním. Nejdleitjší pro Coexistentii jsou komunální volby,
které se budou konat spolu se senátními volbami v 1/3 okrsk. Ve
dnech 28. a 29.5. se konaly volby do Poslanecké snmovny Parlamentu R.
Pestoe ve volbách zvítzila SSD, vtšinu získaly stedové a pravicové trany.
Práv tyto strany se dohadují o vytvoení vlády. Pesné volební výsledky
zveejujeme uvnit ísla. Parlamentní volby se konaly – u po uzávrce tohoto ísla
– na Slovensku. Naproti tomu v Polsku bí volební kampa ped pedasnými
prezidentskými volbami. Wybory do Izby Poselskiej
Parlamentu RC – wyniki Volby do Poslanecké snmovny Parlamentu R – výsledky W pitek i sobot 28.-29.5.2010 przebiegy w
Republice Czeskiej wybory do Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej.
Startowao w nich 26 partii wyborczych. Próg wyborczy 5% przekroczyo i do
czeskiego parlamentu weszo pi ugrupowa politycznych: Czeska Partia
Socjaldemokratyczna (SSD) – 56 mandatów, Obywatelska Partia
Demokratyczna (ODS) – 53 mandaty, TOP 09 – 41 mandatów, Komunistyczna
Partia Czech i Moraw (KSM) – 26 mandatów, Sprawy Publiczne (VV) –
24 mandatów. Zamieszczamy wyniki wyborcze partii, które uzyskay co najmniej
0,5 % gosów: V pátek
a sobotu 28.-29.5.2010 probhly v eské republice volby do Poslanecké
snmovny Parlamentu eské republiky. Voleb se úastnilo 26 volebních stran.
Volební práh 5 % pekroilo a mandáty v eském parlamentu získalo celkem pt
politických seskupení: eská strana sociáln demokratická (SSD) – 56
mandát, Obanská demokratická strana (ODS) – 53 mandát, TOP 09
– 41 mandát, Komunistická strana ech a Moravy (KSM) – 26 mandát,
Vci veejné (VV) – 24 mandát. Zveejujeme volební výsledky stran, které
získaly alespo 0,5 % hlas: 1. eská strana sociáln demokratická 1 155 267 22,08 % 2. Obanská demokratická strana 1 057 792 20,22 % 3. TOP 09
873 833 16,70
% 4. Komunistická strana ech a Moravy 589 765 11,27
% 5. Vci veejné 569 127 10,88 % 6. Kesanská a demokratická unie 229 717 4,39 % 7. Strana práv oban – zemanovci 226 527 4,33 % 8. Suverenita – blok J. Bobošíkové
192 145 3,67 % 9. Strana zelených 123 831
2,44 % 10. Dlnická strana
sociální spravedlnosti 59 888 1,14 % 11. eská pirátská strana 42
323 0,80 % 12. Strana svobodných
oban 38 894 0,74 % Wybory do Izby Poselskiej
Parlamentu RC – wyniki w niektórych miastach i gminach Województwa
Morawskolskiego / Volby do Poslanecké
snmovny Parlamentu R – výsledky v nkterých mstech a obcích
Moravskoslezského kraje Ostrawa: SSD (28,2%), ODS (19,2%), KSM (12,3%), VV
(11,3%) Nowy Jiczyn: SSD (24,3%), ODS (21,0%), VV (14,1%), TOP 09
(10,6%) Frensztat p. Radgoszczem: ODS (23,8%), SSD (23,0%),
VV (12,6%), TOP 09 (12,8%) Bruntal: SSD (24,7%), KSM (16,9%), ODS (16,8%), VV
(11,7%) Opawa: SSD (23,3%), ODS (20,8%), TOP 09 (13,5%), VV
(12,1%) Krawarze: ODS (22,8%), SSD (22,5%), VV (14,6%), TOP 09
(12,4%) Bolatice: SSD (24,9%), ODS (19,2%), TOP 09 (16,5%), VV
(13,3%) Beneszów Dolny: SSD (33,6%), ODS (19,8%), TOP 09 (10,9%), VV
(10,5%) Hluczyn: SSD (29,3%), ODS (17,4%), VV (12,1%), TOP 09
(10,1%) Frydek Mistek: SSD (29,7%), ODS (17,4%), VV (13,1%), KSM
(11,7%) Frydlant nad Ostrawic: SSD (25,7%), ODS (19,7%),
VV (13,6%), KSM (11,5%) Hawierzów: SSD (34,5%), KSM (15,6%), ODS (13,8%), VV
(11,1%) Szonów: SSD (25,0%), ODS (19,8%), KSM (13,5%), VV
(11,0%) Pietwad: SSD (33,8%), KSM (18,0%), ODS (15,1%), VV
(11,3%) Bogumin: SSD (39,2%), ODS (15,8%), KSM (12,3%), VV
(9,8%) Rychwad: SSD (32,8%), KSM (16,6%), ODS (15,0%), VV
(11,8%) Orowa: SSD (37,7%), KSM (16,5%), VV (11,8%), ODS
(11,1%) Lutynia Dolna: SSD (34,3%), KSM (16,0%), ODS (15,7%), VV
(10,4%) Dziemorowice: SSD (30,9%), ODS (17,7%), KSM (17,1%), VV
(11,9%) Karwina: SSD (42,8%), KSM (16,4%), ODS (10,6%), VV
(9,0%) Piotrowice k. Karwiny: SSD (35,6%), ODS (14,2%),
VV (11,2%), KSM (10,4%) Stonawa: SSD (32,9%), SPO-Z (19,3%), KS (12,8%), ODS
(12,6%) Olbrachcice: SSD (34,8%), KSM (14,3%), ODS (12,8%), VV
(9,4%) Sucha Górna: SSD (33,6%), KSM (18,3%), ODS (13,4%), VV
(8,2%) Cierlicko: SSD (29,3%), ODS (17,2%), KSM (12,7%), VV
(11,5%) Kocobdz: SSD (30,2%), ODS (14,8%), KDU-SL (13,6%),
KSM (9,6%) Czeski Cieszyn: SSD (30,9%), ODS (17,3%), KSM (10,1%), TOP
09 (9,8%) Ropica: SSD (27,6%), TOP 09 (16,7%), ODS (13,1%),
KDU-SL (11,4%) Trzyniec: SSD (33,4%), ODS (16,1%), VV (11,4%), TOP 09
(10,7%) Wdrynia: SSD (33,0%), ODS (17,0%), TOP 09 (12,9%), VV
(9,7%) Bystrzyca: SSD (31,1%), ODS (16,5%), TOP 09 (11,9%), VV
(10,8%) Nydek: SSD (33,9%), ODS (18,1%), VV (12,4%), KSM
(9,9%) Gródek: SSD (35,7%), ODS (17,3%), TOP 09 (11,1%), VV
(10,2%) Nawsie: SSD (35,0%), ODS (16,9%), VV (11,1%), TOP 09
(8,7%) Milików: SSD (39,4%), KDU-SL (9,8%), VV (9,7%), ODS
(9,2%) Jabonków: SSD (33,4%), ODS (16,9%), KDU-SL (14,0%),
VV (9,3%) Piosek: SSD (40,2%), ODS (12,9%), KDU-SL (11,9%),
VV (10,0%) Bukowiec: SSD (45,0%), KDU-SL (19,5%), ODS (10,8%),
TOP 09 (6,8%) omna Dolna: SSD (32,7%), KDU-SL (16,1%), ODS (15,6%),
TOP 09 (10,7%) Mosty k. Jabonk.: SSD (31,4%), ODS (17,6%), TOP 09 (11,4%), KDU-SL (11,1%) Obradowaa Rada Republikowa
… / Jednala Republiková rada … Rada Republikowa Coexistentii obradowaa
13.2. br. w Ostrawie. Zebranie prowadzi przewodniczcy Ruchu Sándor Pálffy.
Sprawozdanie z dziaalnoci Polskiej Sekcji Narodowej przedstawi
Stanisaw Gawlik. Ocen dziaalnoci Wgierskiej Sekcji Narodowej przekaza do
protokou László Attila Kocsis. W uchwale, któr redakcja ma do dyspozycji,
Rada Republikowa zobowizaa przewodniczcych sekcji polskiej i wgierskiej,
aby skoordynowali programy wyborcze i przedstawili Radzie Republikowej koncept
programu Ruchu. Sekcja wgierska nie zaakceptowaa wniosek Polskiej Sekcji
Narodowej na zmian nazwy Ruchu. Uchwalono program uroczystego zebrania
Coexistentii, który bdzie zorganizowany z okazji 20-lecia Ruchu. Podjto
uchway zwizane z wyborami parlamentarnymi. Rada Republikowa uchwalia
program zebra centralnych organów Ruchu. Z penienia funkcji
sekretarza Rady Wykonawczej zrezygnowa Ferenc Monus. O dokooptowanie do Rady
Wykonawczej nowego sekretarza zobowizano sekcj wgiersk. Na temat jesiennych
wyborów komunalnych nie obradowano. / Republiková
rada Coexistentie jednala 13.2. tr. v Ostrav. Schzi ídil pedseda Hnutí
Alexander Pálffy. Zprávu z innosti Polské národní sekce pednesl
Stanislav Gawlik. Zhodnocení innosti Maarské národní sekce pedal do zápisu
Ladislav Kocsis. V usnesení, které redakce má k dispozici, Republiková
rada uloila pedsedm polské a maarské sekce, aby sladili volební programy
a pednesli Republikové rad souhrnný program Hnutí. Maarská
národní sekce
neschválila návrh Polské národní
sekce na zmnu názvu Hnutí. Byl schválen
program slavnostní schze Coexistentie, který bude
uspoádán u píleitosti
20-tého výroí Hnutí. Byla pijata
usnesení související s parlamentními
volbami. Republiková rada schválila program schzí ústedních orgán Hnutí. Na
funkci tajemníka Výkonné rady rezignoval František Monuš. Kooptovat do Výkonné
rady nového tajemníka bylo uloeno maarské sekci. Na téma podzimních
komunálních voleb Republiková rada nejednala. … i Rada Wykonawcza / … a Výkonná rada Jak poinformowa redakcj Rudolf Gaál,
czonek Rady Wykonawczej, zebrania rady Rady odbyy si 27.3. w Kocobdzu i
12.6. w Mirowie. Zebranie 8.5. w Gródku nie odbyo si. Podjtych uchwa
redakcji nie przekazano / Jak sdlil
redakci Rudolf Gaál, len Výkonné rady, schze Rady se konaly 27.3.
v Chotbuzi a 12.6. v Mírov. Schze dne 8.5. byla zrušena. Pijatá
usnesení nebyly redakci pedány. Polska Sekcja Narodowa w
2010 roku / Polská národní sekce
v 2010 roce 17-osobowy zarzd Polskiej Sekcji Narodowej odby od pocztku biecego
roku ju 6 zebra. Regularnie schodzi si te 7-osobowe prezydium zarzdu
sekcji. Niniejszy artyku prezentuje wykaz zasadniczych tematów i uchwa
podejmowanych na zebraniach. 1. 4.1.2010 dyskusja na temat Raportu Ministerstwa Spraw
Zagranicznych RP na temat stanu posiadania Polonii i
Polaków w krajach ociennych, w tym w Republice Czeskiej, omówienie tematu nazwy
Ruchu (Czeski Cieszyn) 2. 11.2.2010 informacja o przebiegu spotkania
z prezydentem RP Lechem Kaczyskim w Pradze, informacja o
dziaalnoci Organizacji Poytku Publicznego Koexistencia o.p.s., omówienie
przygotowania zebrania z okazji 20-lecia Ruchu (Czeski Cieszyn) 3. 17.3.2010 przygotowanie uroczystego zebrania
z okazji 20-lecia Ruchu, omówienie udziau Ruchu w wyborach
parlamentarnych, dyskusja na temat wniosku programu do jesiennych
wyborów komunalnych (Czeski Cieszyn) 4. 27.3.2010 zebranie robocze (Kocobdz) 5. 31.3.2010 ocena uroczystego zebrania z okazji
20-lecia Ruchu, dyskusja na temat ochrony pomników
z okresu II wojny wiatowej, dyskusja na temat wyborów parlamentarnych i komunalnych,
uchwalenie programu do wyborów komunalnych (Czeski Cieszyn) 6. 9.6.2010 uchwalenie zada pod obrady Rady Wykonawczej
– program do wyborów komunalnych i
zapewnienie dziaalnoci centralnego sztabu wyborczego, odpowiedzialno za listy kandydackie w
poszczególnych gminach (Czeski Cieszyn) Podczas obrad najwicej
czasu powicono przygotowaniom uroczystego zebrania z okazji 20-lecia
Ruchu. Zebranie, za którego przygotowanie odpowiadaa sekcja polska odbyo si 27.3.br
w Kocobdzu. Podejmowano te uchway zwizane z udziaem Ruchu w
jesiennych wyborach komunalnych. Wewntrz numeru zamieszczamy przyjty przez
sekcj wniosek programu do wyborów komunalnych oraz uchwalony wczeniej program
dziaalnoci sekcji. W dyskusji na temat pomników i miejsc pamici narodowej, które
znajduj si niemal we wszystkich gminach Zaolzia, przyjto uchwa o
wystosowaniu listu do poszczególnych gmin na ten temat. Podkrelono, e
obowizki gmin jednoznacznie okrela ustawa o grobach wojennych. Omawiano temat publikacji „Dzieje lska Cieszyskiego“ pod
redakcj Idzi Panica i braku w tej publikacji rzetelnych informacji o Polakach
na Zaolziu i pominiciu w publikacji prac autorów zaolziaskich. Dyskutowano
te o korespondecji zwizanej w wdraaniem dwujzycznych napisów, czy ich
brakiem wdraania w niektórych gminach. Przed wyborami parlamentarnymi wystosowano listy wspierajce
liderom ugrupowa politycznych Vci veejné i SPO – zemanovci. 17-lenný výbor Polské
národní sekce jednal od zaátku roku u 6 krát. Pravideln se scházelo také
7-lenné pedsednictvo výboru sekce. Tento lánek zveejuje seznam zásadních
tématických okruh, které byly projednávány a pijatá usnesení. 1. 4.1.2010 diskuse na téma
Zprávy Ministerstva zahranií PR nt. stavu Polonie a Polák v sousedních zemích, vetn eské republiky, projednání otázky názvu Hnutí
(eský Tšín) 2. 11.2.2010informace o
prbhu setkání s prezidentem PR Lechem Kaczyským v Praze, informace
o innosti Veejn prospšné spolenosti Koexistencia o.p.s., projednání píprav schze u píleitosti 20. výroí Hnutí (eský Tšín) 3. 17.3.2010 píprava
slavnostní schze u píleitosti 20. výroí
Hnutí, projednání úastí
Hnutí v parlamentních volbách, diskuse na téma návrhu programu po podzimních komunálních voleb (eský Tšín) 4. 27.3.2010 pracovní
schze (Chotbuz) 5. 31.3.2010 zhodnocení
slavnostní schze u píleitosti 20. výroí Hnutí, diskuse nt. ochrany pomník z období II. svtové války, diskuse nt. parlamentních a
komunálních voleb, schválení programu do komunálních voleb (eský Tšín) 6. 9.6.2010 schválení úkol
na jednání Výkonné rady – program do komunálních voleb a zajištní innosti ústedního volebního štábu, zodpovdnost za kandidátní
listiny v obcích (eský Tšín) Na
jednání nejvíce asu bylo vnováno
píprav slavnostní schze u
píleitosti 20. výroí Hnutí. Schze, za
její pípravu byla zodpovdná PNS,
se konala 27.3. v Chotbuzi. Byla pijatá také
usnesení související
s úastí Hnutí v podzimních
komunálních volbách. Uvnit ísla
zveejujeme pijatý sekcí návrh programu do
komunálních voleb a pijatý díve
program innosti sekce. V diskusi na téma pomník a
památných míst, které
se nacházejí práv ve všech obcích
na Zaolzí, bylo pijato usnesení o zaslání
dopisu do jednotlivých obcí na toto téma. Bylo
zdraznno, e povinností obcí
jsou jednoznan ureny zákonem o vojenských hrobech.
Byla také diskuse o
publikaci „Djiny Tšínského Slezska“,
její redaktorem je Idzi Panic, ve které
scházejí ádné informace o
Polácích na Zaolzí a nebyly vyuity práce
autor
z Zaolzí. Probhla také diskuse o korespondenci na
téma zavádní
dvojjazyností, pípadn o nezávadní
dvojjazyností v nkterých obcích.
Ped parlamentními volbami byly zaslány dopisy
lídrm politických stran Vci
veejné a SPO – zemanovci
s podporou ve volbách. Wniosek programu wyborczego Ruchu Politycznego Coexistentia (COEX) do wyborów
komunalnych w padzierniku 2010 roku
zaakceptowany przez Polskj Sekcj Narodow COEX 1) Podstawowym celem jest
forsowanie zmian w systemie prawnym
Republiki Czeskiej wynikajcych z zobowiza sygnatariusza Umowy Ramowej o
Ochronie Mniejszoci Narodowych i Europejskiej Karty Jzyków Regionalnych czy
Mniejszociowych, oraz zwizane z tym cele wtórne, jakimi s a) ledzenie kroków organów
administracji pastwowej w sprawie implementacji umów europejskich do systemu
prawnego Republiki Czeskiej, b) dziaania wspierajce kroki
organów samorzdu terytorialnego podczas wdraania umów europejskich (dwujzyczne
tablice nazw topograficznych, moliwo korzystania z jzyka mniejszoci
narodowych w urzdach) 2) Zgodnie ze statutem
Ruchu i uchwa XI. Kongresu realizowa podstawowe cele Ruchu, którymi s a) prawo na korzystanie z wasnego jzyka w kontaktach urzdowych, b) prawo na wyksztacenie w jzyku ojczystym, gwarantowane przez pastwo, c)prawo udziau w rozwizywaniu spraw dotyczcych mniejszoci narodowych, d) prawo do szerzenia informacji w wasnym jzyku, e) prawo na rozwój istotnych tradycji kulturowych, f) prawo do zachowania wasnych pamitek kulturalnych i majtków, 3) Problematyka zwizana
z punktami 1) i 2) powinna by omawiana podczas obrad Komitów ds.
Mniejszoci Narodowych w miastach i gminach i przedstawiana do akceptacji
przedstawicielstwom i zarzdom miast i gmin. Kompetencje Komitetów ds.
Mniejszoci Narodowych powinny by dane ustaw 4) Priorytetem jest
zachowanie i rozwój szkolnictwa narodowociowego w Republice Czeskiej,
szczególnie przedszkoli, szkó podstawowych, rednich ogólnoksztaccych i
zawodowych autochtonicznej polskiej mniejszoci narodowej w Województwie
Morawskolskim 5) Domagamy si opracowania
i wdroenia programu ksztacenia spoeczestwa wikszociowego na terenach
zamieszkaych przez autochtoniczn mniejszo narodow, przede wszystkim nauki
jzyka mniejszoci narodowej i jej historii 6) Zapobieganie
zanieczyszczeniom atmosfery oraz pogorszenia warunków rodo-wiska naturalnego i krajobrazowego w Województwie
Morawskolskim powinno by zadaniem nie tylko Rzdu i Urzdu Województwa, ale
równie samorzdów. Czonkowie samorzdów powinni by wczeni do prac grup
roboczych omawiajcych stan zanieczyszczenia rodowiska nauralnego. rodowisko
naturalne w Województwie Morawskolskim powinno by chronione ustaw 7) Popieramy udoskonalenie
wspópracy szkolnictwa zawodowego, redniego oraz uczelni wyszych
z przedsibiorstwami 8) Popieramy modernizacj
komunikacji kolejowej, szczególnie poszerzenie trakcji elektrycznej, wprowadzenie integrowanego
systemu podróowania w obrbie cae-go województwa i jak najszybsze dobudowanie dróg szybkiego ruchu oraz obwodnic 9) Popieramy rozwój
przedsibiorczoci z wykorzystaniem moliwoci wolnego przepywu kapitau w
ramach Unii Europejskiej i Stefy Schengen oraz wspópracy transgranicznej
midzy Republik Czesk, Rzeczypospolit Polsk i Republik Sowack 10) Popieramy a) popraw korzystania z usug komunalnych na wsiach, b) rozwizywanie budowy sieci kanalizacyjnych oraz oczyszczalni cieków na
wsiach, c) udoskonalenie dziaania sieci okrgowych, publicznych i prywatnych
instytucji suby zdrowia, d) wytworzenie funduszu dla finansowania ordestaurowania miejscowych
zabytków – kapliczki, krzye, zabytki techniki, historyczne drzewa 11) Domagamy si
uproszczenia struktur policji, aby wicej policjantów byo wczonych do
dziaa operacyjnych w terenie 12) Fundusze samorzdów
lokalnych powinny w wikszym stopniu zapewni finansowanie grantów stowarzysze
obywatelskich mniejszoci narodowych w zakresie kultury, sportu oraz turystyki 13) Zapewnimy radnym Ruchu w
miastach i gminach serwis polityczny, m.in. za porednictwem stron
internetowych www.coexistentia.cz,
oraz gazety „Wiadomoci-Tudósítások-Zprávy“ wydawanej przez organizacj poytku
publicznego Koexistencia o.p.s.,
bdziemy zaprasza radnych Ruchu na zebrania i spotkania tematyczne
i bra udzia w zebraniach w gminach 14) Bdziemy wspópracowa
z stowarzyszeniami obywatelskimi mniejszoci narodowych, bra udzia w
obchodach wspomnieniowych z okazji znaczcych rocznic polskiej tosamoci
narodowej na Zaolziu i osobistoci historycznych, troszczy si o miejsca
pamici narodowej Návrh volebního programu Politického hnutí Coexistentia (COEX) do komunálních voleb v íjnu 2010,
schválen Polskou národní sekci COEX 1) Základním
cílem je
prosazování zmn v právním ád
eské republiky vyplývající ze
závazk
signatáe Rámcové úmluvy o ochran
národnostních menšin a Evropské charty
regionálních i menšinových jazyk a
souvísející s tím vedlejší cíle, kterými jsou a) sledování
postupu orgán státní správy ve vci
implementace evropských úmluv do právního ádu eské republiky, b) innostipodporující
postupy orgán územní samosprávy pi
zavádní evropských úmluv
(dvojjazyné tabule s topografickými názvy,
monost pouívání jazyka
národní menšiny na úadech) a) právo na pouívání vlastního jazyka v úedním styku, b) právo na vzdlávání v mateském jazyce, garantované státem, c) právo
na úast na ešení vcí
týkajících se národních
menšin, d) právo na šíení informací ve vlastním jazyce, e) právo na rozvoj vlastních kulturních tradic, f) právo na zachování vlastních kulturních tradic a statk 3) Problematika
související
s body 1) i 2) má být projednávána na
jednání Výboru pro národnostní
menšiny ve mstech a obcích a pedloena ke
schválení zastupitelstvm a radám
mst a obcí. Kompetence Výbor pro
národnostní menšiny mají být
dány zákonem 4) Prioritou je zachování a
rozvoj národnostního školství v eské republice, zejména mateských
škol, základních
škol, stedních škol
všeobecn vzdlávacích a odborných
uiliš autochtonní polské národní
menšiny
v Moravskoslezském kraji 5) Poadujeme
zpracovat a
uvést do ivota program vzdlávání
vtšinové spolenosti na území
obývaném
autochtonní národní menšinou,
pedevším výuky jazyka národní
menšiny a její
historie 6) Omezení
zneišování
ovzduší a poškozování
ivotního prostedí a krajiny
v Moravskoslezském
kraji má být úkolem nejen Vlády a
Krajského úadu, ale také samospráv.
lenové
samosprávy mají být zapojení po innosti
pracovních skupin projednávajících
stav zneištní ivotního prostedí.
ivotní prostedí v Moravskoslezském
kraji má být chránno zákonem. 7) Podporujeme posílení
spolupráce odborných uiliš, stedních a vysokých škol s podnikatelskou
sférou 8) Podporujeme
modernizaci
elezniní trakce, pedevším
zvtšení podílu elektrifikované trakce,
zavedení
integrovaného dopravního systému
v rámci celého kraje a urychlení
výstavby
rychlostních komunikací a obchvat 9) Podporujeme rozvoj
podnikatelské sféry s vyuitím monosti volného pohybu kapitálu
v rámci Evropské unie a Schengenského prostoru a peshraniní spolupráce
mezi eskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou 10) Podporujeme a) zlepšení vyuití komunálních slueb v obcích, b) ešení výstavby kanalizace a istíren odpadních vod v malých obcích, c) vytvoení fungující, kvalitní a asov dostupné sít krajských,
soukromých a státních zdravotníckých zaízení, d) zaloení fondu na obnovu místních památek – kapliky, kíe, technické
památky, významné stromy 11) Poadujeme zjednodušení
policejních struktur, aby více policist bylo pouito pro operativní innost
v terénu 12) Finance
územních
samospráv mají ve vtší míe
zajistit financování grant obanských
sdruení
národních menšin v oblasti kultury, sportu a
turistiky 13) Zajistíme zastupitelm
Hnutí v mstech a obcích politický servis, mj. prostednictvím internetových
stránek www.coexistentia.cz
a novin
„Wiadomoci-Tudósítá-sok-Zprávy“
vydávané obecn prospšnou spolenosti
Koexistencia o.p.s., budeme zvát zastupitele Hnutí na
schze a tématická
setkání a úastnit se schzí
v obcích 14) Budeme
spolupracovat
s obanskými sdrueními národních
menšin, úastnit se vzpomínkových
slavností u píleitostí významných
výroí polské národní
svébytnosti na Zaolzí
a historických osobností, peovat o místa
národní památky Plan pracy Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Coexistentia uchwalony na zebraniu zarzdu sekcji w dniu 4.1.2010 1) Zgodnie ze statutem
Ruchu i uchwa XI. Kongresu realizowa podstawowe cele Ruchu, którymi s a) prawo na korzystanie z wasnego jzyka w kontaktach urzdowych, b) prawo na wyksztacenie w jzyku ojczystym, gwarantowane przez pastwo, c) prawo na udzia w rozwizywaniu spraw dotyczcych mniejszoci narodowych, d) prawo do szerzenia informacji w wasnym jzyku, e) prawo na rozwój istotnych tradycji kulturowych, f) prawo do zachowania wasnych pamitek kulturalnych i majtków, g) implementacja powyszych zasad do systemu prawnego Republiki Czeskiej
wynikajcych z zobowiza sygnatariusza Umowy Ramowej o Ochronie
Mniejszoci Narodowych i Europejskiej Karty Jzyków Regionalnych czy
Mniejszociowych 2) Zogranizowa uroczyste
zebranie Ruchu z okazji 20. rocznicy dziaalnoci Ruchu 3) Wspópracowa
z Wgiersk Sekcj Narodow w organizacji konferencji z okazji 20. rocz-nicy
dziaalnoci Ruchu 4) Wspópracowa
z pozostaymi sekcjami narodowymi Ruchu 5) W wyborach
parlamentarnych w maju 2010 roku wspiera te partie wyborcze, które w swoim
programie zamieszcz punkt dotyczcy ochrony mniejszoci narodowych 6) W wyborach senackich w padzierniku
2010 roku wspiera tych kandydatów, którzy w swoim programie zamieszcz punkt
dotyczcy ochrony mniejszoci narodowych 7) Opracowa program
wyborczy do wyborów komunalnych w padzierniku 2010 roku 8) Bra aktywny udzia w
wyborach komunalnych w 2010 roku – rejestrowa w miastach i gminach partie
wyborcze Ruchu, stowarzyszenia wyborcze Ruchu z kandydatami niezalenymi,
ewentualnie koalicje ze sprawdzonymi partnerami politycznymi 9) Konwent sekcji
zorganizowa w listopadzie 2010 roku – po wyborach komunalnych, w programie
którego bdzie ocena wyników wyborów komunalnych 10) Zapewnia radnym Ruchu w
miastach i gminach serwis polityczny i bra udzia w redagowaniu stron
internetowych www.coexistentia.cz,
zaprasza radnych co najmniej 2 razy w roku na zebrania Ruchu, ewentualnie bra
udzia w zebraniach w gminach 11) Zapewnia obchody
wspomnieniowe z okazji znaczcych rocznic polskiej tosamoci naro-dowej
na Zaolziu i osobistoci historycznych, troszczy si o miejsca pamici
narodowej 12) ledzi kroki organów
administracji pastwowej w sprawie implementacji umów europejskich do systemu
prawnego Republiki Czeskiej 13) ledzi kroki organów
administracji pastwowej w sprawie rekompensaty finansowej za skonfiskowane po
II wojnie wiatowej majtki polskim organizacjom 14) Wspópracowa
z stowarzyszeniami obywatelskimi polskiej mniejszoci narodowej, przede
wszystkim z PZKO 15) Wspópracowa
z Wgiersk Sekcj Narodow podczas organizacji w czerwcu 2010 roku
obchodów w Mirowie ku czci J.Esterházy i umczonych przez nazistów polskich
winiów z okresu II wojny wiatowej 16) Wspópracowa
z organizacj poytku publicznego Koexistencia o.p.s. przy zapewnianiu
dziaalnoci wydawniczej 17) Bra udzia w zebaniach
centralnych organów Ruchu i zapewnia biec agend Ruchu 18) Organizacyjnie zapewnia
dziaalno Grup Gminnych Ruchu 19) Organizowa zgodnie
z regulaminem sekcji zebrania zarzdu sekcji – co najmniej 4 razy rocznie
i zebrania prezydium zarzdu sekcji – co najmniej raz na miesic Plán práce Polské národní sekce politického hnutí Coexistentia schválený na schzí výboru sekce dne 4.1.2010 1) V souladu
s stanovami Hnutí a usnesením XI. Kongresu realizovat základní cíle hnutí,
kterými jsou a) právo na
pouívání vlastního jazyka v úedním styku b) právo na vzdlávání v mateském jazyce,
garantované státem c) právo na úast
na ešení vcí týkajících se národních menšin d) právo na šíení informací ve vlastním jazyce e) právo na
rozvoj vlastních kulturních tradic f) právo na
zachování vlastních kulturních tradic a statk g) implementace tchto zásad do právního ádu
eské republiky vyplývajících ze závazk signatáe Rámcové úmluvy o ochran
národních menšin a Evropské charty
regionálních i menšinových jazyk 2) Uspoádat slavnostní
schzi Hnutí u píleitosti 20. výroí innosti Hnutí 3) Spolupracovat
s Maarskou národní sekci pi uspoádání semináe u píleitosti 20.
výroí innosti Hnutí 4) Spolupracovat
s ostatními národními sekcemi Hnutí 5) V parlamentních
volbách v kvtnu 2010 podporovat ty volební strany, které ve svém programu
zveejní bod týkající se ochrany národních menšin 6) V senátních volbách
v íjnu 2010 podporovat ty kandidáty, kteí ve svém programu zveejní bod
týkající se ochrany národních menšin 7) Zpracovat volební
program Hnutí pro komunální volby v ijnu 2010 8) Aktivn
se úastnit
komunálních voleb v 2010 roce – registrovat
v mstech a obcích
volební strany Hnutí, volební sdruení
Hnutí s nezávislými kandidáty,
pípadn koalice s osvdenými politickými
partnery 9) Konvent sekce uspoádat
v listopadu 2010 – po komunálních volbách, jeho souástí bude zhodnocení
výsledk komunálních voleb 10) Zajišovat pro
zastupitele Hnutí v mstech a obcích politický servis a podílet se na
doplování internetových stránek www.coexistentia.cz, zvát zastupitelé alespo
2 krat ron na schze Hnutí, pípadn úastnit se schzí v obcích 11) Zajištovat
vzpomínkové
akce u píleitosti významných
výroí polské národní
svébytnosti na Zaolziu a
historických osobností, peovat o místa
národní památky 12) Sledovat
postup orgán
státní správy ve vci implementace
evropských úmluv do právního ádu
eské
republiky 13) Sledovat
postup orgán
státní správy eské republiky ve vci
finanního vyrovnání za zabavené majetky
polských spolk po II svtové válce 14) Spolupracovat
s obanskými sdruením polské národní menšiny, zejména PZKO 15) Spolupracovat
s Maarskou národní sekci pi uspoádání v ervnu 2010 slavnosti
v Mírov k uctní piety J.Esterházy a umuených polských vz
v období II svtové války nacisty 16) Spolupracovat
s obecn prospšnou spolenosti Koexistencia o.p.s. pi zajišování
vydavatelské innosti 17) Úastnit se schzí
ústedních orgán Hnutí a zajišovat bnou agendu Hnutí 18) Zajišovat organizan
práci Místních skupin Hnutí 19) Organizovat
v souladu s jednacím ádem sekce schze výboru sekce – alespo 4 krát
ron a schze pedsednictva výboru sekce – alespo jednou za msíc UROCZYSTE ZEBRANIE
Z OKAZJI 20-LECIA RUCHU W sobot 27.3.br. odbyo si w Domu Kultury w
Kocobdzu uroczyste zebranie z okazji 20. rocznicy zaoenia ruchu
politycznego Coexistentia. W zebraniu wzili udzia zacni gocie – ambasador
Republiki Wgierskiej László Szöke, konsul Republiki Wgierskiej Ivan Gyurcsik,
przewodniczcy Solidarnoci polsko-norweskiej Björn Cato Funnemark
z Norwegii i inni gocie, delegacje partii politycznych i organizacji spoecznych,
dziaacze Ruchu. Z przyczynkiem na temat wydarze na przeomie 1989 i 1990
roku wystpi Miklos Duray, pierwszy przewodniczcy Ruchu jeszcze z okresu
federacji, dzi pose Partii Koalicji Wgierskiej na Sowacji. O zadaniach
Ruchu i programie wyborczym mówi Sándor Pálffy, przewodniczcy Coexistentii.
Referat Stanisawa Gawlika i sowo kocowe László Attily Kocsisa zamieszczamy w
rodku numeru. Zasuonym czonkom ruchu przekazano akty uznania. Program
kulturalny zapewni zespó folklorystyczny „Bystrzyca“ i solici prywatnej
szkoy piewu z Ostrawy. Zamie-szczamy kserokopie artykuów w „Gosie
Ludu“ (1.4.) i „Deníku“ (9.4.). By te przyczynek o zebraniu w ramach audycji
„Babylon“ czeskej telewizji publicznej. V sobotu
27.3. tr. se konala v Dom kultury v Chotbuzi
slavnostní schze u
píleitosti 20. výroí vzniku politického
hnutí Coexistentia. Schze se
úastnili významní hosté –
velvyslanec Maarské republiky László Szöke,
konsul
Maarské republiky Ivan Gyurcsik, pedseda Solidarity
polsko-norské Björn Cato
Funnemark z Norska a jiní hosté, delegace
politických stran a
spoleenských organizací, funkcionái
Hnutí. S píspvkem na téma události
na pelomu let 1989 a 1990 v tehdejším
eskoslovensku, které pisply ke
vzniku Coexistentie, vystoupil Miklos Duray, první pedseda
Hnutí ješt
z období federace, dnes poslanec Strany Maarské
koalice na Slovensku. O
úkolech Hnutí a volebním programu mluvil
Sándor Pálffy, pedseda Ceoexistentie.
Referát Stanislava Gawlika a závrený projev
László Attily Kocsise
zveejujeme uvnit ísla. Zaslouilým lenm
Hnutí byly pedány estná uznání.
V kulturním programu vystoupili folklorní soubor
„Bystrzyca“ a sólisté
soukromé školy zpvu z Ostravy. Zveejujeme xero
lánk z „Gosu Ludu“
(1.4.) a „Deníku“ (9.4.). Byl také
odvysílán píspvek ze schze v rámci
poadu „Babylon“ eské veejnoprávní
televize. Krótkie sprawozdanie z
dziaalnoci ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota-Együttélés-Spivitja-Souití-Zusammenleben
za okres ostatnich dwudziestu lat z wyszczególnieniem okresu 2005-10 (na konferencji w Kocobdzu
27.3.2010 wygosi dr.in. Stanisaw Gawlik) Dziaalno wewntrzzwizkowa Kongresy: Do podziau ruchu doszo po powstaniu
samodzielnych pastw Republiki Czeskiej i Republiki Sowackiej na Kongresie Ruchu
w Komarnie 27-28.2.1993. Pierwszy samodzielny Kongres COEX w RC odby si
13.5.1993 w Ostrawie. Uchwalono, e pracowa bd trzy autonomiczne sekcje
narodowe, mianowicie Wgierska Sekcja Narodowa, Ukraiska Sekcja Narodowa i
Polska Sekcja Narodowa. Przewodniczcym wybrano Stanisawa Gawlika, który
funkcj t peni do roku 2001. Na 7. Kongresie w 2001 roku przewodniczcym
COEX wybrano Wadysawa Niedob, który funkcj t peni, jak przewidywa
znowelizowany statut, przez dwie kolejne kadencje wyborcze. W 2005 roku na 9.
Kongresie COEX przewodniczcym wybrano László Attila Kocsisa, który funkcj t
peni równie przez dwie kadencje wybocze. Na 11. Kongresie COEX w roku 2009
przewodniczcym wybrano Aleksandra Pálffy. Sekce Narodowe: Wgierska Sekcja Narodowa (WSN): od roku 1993
do roku 2005 – László Attila Kocsis, od roku 2005 do roku 2006 – Éva Farkás, od
roku 2006 do roku 2008 László Derian, od roku 2009 László Attila Kocsis Ukraisko-Rusiska Sekcja Narodowa (U-RSN):
od roku 1993 Vasil Vaník Polska Sekcja Narodowa (PSN): od 22.11.1997
do 26.3.2000 Alfred Koorz, w 2000 roku prezesa nie wybrano, od 30.3.2001 do
11.5.2002 Stanisaw Gawlik, od 11.5.2002 do 2.1.2003 Eugeniusz Kiedro, od 2.1.
do 27.6.2003 Alfred Koorz, od 27.6.2003 do 2.5.2005 Wiesaw Sikora, od
2.5.2005 do 23.4.2009 Wadysaw Niedoba, od 23.4.2009 St. Gawlik Corocznie s zwoywane Gremia WSN i Konwenty
PSN, to znaczy e odbyo si razem 17 takich posiedze. Jeeli zliczymy, e
corocznie odbyo si 5 posiedze Rady Wykonawczej i 2 posiedzenia Rady
Republikowej, to w sumie odbyo si 34 posiedze Rady Republikowej i 85
posiedze Rady Wykonawczej. Wybory Wybory do Izby Poselskiej: W 1996 roku kokietowalimy
z ruchem Nezávislí, w roku 1998
staralimy si domówi z parti Dchodci
za ivotní jistity. Najkonkretniejsza wspópraca uwidocznia si przed
wyborami w 2002 roku z Stranou
venkova, która najpowaniej podesza do wspópracy i nasze propozycje o
ochronie mniejszoci wczya do swego programu. Po niepowodzeniu we wszystkich
wspomnianych próbach, zwróci si do nas SNK
ED – przed wyborami do Parlamentu Europejskiego, wtedy poparlimy kandydata
Józefa Zieleca. Od tego okresu mamy formaln wspóprac z t parti.
Niestety ani w koalicji z SNK ED nie udao nam si w wyborach w
2006 roku przekroczy 5% progu wyborczego. Wybory do Senatu: W 1996 roku kandydowa w Karwinie Antonín
Petráš za KSM i Emil Škrabiš za KDU-SL, obaj w drugiej turze uzyskali
mandat senatorski, nasz ruch nikogo nie preferowa. W 1998 roku kandydowa Emil
Škrabiš za KDU-SL, proponowalimy go
wybiera. W wyborach w roku 2000 byli dwaj kandydaci, których wnioskowalimy
wybiera, mianowicie Józef Zieleniec w Pradze za SNK ED i Andrzej Feber ze Stonawy. W 2002 roku w Karwinie
kandydowa Eduard Matykiewicz, do tej kandydatury nie wypowiadalimy si. W
2004 roku z listy SNK ED kandydowa
w Trzycu Igor Petrov, kandydata popieralimy i by on w drugiej turze wybrany
do Senatu. Wybory do przedstawicielstw wojewódzkich: W
roku 2000 kandydowalimy samodzielnie w wyborach do Okrgu Ostrawskiego
osigajc nastpujcy wynik: Coexistentia-Souití – 7 238 gosów, tj. 2,31 %.
Najwiksze poparcie uzyskali w powiecie Karwina Doc.MUDr. Bogusaw Chwajol
CSc 2315 gosów, Ing. Wawrzyniec Fójcik 1655 gosów, Mgr. Stanisaw Folwarczny
766 gosów, w powiecie Frydek Mistek Mgr. Tadeusz Szkucik 1480 gosów,
Pavel Tomala 777 gosów, Bogusaw Raszka 416 gosów. W innych powiatach
zdobylimy mniej ni 0,5 % gosów, dlatego nie udao nam si przekroczy 5 %
progu wyborczego. W 2004 roku nie udao nam si uzgodni umieszczenia na list
wyborcz SNK kandydatów proponowanych przez Coexistenti, lista ta nie
przekroczya progu 5 %. W 2008 roku razem z SNK ED i osobistociami Województwa Morawskolskiego wytworzylimy
list kandydack, która nie przekroczya 5 % progu wyborczego i osigna 2,96
% gosów. Pomimo to proponowani przez nas kandydaci uzyskali przeszo 80 %
wszystkich gosów z tej listy. Wybory komunalne w 1994 roku: Powiat
Frydek Mistek 22432 gosów i 30 mandatów. Gminy – Bukowiec
3251 gosów (37 %) i 6 mandatów, omna Dolna 542 gosów (16 %) i 1 mandat,
Gródek 4752 gosów (65 %) i 6 mandatów, Jabonków 7496 gosów (14 %) i 3
mandaty w koalicji z niezalenymi, Milików 2681 gosów (39 %) i 5
mandatów, Nawsie 4005 gosów (18 %) i 3 mandaty, Nydek 2005 gosów (13 %) i 2
mandaty, Piosek 2654 gosów (21 %) i 3 mandaty, Trzyniec 2249 gosów (2 %) i 1
mandat. Powiat Karwina
62458 gosów i 12 mandatów. Gminy – Olbrachcice 3437 gosów (13 %) i 2 mandaty,
Bogumin 4607 gosów (3 %) i 1 mandat, Czeski Cieszyn 18536 gosów (8 %) i 2
mandaty, Lutynia Dolna 1746 gosów (6 %) i 1 mandat, Hawierzów 29815 gosów (3
%) i 1 mandat, Sucha Górna 1383 gosów (5 %) i 1 mandat, Piotrowice koo
Karwiny 3735 gosów (11 %) i 2 mandaty w koalicji z niezalenymi, Rychwad
2137 gosów (5 %) i 1 mandat, Stonawa 797 gosów (13 %) i 1 mandat. Wybory komunalne w 1998 roku: Powiat
Frydek Mistek 19231 gosów i 34 mandatów. Gminy – Bukowiec
2920 gosów (39 %) i 6 mandatów, Bystrzyca 1124 gosów (4 %) i 1 mandat, omna
Dolna 498 gosów (21 %) i 2 mandaty, Gródek 1503 gosów (16 %) i 3 mandaty,
Jabonków 4535 gosów (11 %) i 2 mandaty w koalicji z niezalenymi,
Koszarzyska 479 gosów (31 %) i 3 mandaty, Milików 2474 gosów (45 %) i 5
mandatów, Nawsie 2498 gosów (15 %) i 2 mandaty, Nydek 1140 gosów (8 %) i 1
mandat, Piosek 1259 gosów (21 %) i 2 mandaty, Trzyniec 13544 gosów (5 %) i 2
mandaty w koalicji z niezalenymi, Wdrynia 5336 gosów (27 %) i 5
mandatów. Powiat Karwina
62458 gosów i 12 mandatów. Gminy – Olbrachcice 2112 gosów (9 %) i 2 mandaty,
Bogumin 2833 gosów (2 %) i 0 mandatów, Czeski Cieszyn 6888 gosów (4 %) i 1
mandat w koalicji z niezalenymi, Lutynia Dolna 1838 gosów (9 %) i 1 mandat,
Hawierzów 17074 gosów (2 %) i 1 mandat, Sucha Górna 1438 gosów (7 %) i 1
mandat w koalicji z niezalenymi, Kocobdz 359 gosów (8 %) i 1 mandat, Karwina
12907 gosów (3 %) i 1 mandat, Piotrowice koo Karwiny 2108 gosów (9 %) i 2
mandaty, Rychwad 1807 gosów (5 %) i 1 mandat w koalicji z niezalenymi,
Stonawa 701 gosów (13 %) i 1 mandat. Wybory komunalne w 2002 roku (wprowadzono 5 % próg wyborczy): Powiat Frydek Mistek
43703 gosów i 31 mandatów. Gminy – Bukowiec 2652 gosów (30 %) i 5 mandatów,
Bystrzyca 1816 gosów (5 %) i 0 mandatów, omna Dolna 317 gosów (11 %) i 1
mandat, Gródek 2727 gosów (23 %) i 3 mandaty, Jabonków 4045 gosów (10 %) i 2
mandaty, Koszarzyska 388 gosów (23 %) i 2 mandaty, Milików 2488 gosów (39 %)
i 6 mandatów, Nawsie 3516 gosów (18 %) i 3 mandaty, Nydek 1613 gosów (12 %) i
2 mandaty, Ropica 520 gosów (6 %) i 1 mandat, Trzyniec 16078 gosów (4,99 %) i
0 mandatów, Wdrynia 7543 gosów (33 %) i 6 mandatów. Powiat Karwina
38590 gosów i 8 mandatów. Gminy – Olbrachcice 1920 gosów (9 %) i 1 mandat,
Bogumin 3473 gosów (2,15 %) i 0 mandatów, Czeski Cieszyn 6962 gosów (4 %) i 0
mandatów, Lutynia Dolna 1459 gosów (7 %) i 1 mandat, Sucha Górna 1398 gosów
(7 %) i 1 mandatów w koalicji z niezalenymi, Kocobdz 804 gosów (11 %) i 1
mandat, Karwina 15162 gosów (3,56 %) i 0 mandatów, Piotrowice koo Karwiny
2283 gosów (7 %) i 1 mandat, Rychwad 1973 gosów (5,71 %) i 1 mandat w
koalicji z niezalenymi, Stonawa 592 gosów (12 %) i 1 mandat, Cierlicko
2564 gosów (10,36 %) i 1 mandat w koalicji z niezalenymi Wybory komunalne w 2006 roku: Powiat
Frydek Mistek 39534 gosów i 29 mandatów. Gminy – Bukowiec
2485 gosów (29 %) i 4 mandaty, omna Dolna 418 gosów (18 %) i 1 mandat,
Gródek 2374 gosów (21 %) i 3 mandaty, Jabonków 2234 gosów (6,5 %) i 1
mandat, Koszarzyska 145 gosów (10 %) i 1 mandat, Milików 2676 gosów (39,6 %)
i 5 mandatów, Nawsie 2453 gosów (14,4 %) i 2 mandaty, Nydek 1968 gosów (16 %)
i 2 mandaty, Piosek 810 gosów (12,4 %) i 1 mandat, Ropica 1306 gosów (17,7 %)
i 2 mandaty, Trzanowice 699 gosów (12 %) i 1 mandat, Trzyniec 15323 gosów (5
%) i 1 mandat, Wdrynia 6643 gosów (27,9 %) i 5 mandatów. Powiat Karwina
85441 gosów i 12 mandatów. Gminy – Olbrachcice 1716 gosów (8,7 %) i 1 mandat,
Bogumin 1842 gosów (1,16 %) i 0 mandatów w koalicji z SNK, Czeski Cieszyn 7378
gosów (4,1 %) i 0 mandatów w koalicji z SNK, Lutynia Dolna 1423 gosów (6,4 %)
i 1 mandat, Hawierzów 12525 gosów (1,53 %) i 0 mandatów w koalicji z SNK,
Sucha Górna 903 gosów (4,45 %) i 0 mandatów, Kocobdz 1181 gosów (18,4 %) i 3
mandaty, Karwina 34121 gosów (6,68 %) i 3 mandaty – „Naše Karvinsko“, Orowa
18729 gosów (9,45 %) i 1 mandat z listy SNK, Piotrowice koo Karwiny 1730
gosów (5,46 %) i 1 mandat, Rychwad 1197 gosów (3,64 %) i 0 mandatów, Stonawa
614 gosów (12,11 %) i 1 mandat, Cierlicko 2082 gosów (8,99 %) i 1 mandat w
koalicji z niezalenymi Forsowanie celów programowych Dziaania w ramach Republiki Czeskiej: Realizowane
s jak przez kierownictwo ruchu, tak przez poszczególne sekcje narodowe:
wspópraca z ugrupowaniami politycznymi na poziomie ogólnopastwowym,
które wprost zwróciy si do naszego ruchu (SNK
ED, SSD, partie
pozaparlamentarne), wspópraca w komitetach i komisjach (Sekretariat Rady Rzdu
RC, komisje ds. mniejszoci, Komitet ds. Mniejszoci przy Województwie
Morawskolskim i komitety ds. mniejszoci przy gminnych przedstawicielstwach),
wspópraca z organizacjami spoecznymi i niezyskowymi mniejszoci narodowych
realizowane za porednictwem poszczególnych sekcji narodowych. Po wstpieniu pastw Czwórki Wisegradzkiej do
instytucji europejskich i podpisaniu Europejskiej Umowy o Ochronie Mniejszoci
Narodowych i Europejskiej Karty o Ochronie Jzyków Mniejszociowych i
Regionalnych i ich ratyfikacji przez Parlament RC systematycznie ledzimy, jak
wspomniane umowy s wdraane w RC a) przez
komentowanie sprawozda rocznych o stanie mniejszoci w RC, b) przez
przekazywanie stanowisk ruchu w sprawie okresowych sprawozda o wdraaniu umów
europejskich organom administracji pastwowej, Komisji Europejskiej i komisjom
Parlamentu Europejskiego, c) przez
domaganie si stanowisk, które dotycz realizacji praw mniejszoci, które RC
zobowizaa si gwarantowa przez odpowiedzialne ministerstwa, d) przez
organizowanie konferencji prasowych i wysyanie informacji do prasy. W tej sprawie dwa przykady: 1) list premiera
rzdu RC Jií Paroubka przewodniczcemu ruchu László Kocsisowi z 3.1.2006,
w którym zapewnia cyt.: „Usprawiedliwienie jest wic skierowane nie tylko wobec
reprezentantów mniejszoci niemieckiej. Jest oczywiste, e do docelowej grupy
obywateli nale te reprezentanci wgierskiej i polskiej mniejszoci.“, 2)
list dyrektora naczelnego Sekcji Administracji Publicznej Ministerstwa Spraw
Wewntrznych z 12.1.2009 cyt. „Z punktu widzenia Ministerstwa Spraw
Wewntrzych i Instytutu dla Administracji Lokalnej Praga nie ma adnego
problemu takie szkolenie przygotowa. Ministerstwo Spraw Wewntrznych nie
dysponuje adnym zakresem dziaania czy kompetencj, jak zapewni udzia w
szkoleniu.“ (chodzi o szkolenie urzdników w 31 gmiach, w których obowizuje
ustawa o dwujzycznoci). Kontakty z zagranic: WSN – w Republice
Wgierskiej Ministerstwo Spraw Zagranicznych RW, Urzd ds. Zagranicznych Wgrów,
Instytut ds. Badania Mniejszoci Akademii Nauk RW, Ambasada RW w Pradze,
Wgierski Orodek Kulturalny w Pradze, w Republice Sowackiej Partia Koalicji
Wgierskiej, posowie Parlamentu Europejskiego za SMK (Edit Bauer, Árpád Duka
Zólyomi), organizacja bratysawska CSEMADOK, Stowarzyszenie dla Wspólnych
Celów, PSN – Polskie Stronnictwo Ludowe, posowie i senatorowie komisji
parlamentarnych ds. kontaktów z Polakami za granicami kraju, dziaacze
Platformy Obywatelskiej i Polskiego Stronnictwa Ludowego w Województwie
lskim, Fundacja Sowa Polskiego dla Zaolzia, posowie Parlamentu
Europejskiego, Stowarzyszenie dla Upamitnienia Henryka Sawika (zaoyciel
polskiego komitetu obywatelskiego w Bratysawie w okresie II wojny wiatowej). Miejsca wspomnieniowe: WSN – tablica
upamitniajca hrabiego Jánosa Esterházy w Mirowie, groby onierzy wgierskich
w Zlaté Korun koo Czeskiego
Krumlowa, tablica pamitkowa ksidza Franciszka Rákóczi II na Malostránském námstí w Pradze, wspólmy
grób ofiar faszyzmu i komunizmu na cmentarzu w praskim Motole (tam s prochy hr. Jánosa Esterházy), PSN – najwikszy
cmentarz zamczonych Polaków przez niemieckich nazistów w Mirowie, ywocice –
upiamitniaj ludobójstwo obywateli gminy przez niemieckich nazistów, grób i
tablica pamitkowa dr. Wacawa Olszaka w Karwinie zamczonego przez niemieckich
nazistów, dziesitki miejsc strace i ludobójstwa polskich patriotów przez
niemieckich nazistów, pomnik Wincentego Witosa w Gródku, tablica pamitkowa
naczelnika Józefa Pisudskiego w Jabonkowie, tablica pamitkowa generaa
Wadysawa Sikorskiego w Nawsiu Przemówienie kocowe
wygoszone podczas uroczystego zebrania Coexistentii z okazji 20. rocznicy
zaoenia (Kocobdz, 27.3.2010, Dr. Lászlo Attila Kocsis)
Szanowny Panie Ambasadorze, szanowny Panie Senatorze, szanowne Panie,
szanowni Panowie! To dla mnie wielki zaszczyt, e zostaem zobowizany, abym
wygosi kocowe przemówienie, podsumowa uroczyste zebranie i podzikowa jego
uczestnikom, wystpujcym i organizatorom. Zebranie to miao uroczysty
charakter, poniewa jest organizowane z okazji wielkiego jubileuszu ruchu
politycznego Coexistentia-Souití-Együttélés-Wspólnota-Spivittja i bior w nim
udzia zasueni czonkowie, wierni dziaacze, zwolennicy, sympatycy naszego
Ruchu, a take bardzo zacni i mili gocie nie tylko z Republiki Czeskiej,
ale te z Polski, Wgier, Sowacji i dalekiej Norwegii. Przybyli wybitni
dyplomaci krajów naszej Macierzy i czoowi przedstawiciele naszej bratniej
partii – kontynuatorki. Pitno uroczystoci bdzie na koniec, kiedy
z krótkim programem kulturalnym wystpi polski zespó folklorystyczny i
czeski dziecicy zespó piewaczy.
Pomimo uroczystego charakteru zebrania, nasze obrady maj jednoczenie
roboczy charakter, o czym wiadcz wygoszone referaty i inne przyczynki
uczestników zebrania, przede wszystkim informacje pana przewodniczcego Pálffy
o gównych celach naszego Ruchu w przyszoci, sprawozdanie z dziaalnoci
Coexistentii za okres dwu dziesicioleci istnienia, które przedstawi byy
dugoletni przewodniczcy Ruchu, a obecnie przewodni-czcy Polskiej Sekcji
Narodowej pan dr.in.Stanisaw Gawlik. Jego sprawozdanie, pomimo e byo
wyczerpujce, nie mogo zawiera wszystkiego co nasz Ruch dokona w ocenianym
okresie. Pomimo to jest wiadectwem szeregu wybitnych czynów dokonanych w
interesie naszych mniejszoci narodowych i caego spoeczestwa Republiki
Czeskiej.
Do najwikszych sukcesów Polskiej Sekcji Narodowej naley zaliczy
stabilne dobre wyniki w wyborach komunalnych, w których kandydaci na naszych
listach wyborczych praktycznie we wszystkich kadencjach osignli przyzwoit
liczb mandatów. Natomiast Wgierska Sekcja Narodowa osigna to, aby premier
RC usprawiedliwi si za bezprawie i krzywdy, jakie ucierpieli Wgrzy proprzez
siowe wysiedlenia z poudniowej Sowacji do czeskiego pogranicza na
pocztku II wojny wiatowej.
Równie wystpienie pana MVDr.Miklosa Duraya, zaoyciela i pierwszego
przewo-dniczcego naszego Ruchu, a obecnie wiceprzewodniczcego strategicznego
Partii Koalicji Wgierskiej, jest wiadectwem o wielkim wkadzie ruchu
politycznego Coexistentia dla demokracji, forsowania praw czowieka i obrony
interesów mniejszoci narodowych w byej Czechosowacji i w nowo powstaych
pastwach – Republice Czeskiej i Republice Sowackiej. Moemy by dumni, e
cele i zamiary, które byy uchwalone podczas zaoenia Ruchu przed dwudziestu
laty, jak te nawizujce poniejsze cele strategiczne i aktualne zadania byy
stopniowo wdraane dziki ofiarnej pracy ówczesnych i aktualnych czonków,
zwolenników i sympatyków Coexistentii, resp. Partii Koalicji Wgierskiej.
Wysoko sobie cenimy gratulacje naszych zacnych goci, ich sowa uznania pod
adresem naszego Ruchu. To nas zobowizuje do jeszcze intensywniejszego
dziaania i konsekwentnej pracy.
Szanowni uczestnicy uroczystego zebrania, pozwólcie mi, abym w imieniu
ruchu politycznego Coexistentia uprzejmie podzikowa wszystkim, którzy swoj
prac przyczy-nili si do osignicia sukcesów naszego Ruchu. Z caego
serca gratuluj odznaczonym, którym przekazano akt uznania z okazji
20-lecia Ruchu jako dowód uznania za dugoletni wspania prac. Szczególnie
dzikuj zabierajcym gos naszym miym gociom, orga-nizatorom, gospodarzom,
sponsorom zebrania i obywatelom gminy Kocobdz (…). Dzikuj Pastwu za uwag! Struná zpráva o inností politického hnutí
Coexistentia-Wspólnota-Együttélés-Spivitja-Souití-Zusammenleben
za období posledních dvaceti let se
zdraznním období 2005-2010 (pednáška Dr. Ing. Stanislava Gawlika na
slavnostní schzí COEX 27.3.2010) Vnitrosvazová innost: Kongresy: K rozdlení hnutí došlo po vzniku samostátných stát
eské republiky a Slovenské republiky na Kongresu v Komárn, který se
konal 27-28 2.1993. První
samostatný Kongres COEX v R se uskutenil
13.5.1993 roce v Ostrav. Bylo schváleno usnesení, e
budou pracovat ti
autonomní národní sekce a to Maarská
národní sekce, Ukrajinská národní
sekce a
Polská národní sekce. Pedsedou byl zvolen
S.Gawlik., který tuto funkci plnil
do roku 2001. Na 7. Kongresu v roce 2001 byl pedsedou COEX zvolen
Wadysaw Niedoba, který tuto funkci, v souladu s upravenými stanovami, plnil
dv volební období. V roce 2005 na 9. Kongresu byl pedsedou zvolen László
Attila Kocsis, který tuto funkci zastával takté dv volební období do roku
2009. Na 11. Kongresu COEX v roce 2009 byl pedsedou hnutí
zvolen Aleksander Pálffy. Národní sekce: MNS:
od roku 1993 do 2005 roku - László Attila Kocsis od
roku 2005 do 2006 roku - Éva Farkás od
roku 2006 do 2008 roku - László Derian od
roku 2009 - László Attila Kocsis U-RNS:
od roku 1993 - Vasil Vaník PNS:
od 22.11.1997 do 26.3.2000 - Alfred Koorz v 2000 roce pedseda nebyl zvolen od 30.3.2001 do11.5.2002 - Stanisaw Gawlik od 11.5.2002 do 2.1.2003 - Eugeniusz Kiedro od 2.1.2003 do 27.6.2003 - Alfred Koorz od 27.6.2003 do 2.5.2005 - Wiesaw Sikora od 2.5.2005 do 23.4.2009 - Wadysaw Niedoba od 23.4.2009 -
Stanisaw Gawlik Kadoron probhly grémia MNS a Konventy PNS tzn. e
se uskutenilo celkem 17 tchto zasedání. Kdy spoitame, e kadoron
probhlo 5 zasedání Výkonné rady a 2 zasedání Republikové rady, tak v soutu se
uskutenily 34 zasedání RR a 85 zasedání VV COEX. Volby Do Poslanecké snmovny V roce 1996 jsme koketovali s Nezvislými, v roce 1998
jsme se snaili dohodnout ze stranou Dchodci za ivotní jistoty. Nejkonkrétnjší
spolupráce se jevila ped volbami v roce 2002 se Stranou venkova, která nejsérioznjí
pistoupila na spolupráci a pijala za své naše návrhy o ochran menšin. Po
neuspších ve všech tchto pokusech, jsme byli oslovení stranou SNK ED ped
volbami do Evropského parlamentu a podpoili jsme kandidata Josefa Zielece. Od
toho to období máme formální dohodu o spolupráci s touto stranou. Bohuel ani v
této koalici se nám nepodailo ve volbách v 2006 roce pekroit 5 % volební prah. Do Senatu R V roce 1996 kandidoval z Karviné Antonín Petráš za KSM a Emil
Škarabiš za KDU SL, kde oba ve druhém kole ziskal mandát. Naše hnutí nikoho
nepreferovalo. V roce 1998 kandidoval Emil Škrabiš za KDU SL kterého jsme doporuovali
volit. Ve volbach v roce 2000 byli dva kandidátí, které jsme doporuovali
volit, a to za SNK ED Josef Zieleniec v
Praze a Andrzej Feber ze Stonavy.V roce 2002 kandidoval z Karviné Eduard
Matykiewicz za KSM, ke kterému jsme se nevyjadovali. V roce 2004 kandidoval z
listiny SNK ED Igor Petrov z Tince, kterého jsme pímo podporovali a ten ve
druhém kole byl zvolen. Do Krajských zastupitelstev V roce 2000 jsme samostatn kandidovali ve volbách do
zastupitelstva Ostravského kraje a dosáhli jsme následující výsledek: Coexistentia-Souití
7 238 odevzdaných hlas, to je 2.31 %, Doc MUDr. Bogusaw
Chwajol. CSc. 2315 Ing. Wawrzyniec Fójcik 1655 Mgr. Stanisaw
Folwarczny 766 z
okresu Frýdek Místek Mgr.
Tadeusz Szkucik 1480 Pavel
Tomala 777 Bogusaw
Raszka 416 V ostatních okresech jsme získali mén ne 0,5 % hlas a proto jsme nepekroili 5 % volební
prah. V roce 2004 jsme se nedohodli ve vcí zaazení na kandidátku
SNK-Nezavisli kandidáti kandidát Coexistentie, a tato listina nepekroila 5 %
volební prah. V roce 2008 jsme spolen s SNK ED a osobnostmi Moravskoslezkého
kraje vytvoili kandidátku, která nepekroila 5 % volební prah a dosáhla 2,96
% hlas. Námi navrhování kandidáti však obdreli pes 80 % všech hlas z této
listiny. Komunální volby V roce 1994: okres Frýdek Místek
22 432 hlas - 30 mandát Obce
- Bukovec 3251 hlas (37%) - 6 mandát - Dolní Lomna 542
hlas (16%) - 1 mandát - Hradek 4752
hlas (65%) - 6 mandat - Jablunkov 7496 hlasu (14%) - 3 mandáty (koalice s nez.) - Milikov 2681
hlas (39 %) - 5 mandát - Návsí 4005
hlas (18%) - 3 mandaty - Nydek 2005
hlas (13%) - 2 mandaty - Pisek 2654 hlasy
(21%) - 3 mandaty - Tinec 2249
hlas (2%) - 1 mandát V roce 1994: okres Karviná 62 458 hlas - 12 mandát - Albrechtice 3437 hlas (13%) - 2 mandáty - Bohumín 4607 hlas (3%)
- 1 mandát - . Tšín 18 536 hlas (8%) - 2
mandáty - D. Lutyn 1746 hlas (6%) - 1 mandát - Havíov 29815 hlas (3%) -
1 mandát - H.Sucha 1383 hlas (5%) - 1 mandát - Petrovice 3735 hlas (11%) - 2 mandáty (koal. s nez.) - Rychvald 2137 hlas (5 %)
- 1 mandát - Stonava 797 hlas (13%) - 1 mandát V roce 1998: okres Frýdek
Místek 19231 hlas - 34 mandát Obce
- Bukovec 2920 hlas (39%) - 6 mandát - Bystice 1124 hlas
(4%) - 1 mandát - Dolní Lomna 498 hlas (21%) - 2 mandáty - Hradek 1503 hlas
(16%) - 3 mandáty - Jablunkov 4535 hlas (11%) - 2 mandáty (koalice s nez.) - Košaíska 479 hlas (31%)
- 3 mandáty - Milikov 2474
hlas ( 45 %) - 5 mandát - Návsí 2498
hlas (15%) - 2 mandáty - Nydek 1140
hlas (8%) - 1 mandát - Pisek 1259
hlasy (21%) - 2 mandáty - Tinec 13544 hlas
( 5%) - 2 mandáty (koal.ice s nez.) - Vendryn 5336 hlas (27%) - 5 mandát V roce 1998: okres Karviná 62
458 hlas-12-mandát - Albrechtice 2112
hlas (9 %) - 2 mandáty - Bohumín 2833 hlas (2%)
- 0 mandát - eský Tšín 6888 hlas (4%) - 1 mandát (koalice s nez.) - D. Lutyn 1838 hlas (9%) - 1 mandát - Havíov 17074
hlas (2%) - 1 mandát - Horní Suchá 1438 hlas (7%) - 1 mandát(koalice s nez.) - Chotbuz 359 hlas (8%) - 1 mandát - Karvina 12907 hlas (3%) - 1 mandát - Petrovice 2108 hlas (9%)
- 2 mandáty - Rychvald 1807 hlas (5 %)
- 1 mandát (koalice s nez.) - Stonava 701 hlas (13%)
- 1 mandát V roce 2002 zaveden 5 % volební prah Okres
Frýdek Místek 43703 hlas - 31
mandát Obce
- Bukovec 2652 hlas (30%) - 5
mandát - Bystice 1816 hlas (5%) - 0 mandát - Dolní Lomna 317 hlas (11%) - 1 mandát - Hradek 2727 hlas
(23%) - 3 mandáty - Jablunkov 4045 hlas (10%) - 2 mandáty - Košaíska 388 hlas (23%) - 2 mandáty - Milikov 2488 hlas (39
%) - 6 mandát - Návsí 3516
hlas (18%) - 3 mandáty - Nydek 1613
hlas (12%) - 2 mandáty - Pisek - Ropice 520 hlas (6%)
- 1 mandát - Tinec 16 078 hlas (4,99%) - 0 mandát - Vendryn 7543 hlas (33%) - 6 mandát Okres
Karviná 38 590 hlas - 8 mandát - Albrechtice 1920
hlas (9 %) - 1 mandát - Bohumín 3473 hlas (2,15%) - 0 mandát - eský Tšín 6962 hlas (4%) - 0 mandát - D. Lutyn 1459 hlas (7 %) - 1 mandát - Havíov - Horní Suchá 1398 hlas (7%) - 1 mandát (koalice s nez.) - Chotbuz 804 hlas (11%) - 1 mandát - Karvina 15162 hlas (3,56%)
- 0 mandát - Petrovice 2283 hlas (7%)
- 1 mandát - Rychvald 1973 hlas (5,71 %)
- 1 mandát (koalice s nez.) - Stonava 592 hlas (12%) - 1 mandát - Trlicko 2564 hlas (10,36%) - 1 mandát (koalice s nez.) V roce 2006: okres Frýdek
Místek 39534 hlas - 29 mandát Obce
- Bukovec 2485 hlas (29%) - 4 mandát - Bystice - Dolní Lomna 418
hlas (18%) - 1 mandát - Hradek 2374 hlas (21%) - 3 mandáty - Jablunkov 2234 hlas (6,5%) - 1 mandát - Košaíska 145 hlas (10 %) - 1 mandát - Milikov 2676 hlas (39,6 %) - 5 mandát - Návsí 2453
hlas (14,4%) - 2 mandáty - Nydek 1968 hlas (16%) - 2
mandáty - Pisek 810
hlas (12,4%) - 1 mandát - Ropice 1306 hlas (17,7%) - 2 mandáty - Tanovice 699 hlas (12%) - 1 mandát - Tinec 15323 hlas (5
%) - 1 mandát - Vendryn 6643 hlas (27,9%) - 5 mandát V roce 2006: okres Karviná 85441 hlas - 12 mandát obce - Albrechtice 1716 hlas (8,7 %) - 1 mandát - Bohumín 1842 hlas (1,16%) - 0 mandát (koalice s SNK) - . Tšín 7378 hlas (4,1%) - 0
mandát (koalice s SNK) - D. Lutyn 1423 hlas (6,4 %) - 1
mandát - Havíov 12525 hlas (1,53%) - 0 mandát (koalice s SNK) - Horní Sucha 903 hlas (4,45%) - 0 mandát - Chotbuz 1181 hlas (18,4%) - 3 mandáty - Karviná 34121 hlas (6,68%) - 3 mandáty (Naše Karvinsko) - Orlová 18729 hlas (9,45%)- 1 mandát (listina SNK) - Petrovice 1730 hlas (5,46%)
- 1 mandát - Rychvald 1197 hlas (3,64 %)
- 0 mandát - Stonava 614 hlas (12,11%) - 1 mandát - Trlicko 2082 hlas (8,99%) - 1 mandát (koalice s nez.) Prosazování programových cíl Aktivity v rámci R Jsou
realizované jak vedením hnutí tak jednotlivými národními sekcemi: - spolupráce s politickými
subjekty na úrovní celostání SNK ED,SSD, a neparlamentnímí stranami, které
pímo oslovují naše hnutí; - spolupráce ve výborech a
komisích (Sekretariat Úadu vlády R, komise pro menšiny, Výbor pro menšiny pi
Moravskoslezském zastupitelstvu, výbory pro menšiny pi obecních zastupitelstvech; - spolupráce
ze
spoleenskými a neziskovými organizacemí
jednotlivých národních menšin jsou
uskuteováná prostednictvím
píslušných národních sekcí
hnuti. Tak MNS je v
úzkem kontaktu se Svazem Maar v eských
zemích, PNS pak spolupracuje
pedevším s PZKO, Macierz szkoln, SNP a v rámci
akce 3x3 se snai dosáhnout
pedvolební dohodu s Kongresem Polaków.
UNS je úzce napojena na Svaz Ukrajinc v R; Od
vstupu státu visegradské tyky do Evropského
spoleenství a podepsání Evropské
úmluvy o ochran národních menšin
v R, a
také Evropské charty o ochran menšinových
i regionálních jazyk a ratifikací
tchto úmluv Parlamentem R soustavn je sledováno jak
tyto úmluvy jsou
zavádne v R: a) komentováním roních
zpráv o stavu menšin v R; b)
pedáváním
stanovisek hnuti k periodickým zprávám o
zavádní Evropských úmlv jak organm
státní zprávy R tak Evropské Komisí
a Komisím Evropského parlamentu; c)
vyadováním
stanovisek, tykajících se realizace práv
menšin jen se zavazala R garantovat,
od zodpovdných ministerstev; d) organizování
tiskových konferencí a pedávání
tiskových zpráv; K tomu jen dva píklady: 1. Dopis Pedsedy vlády R Jiího Paroubka pedsedovi
hnutí Ladislavu Kocsisovi z 3.1.2006, kde ujišuje cituji: "Omluva je tedy
zamena nejen vi pislušníkm nmecké národnosti. Je zejmé, e mezi cílovou
skupinu oban pati rovn pislušníci maarské a polské národností." 2.
Dopis Vrchního editele Sekce veejné správy
Ministerstva vnitra z 12.11.2009 cituji závr: "Z pohledu
Ministerstva
vnitra a Institutu pro místní správu Praha
není ádný problém takový
seminá
pipravit. Ministerstvo vnitra nedisponuje ádnou
psobností, i kompetencí jak
naídit úast na obdobné vzdlávací
akci." (jedná se o proškolení
úedník
ve 31 obcích, kde je v platností zákon
o dvojjazyností). Kontakty na zahranií – kontakty MNS MR: Ministerstvo
zahraniních vcí MR, Úad pro zahraniní Maary, Ústav pro výzkum menšin
Akademie vd MR, Velvyslanectví MR v Praze, Maarské kulturní stedisko v Praze Slovensko: Strana maarské
koalice, poslanci Evropské unie za SMK (Edit Bauer, Árpad Duka Zólyomi), Bbatislavská
organizace CSEMADOKu, Sdruení pro spolené cíle (ji uvedeno v seznamu
nevládních a neziskových organizací) Kontakty PNS Polsko: Polská lidová
strana, poslanci a senatoí parlamentních komisi ve vcí kontakt s Polákama
mimo hranice Polska, straniní funkcionái PO a PSL ve Slezském vojvodství,
Nadace Polského slova pro Zaolzie, poslancí Evropského parlamentu, Sdruení
pamti Henryka Sawika (zakladatel
Polského obánského výboru v Budapeští – za 2.svtové války) Vzpomínková místa: MNS : Pietní památnik
hrabte Jánode Esterházyho na Mírov, hroby maarských voják ve Zlaté Korun u
eského Krumlova, pamtní tabule kníete Františka Rákócziho II. na
Malostranském námstí v Praze, spolený hrob obtí fašismu a komunismu na
hbitov v praském Motole (tam je uloen popel hrabte Jánose Esterházyho) PNS : Nejvtší hbitov umuených
Polák nmeckými nacisty v R na Mírov, ywocice – památník genocidy oban
obce nmeckými nacisty, hrob a pamtní deska Dr. Jana Olszaka v Karwinie
umueného nmeckými nacisty, další desitky míst popravy a genocidy polských
vlastenc nmeckými nacisty na Zaolziu, pomník Wincentego Witosa v Gródku,
pamtní deska naczelnika Józefa Pisudskiego v Jablunkov, pamtní deska gen.
Wadyslawa Sikorskiego v Nawsiu Závrený projev na
slavnostní schzi konané v Chotbuzi 27.3.2010 pi píleitosti 20. výroí zaloení
politického hnutí Coexistentia-Souití-Együttélés-Wspólnota-Spivittja
Váený pane Velvyslane,
váený pane Senátore, váené
Dámy, váení
Pánové! Dostalo
se
mi velké pocty poádáním, abych pednesl
závrený projev, vyhodnotil tuto
slavnostní schzi a podkoval úastníkm,
vystupujícím, a organizátorm. Tomuto
poádání te velmi rád uiním
zadost. Tato schze má slavnostní ráz, protoe se
koná pi píleitosti vel-kého jubilea
politického hnutí
Coexistentia-Souití-Együttélés-Wspólnota-Spivittja,
a úastní se jí
zaslouilí lenové, oddaní funkcionái,
stoupenci a sympatizanti našeho
Hnutí a té naši vzácní
a milí hosté nejen z R,ale té
z Polska, Maarska, Slovenska i ze
vzdálenjšího Norska. Jsou zde
významní
diplomatití zástupci našich mateských
zemí i nejvyšší pedstavitelé
naší
sesterské nástupnické strany našeho
spoleného pedchdce. Punc oslavy je
ponechán na závr, kdy v krátkém
kulturním poadu vystoupí polský
folklórní soubor a eský dtský
pvecký sbor. Pes tento
slavnostní ráz je naše snmování
zárove i výrazn pracovní, emu svdí pednesené referáty a další
vystoupení, pedn informace pana pedsedy Pálffyho o hlavních úkolech našeho
Hnutí v nadcházejícím období, a zpráva o innosti Coexistentie za dv celá
desetiletí své existence, kterou pedloil bývalý dlouholetý pedseda Hnutí a
nynjší pedseda Polské národní sekce pan Dr.Ing. Stanislaw Gawlik. Jako zpráva
byla sice vyerpávající, ale zdaleka neobsahovala a ani nemohla obsahovat vše
dleité, co naše Hnutí vykonalo za hodnocené období. Je však svdectvím o ad
významných in vykonaných ve prospch našich národních menšin i pro celou spolenost v eské
republice. K
nejvtším úspchm Polské
národní sekce patí piinní k trvale
dobrým
výsledkm v komunálních volbách, v nich
kandidáti na naší kandidátní listin
prakticky ve všech volebních období získali
slušný poet mandát. Maarská
národní sekce zas dosáhla, aby se pedseda
vlády R omluvil za nezákonnosti a
píkoí, je utrpli Maai násilným
vysthováním z jiního Slovenska do
eského pohranií v prvních letech po 2.
svtové válce. Rovn
tak
vystoupení pana MVDr. Miklóse Durayho, zakladatele a
prvního pedsedy našeho
Hnutí, nynjšího strategického
místopedsedy Strany maarské koalice, je
svdectvím o velkém pínosu politického
hnutí Coexistentia pro demokracii,
prosazování lidských práv a
hájení zájm národních menšin
v bývalém
eskoslovensku a v nástupnických státech
– v eské republice a
Slovenské republice. Meme být hrdí, e
cíle a pedsevzetí, které byly
pijaty pi zaloení Hnutí ped dvaceti
lety, jako i na n navazující pozdjší
strategické a aktuální úkoly se
postupn naplnily díky obtavému úsilí
tehdejších i nynjších len, stoupenc
a sympatizant Coexistentie, respektive Strany maarské koalice.
Vysoce si
váíme pozdravné projevy našich
vzácných host, jejich slova uznání na
adresu
našeho Hnutí. Ty nás zavazují k
ješt intenzivnjší a dslednjší
práci
v nadcházejícím období. Váení
úastníci slavnostního shromádní,
dovolte mi, prosím, abych jménem vedení
politického hnutí Coexistentia upímn podkoval
všem, kteí svou prací
piinili o dosaení úspch našeho Hnutí.
Ze srdce gratuluji vyznamenaným,
kterým byl udlen estný diplom k 20.
výroí vzniku politického hnutí
Coexistentiaí jako uznání za mnoholetou
vynikající práci. Zvláš dkuji
vystupujícím, našim milým hostm a
organizátorm této slavnostní schze,
v neposlední ad domácím pánm a
hostitelkám za poskytnutí prostor
v tomto kulturním stánku pro snmování
a za pípravu vkusného oberstvení.
Podkování patí i našim sponzorm, jimi
jsou GAZ systém, polská akciová
spolenost, pedseda Coexistentie pan Sándor Pálffy,
obecn prospšná
spolenost Koexistenci o.p.s., PZKO v Kocobdzu, PZKO Bukovec a
len vedení
Coexistentie, podnikatel Zoltán Domonkos. Závrem chci
vyjádit naše srdené
podkování vedení pekrásné obce
Chotbuz-Kocobdz a jejímu milému obyvatelstvu
za pátelské pijetí, a ze srdce popát jim
prosperitu a vše nejlepší. Dkuji Vám za milou pozornost! Tájékoztatás a Duna TV és a Duna Autonómia
sugárzásának megváltoztatásáról Oznámení
o zmn vysílání Televize Duna (Duna TV) a Televize Duna Autonómia (Duna
Autonómia TV) Ezúton
szeretném felhívni a Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjait,
valamint a többi Csehországban él
magyarok szíves figyelmét, hogy 2010.
április 1-tl a Duna TV és a Duna Autonómia sugárzása az Eutelsat Hot Bird
mholdtól a Telenor Thor 5-ös mholdjára került át. Mivel ez a magyarországi televíziós csatorna
jelenti a csehországi magyarok számára az egyik leginkább kedvelt és leginkább
elérhet magyar elektronikus médiumot, az alábbiakban közlöm a sugárzási koordináták megváltozásáról szóló
információkat: A
Duna TV és a Duna Autonómia sugárzási mholdjának adatai a következ weboldalon
találhatók: http://www.telenorsbc.com/templates/Page.aspx?id=733
A mholdvevk beállításának koordinátái: Satellite position: Thor
5 1˚ W Modulation: DVB-S/QPSK Frequency: 12,34124 GHz Polarisation: vertical Symbol rate: 28.000 MS/s FEC: 7/8 Amennyiben
a mholdvevk átállításával
kapcsolatosan problémák merülnének fel,
segítségért
a Duna TV információs szerviz-szolgálatát
lehet felkeresni, e-mailben az info@dunatv.hu címen, vagy telefonon a
00-36-1-4891398-as számon. Kedves valamennyiüknek igen kellemes magyar mholdas
tévézést kívánok! Touto
cestou bych chtl upozornit
leny politického hnutí
Coexistencia-Együttélés a také všechny
Maary ijící v
esku, e od 1. dubna 2010 vysílání Duna TV a Duna
Autonómia TV se pemístil z
druice Eutelsat Hot Bird na druici Telenor Thor 5. Jeliko
práv tento
maarský televizní kanál je jeden z
nejoblíbenjších a
nejdosaitelnjších
maarských elektronických médií, proto
níe sdlím informace o zmn vysílacích
souadnic. Údaje o vysílací druici TV Duna a TV
Duna Autonómia se nachází na
následující webové stránce: http://www.telenorsbc.com/templates/Page.aspx?id=733 Souadnice nastavení satelitních
pijíma: Satellite position: Thor
5 1˚ W Modulation: DVB-S/QPSK Frequency: 12,34124 GHz Polarisation: vertical Symbol rate: 28.000 MS/s FEC: 7/8 Pokud by se pi pesmrování satelitních pijíma
vyskytli njaké problémy, pro pomoc se mete obrátit na informaní servis
Televize Duna (tel.: 0036 -1- 489 1398, e-mail: info@dunatv.hu). Peji Vám všem
píjemné sledování maarského satelitního vysílání ! Dr. Kocsis László Attila, a Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom
Magyar Nemzeti Tagozatának elnöke Dr. Kocsis László Attila, pedseda maarské sekce
politického hnutí Coexistencia-Együttélés Duray: Spolupráce menšin stední Evropy je
nutnost (ze slavnostní schze politického
hnutí Coexistentia, Chotbuz, 27.3.2010) Podle
Miklóse Durayho je teba nadále posilovat
spolupráci národních menšin stední
Evropy a na tomto poli by prosplo, kdyby v budoucnu
menšiny ijící v
zemích Višegrádské tyky
v projednaných tématech oslovili své
vlády
spolen. „Stálo by
to zato vyuít monosti poskytnuté Evropskou Unií. V pípad spolených
problém a po konzultaci tchto témat by se dalo spolen postupovat vi
vládám“ – prohlásil tento politik maarské národnosti ze Slovenska na
slavnostní schzi konané v sobotu 27. bezna 2010 v severomoravském Chotbuzi
u píleitosti zaloení
politického hnutí
Coexistencia-Együttélés. „Tyto iniciativy by
mohly být
visegrádské menšinové iniciativy“
– poznamenal Duray, který byl
zakládajícím
pedsedou politického hnutí
Együttélés, zaloeného 31. bezna 1990
v Bratislav.
Együttélés si stanovil za svj cíl ochranu a zastoupení národnostních
menšin v eskoslovensku. Toto politické hnutí fungovalo v obou zemích
bývalého eskoslovenska, na Slovensku i v esku, a bylo jedním z tch
sil formujících spolenost, které vyvíjelo svou innost na celém území
spolkového státu. Rozhodující ást politických stran této doby omezila svou
innost pouze na jednu ze spolkových republik. Pi zániku eskoslovenska
rozpadlo na dv ásti i toto federální hnutí. Együttélés ze Slovenska se spojil
s dvma dalšími maarskými stranami z jiního Slovenska a takto
v roce 1998 vytvoil stranu Magyar Koalíció Pártja (Strana Maarské
Koalice, MKP). Együttélés
v esku i nadále funguje samostatn, ale politický význam tohoto hnutí se
zmnil, jeliko v esku neije tak poetná maarská menšina jako na
Slovensku. V esku jádro hnutí Együttélés tvoí Poláci, kteí jsou ve
Slezsku pvodní obyvatelé, ale i maarská sekce je aktivní. Poet Polák
v esku je pes 60 tisíc, Maar je nco kolem 15 tisíc. Hnutí má i
rusínské leny. Pan
Stanislav Gawlik je známou osobností Polák
v esku, ped dvaceti lety byl
podpedsedou hnutí. Te ve své pednášce
shrnul výsledky dvacetileté innosti
hnutí v esku. Zdraznil fakt, e momentáln
hnutí je nejaktivnjší
v regionu obydleném Poláky. Polská sekce
hnutí Együttélés má ve více
obcích starostu a v místních
zastupitelstvích má také hodn poslanc. László
Szöke maarský velvyslanec v Praze ve své
uvítací ei poukázal na to, e
pro Maarsko je Együttélés dleitý, protoe
na hnutí je vdy spolehnutí,
Együttélés vdy vystoupí, kdy kdekoliv ve
stední Evrop vztah menšiny a
vtšiny utrpí njaký šrám. Na
slavnosti se také pedávaly pamtní listy tm
lenm kteí v uplynulých dvou desetiletích
svou inností pispli
k uskutenní cíl Együttélés. Na Slovensku se uskutenila vzpomínková
slavnost k výroí hnutí Együttélés 9. dubna 2010 v Šamorín (Somorja) u
Bratislavy. MTI (Maarská tisková agentúra, Budapeš) W skrócie / Krátce W ramach prezentacji „Gos Ludu“
z 9.3.br. zamieci sylwetk Wadysawa Dronga: „Urodziem si przed 56
laty w Milikowie. Do szkoy podstawowej uczszczaem najpierw do ssiednich
Koszarzysk, a potem do szkoy zbiorczej w Bystrzycy. Poniewa interesowaa mnie
elektrotechnika, po ukoczeniu dziewitej klasy zapisaem si do szkoy
zawodowej Huty Trzyniec, a w 1972 roku zaczem pracowa jako elektryk w
walcowaniach C i D huty w Trzycu-Koskiej. Z on Mari mieszkamy w
Jabonkowie, ale oboje jestemy czonkami Miejscowego Koa Polskiego Zwizku
Kulturalno-Owiatowego w Pa-siekach, a ja peni tam funkcj prezesa. Mona
powiedzie, e przejem paeczk po ojcu, który dugo prezesowa
naszemu Kou. Jestem te szefem Rady Obwodowej PZKO w Bystrzycy i angauj si
w dziaalno w Ruchu Politycznym Coexistentia-Wspólnota. Moje zainteresowania
to elektrotechnika, komputery a take pszczelarstwo. Mam siedem uli przy domu
rodzinnym w Pasiekach, gdzie dzi mieszka moja matka oraz brat z on.“ / V rámci
prezentací „Gos Ludu“ z
9.3.tr. zveejnil charakteristiku Wadysawa Dronga: „Narodil
jsem se ped 56
léty v Milíkov. Základní školu
jsem navštvoval v sousedních
Košaiskách, a následn spádovou
školu v Bystici. Protoe jsem se zajímal
o elektrotechniku, po ukonení deváté tídy
pihlásil jsem se na uilišt
Tineckých elezáren, a v 1972 roce zaal pracovat
jako elektriká na
válcovn C a D elezáren v Tinci-Konské.
Z manelkou Marií bydlíme
v Jablunkov, oba jsme leny Místní skupiny
Polského svazu
kulturn-osvtového na Pasekách, a já tam jsem
pedsedou. Je mono íct, e
jsem pevzal štafetu po otci, který dlouho pedsedoval
naší Skupin. Jsem také
pedsedou Oblastní rady PZKO v Bystici a zapojil se do
innosti
Politického hnutí Coexistentia-Souití. Moje
zájmy jsou elektrotechnika,
poítae, a také veláství. Mám
sedm úlu v rodinném dom na Pasekách, kde
dnes bydlí moje matka a bratr s manelkou.“. „Deník“ z 22.1.br. zamieci artyku
„Czeskie dzieci ucz si jzyka polskiego“ oraz wypowiedzi czytelników na ten
temat. Wikszo bya ogldnie powiedziawszy przeciw (Jií Javorský, Andrea
Zerzánová) lub z zastrzeeniem – w wypadku zainteresowania (Iva Santriová),
tylko jako przedmiot nadobowizkowy (Katrin Jureková), przede wszystkim w
szkole redniej (David Pietrowski). Czytelnicy byli z Hawierzowa i Szonowa
/ „Deník“
z 22.1.tr. zveejnil
lánek „eské dti se uí
polštin“ a názory tená na toto
téma. Vtšina byla
mírn eeno proti (Jií Javorský, Andrea
Zerzánová) nebo s výhradou – pro
pípad zájmu (Iva Santriová), pouze jako
nepovinný pedmt (Katrin Jureková),
hlavn na stední škole (David Pietrowski).
tenái byli z Havíova a
Šenova. W „Gosie Ludu“ na temat ratyfikacji
Traktatu Lizboskiego zabra gos senator Igor Petrov (SNK ED). Senator
krytykuje czeskiego prezydenta Václava Klausa, który stara si blokowa
ratyfikacj tego wanego dokumentu i do koca prowadzi swoje mae gierki… / „Gos Ludu“ zveejnil vyjádení senátora
Igora Petrva (SNK ED) nt. Lisabonské smlouvy. Senátor kritizuje eského
prezidenta Václava Klause, který se snail blokovat ratifikaci tohoto
dleitého dokumentu a do konce vedl své malé híky … TRAGEDIA NARODOWA Prezydent Lech Kaczyski mia
si pojawi na cmentarzu w Katyniu 10 kwietnia o godzinie 11.20 czasu
miejscowego. Mia uczci blisko 4,5
tysica polskich oficerów pochowanych pod t rosyjsk wsi i tysice
pochowanych w innych miejscach kani, wzitych do niewoli w 1939 roku i zgadzonych
decyzj Stalina. Tego dnia wanie mina 70. rocznica zbrodni katyskiej.
Niestety rzdowy samolot z par prezydenck, szefami urzdów centralnych i
Kancelarii Prezydenta, generalicj, posami, senatorami, duchowiestwem oraz
czonkami Rodzin Katyskich nie dolecia do celu. Rozbi si blisko kilometr od
pasa startowego lotniska w Smolesku. W katastrofie zgino razem 76 osób. W imieniu ruchu politycznego
Coexistentia kondolencje na rce Jego Ekscelencji Jana Pastwy, Ambasadora RP w
Pradze przesa przewodniczcy Polskiej Sekcji Narodowej, Stanisaw Gawlik:
„Szanowny Panie Ambasadorze, pogreni w wielkim bólu i smutku, jak cay Naród
Polski, pozwalamy sobie na Pana rce przesa szczere wyrazy wspóczucia dla
wszystkich Rodaków w Kraju i poza jego granicami. Ta niepowetowana strata,
niech poczy nas w trwaych wspomnieniach o tych wszystkich, którzy zginli w
katastrofie pod Smoleskiem i w przyrzeczeniu, e pami o nich nigdy nie
zaginie. Prosimy o przekazanie wszystkim, e Polacy na Zaolziu uczcz pami
ofiar katastrofy równie dotrzymaniem tygodniowej aoby oraz zorganizuj
naboestwo ekumeniczne powicone ich pamici.“ Naboestwo odbyo si 15.10. w
kociele ewangelickim Na Niwach w Czeskim Cieszynie. W naboestwie wzili m.
in. udzia konsul generalny RP w Ostrawie Jerzy Kronhold, biskup parafii
ostrawsko-opawskiej Kocioa Rzymsko-katolickiego František Václav Lobkowitz,
biskupowie kocioów ewangelickich Stanisaw Pitak, Jan Niedoba, Pawe
Anweiler, przedstawiciele polskich organizacji, poczet sztandarowy harcerzy. W
ekumenicznym naboestwie wzio udzia okoo trzystu Zaolziaków. Kondolencje na rce
przewodniczcego Polskiej Sekcji Narodowej przesa Lászlo Attila Kocsis,
przewodniczcy Wgierskiej Sekcji Narodowej. Národní tragedie – Polský prezident Lech Kaczyski se ml úastnit 10.4.tr. od 11.20 místního
asu na hbitov v Katyni
slavnosti k 70. výroí katyské
tragédie. Ml se poklonit památce 4,5
tisíce polských dstojník, kteí jsou
pohbeni v tomto míst a tisícm
dalších,
kteí jsou pohbeni v jiných místech poprav,
kteí byli vzati do zajetí
v 1939 roce a byli zavradni na rozkaz Stalina. Bohuel
vládní letadlo
z prezidentským párem, vedoucími
ústedních orgán státu a
Prezidentské
kanceláe, velením polské armády, poslanci,
senátory, duchovními a leny
Katyských rodin do cíle na letišt ve Smolesku
nedoletlo a havarovalo asi
kiloment od startovacího pásu. V leteckém
neštstí zahynulo celkem 96
osob. Jménem politického hnutí
Coexistentia kondolence k rukám jeho Excelence Jana Pastwy, velvyslance
Polské republiky v Praze zaslal pedseda Polské národní sekce Stanislav
Gawlik:„Váený
Pane velvyslane, hluboce truchlící, jako celý
Polský národ, dovolujeme
si k Vašim rukám zaslat upímnou soustrast
pro všechny Krajany doma i za
hranicemi zem. Tato nenahraditelná ztráta a nás
spojí v trvalých
vzpomínkách o tch všech,
kteí zahynuli v této katastrof u Smoleska a ve
slibu, e památka o nich
nikdy nezahyne. Prosíme o sdlení všem, e
Poláci na Zaolzí vzpomenou památku
obtí neštstí rovn dodrením
týdenního smutku a uspoádájí
ekumenickou mši
vnovanou jejich památce.“. Smutení
mše se konala 15.10. v evangelickém kostele Na nivách v eském
Tšín. Úastnili se ji mj. Generální konsul Polské republiky v Ostrav Jerzy
Kronhold, biskup ostravsko-opavské diecéze ímskokatolické církve František
Václav Lobkowitz, biskupi evangelických církví Stanislav Pitak, Jan Niedoba,
Pawe Anweiler, zástupci polských organizací, doprovod praporu skaut.
Ekumenické mše se úastnilo asi 300 Zaolzan. Kondolenci pedsedovi Polské
národní sekce zaslal pedseda Maarské národní sekce, László Attila Kocsis. |
|||||||